Bělá nad Radbuzou - Historie obce

První písemná zmínka o Bělé nad Radbuzou pochází z Kosmovy kroniky z roku 1121. Bělá je zde dávána do souvislosti se zbudováním hradu Přimdy na nedaleké strmé skále. Samotná ves předcházející dnešnímu městu vznikla na soutoku řeky Radbuzy a Bezděkovského potoka. Název vsi byl odvozen právě od protékající řeky Radbuzy, které se lidově říkalo Bílý potok. Převážně české obyvatele vsi nahradili v 13. století převážně němečtí osadníci, kteří nazývali obec německým názvem Weissensulz.
Po celé období středověku patřila Bělá k panství královského hradu Přimda. Chodové z Přimdy zde měli svou rychtu. Na konci 16. století se novými majiteli obce stali Lamnigenové z Albenreuthu. Ti se zasloužili o dostavbu místní tvrze, ke které náležel i pivovar a poplužní dvůr. V průběhu 17. století byla Bělá připojena k panství Újezd Svatého Kříže. Úředním střediskem se stal bělský zámek. S nástupem 18. století ožil ve zdejším regionu sklářský průmysl. Vzniklo zde více než 10 skláren, přičemž některé z nich pracovali ještě v průběhu 20. Století. Po skončení druhé světové války byla obec postižena mohutným odsunem německého obyvatelstva a počet lidí žijících v Bělé se rapidně snížil. Titul města byl Bělé udělen v roce 1964.