![]() |
Kraj: | PLZEŇSKÝ |
|
![]() |
| Správní obvod: | Nýřany | |||
| GPS souřadnice: | 49°46’10.314 N,13°14’6.648 E | |||
| Nadmořská výška: | 327 m n. m. | |||
| Katastrální výměra: | 477 ha | |||
| Počet obyvatel: | 539 | |||
| Průměrný věk: | 37 let | |||
| Adresa www: | http://www.bdeneves.cz | |||
Bdeněves, která je velmi starou obcí, rozkládá se při řece Mži v území kotliny táhnoucí se od hradu Buben až za město Plzeň.

Jméno Bdeněves, jež je dnes jménem úředním, je odvozeno od osobního jména Bděn. V době, kdy se říkalo česky Běňoves, tj. v 16 a 17 . století, byla vesnice poněmčena a místní jméno , kromě hláskových změn, dostalo v němčině analogickou koncovku -en, podle německých místních jmen.
Poprvé v historii uvádí se jméno naší obce v listinách kláštera Kladrubského. Území kolem Kladrub, bylo probožství kladrubské, statky kolem Přeštic tvořily probožstva přeštické a největším a zároveň nejvýnosnějším ze všech bylo probožství touškovské, k němuž v roce 1239 náležely městys Touškov s tržištěm Čeminy, ves Bdeněves, Doubrava a Vlkýš, proto se v dalších zápisech i listinných dokladech nečte nikde o těchto místech jako o samostatných, nýbrž hovoří se vždy o panství nebo o probožství Touškovském.
V době válek husitských, byl klášter Kladrubský odevzdán Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína, opat Martin chtěje probožství touškovské zachránit, zastavil panství roku 1422 panu Vilémovi z Litic. Tím však Touškov zachráněn nebyl, protože když roku 1424 odtáhl Žižka s nepořízenou od Plzně, začala vojska Žižkova pustošit okolí a přitáhla také k Touškovu, město zpustošila a vypálila. Stejný osud postihl i obec Bdeněves a ostatní okolní obce.
Roku 1555 koupil celé panství Šebastián Markvart z Hrádku a na Nekmíři, purkrabí karlštejnské. Po něm pak byl pánem panství jeho syn Krištof Markvart z Hrádku a na Bělé. Rod Markvartů vládl v Touškově až do roku 1622, kdy jeho poslední pán Diviš Markvart Hrádku a na Bělé se zúčastnil českého povstání a byl roku 1622 odsouzen ke ztrátě dvou třetin svého jmění, které bylo prodáno rytíři Vilému Vřesovci z Vřesnic, ale roku 1652 bylo rozhodnuto, že panství touškovské připadne zpět ve prospěch kláštera kladrubského.
Velmi neblaze působily na Bdeněves i okolí události války třicetileté (1618-1648), kdy žoldácká vojska několikráte táhla naším krajem, zemi pustošila, vypalovala, vykrádala obce, lidé opouštěli sídliště. Do zpustlých obcí se začali stěhovat noví obyvatelé asi roku 1695, z nichž značnou část byli Němci. Rušením klášterů, které se nezabývaly vyučováním mládeže, dostává obec Bdeněves nového majitele. Stalo se tak za císaře Josefa II. (1780-1790).
V roce 1838 bylo v Bdeněvsi 55 domů, obyvatel 208, jeden vrchnostenský dům, jeden ovčín, jeden mlýn s pilou a jedna hospoda. Roku 1848 se uvádí jako majitel Fridrich Karl Schonborn.
V Ottově naučném slovníku se uvádí následující názvy obce, jak procházela svým vývojem: Věnoves, Běnoves, Venušna, Venuší, Wenuschen, ves v Čechách, hejtmanství Stříbro, okres a fara Touškov, 63 domů , 18 obyvatel Čechů, 387 obyvate Němců, škola, poplužní dvůr, 2 cihelny, mlýn s pilou, ves poněmčena koncem 18 století.
Přehled odkazů použitých zdrojů v obsahu www.mistopisy.cz: webové stránky obcí, měst, radnic, krajů a mikroregionů, dále muzeí, zámků, hradů a podobně, portál veřejné správy ČR, registr Města Obce, Wikipedie, Mapy.cz, vlak.wz.cz a další.