Historie obce Křenovice
Již původní podmínky s bohatou vegetací, vodou a mírným podnebím poskytovaly pravěkému obyvatelstvu příznivé životní podmínky k osídlení, které se zachovalo až do dnešních dnů. Toto potvrzují nálezy kosterních pozůstatků v bývalých pískovištích a cihelnách, kde se postupně odkrýval povrch a nacházely se zbytky osídlení jak ze starší, tak i mladší doby kamenné. Z doby bronzové byla nalezena mohylová pohřebiště skrčených koster a z doby železné bylo v roce 1932 objeveno po levé straně silnice ke Slavkovu velké sídliště s 38 hroby. V nich byly nalezeny kostry, náramky, spony, textilní pozůstatky, množství keramiky a jehlic, které jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně. Tito němí svědkové jsou dokladem všech kultur, které přešly v pradávné minulosti naší obcí.
První písemné zprávy a doklady o Křenovicích se však nalézají až v roce 1222, kdy se připomíná duchovní právo a působnost zdejšího kněze jménem Adolf. To znamená, že zde již před tím byla kaple, původně v románském slohu. Důkazem toho je dosud zachovalé románské špaletové okno. Pozdně románská kaple byla v roce 1378 přestavěna v gotickém slohu na kostel. Ten procházel různými přestavbami i v dalších letech, kdy se převážně rozšiřoval. Během třicetileté války byla obec tak zpustošena, že zde zaniklo mnoho usedlostí a také fara. Křenovice byly přiděleny pod duchovní správu ve Slavkově. Kolem kostela byl až do roku 1872 ohrazený hřbitov u jehož bývalé brány stávala dodnes zachovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Až teprve v roce 1907 byla opět v Křenovicích samostatná fara a patronát převzala kanonie pražská na Strahově.
Název obce Krenwicz se také objevuje na starých listinách a pečetích z roku 1305. Obec mají po staletí v držení různé rody. Ve 13. století je to Archleb z Deblína a ve 14. století zde existovala komenda řádu německých rytířů, k níž náležel také dvůr v Hruškách. Od roku 1480 se ujímá panství ve Slavkově Kateřina z Kounic, k němuž náležely i Křenovice. Rod Kouniců působí na slavkovském zámku až do poloviny 20. století. Obec bývala vždy zemědělská, byl zde Panský dvůr, mlýn a rybník, ale také tři cihelny. Škola se v Křenovicích připomíná již roku 1617. V roce 1793 byla vystavěna naproti kostela nová školní budova a nynější škola byla postavena v roce 1856.
Další významné datum, které se zapsalo do našich, ale i světových dějin je 2. prosinec 1805. Tento den byla svedena v blízkém okolí bitva zvaná Slavkovská, nebo-li bitva tří císařů, rakouského Františka I., ruského Alexandra I. a francouzského Napoleona. Naše obec byla přímým svědkem této události, Křenovicemi procházela postupně vojska všech tří armád, byli zde ubytovaní jak francouzi, tak rakušané, ale i rusové. V obci je památné místo na tyto události. Selská usedlost rodiny Spáčilovy, dům čp. 65 (na dnešním Liškově) ve kterém se ubytoval vrchní velitel spojené rusko - rakouské armády ruský maršál Michail Illarionovič Goleniščev Kutuzov. Do Křenovic byl před bitvou přemístěn hlavní stan spojeneckých vojsk, který byl rozložen v bývalém Panském dvoře, z kterého se zachovala pouze střední část hlavní budovy se zaklenutým portálem vyzdobeným aliančním kounicovským erbem. V noci z 1. na 2. prosince se v Křenovicích konala pověstná válečná porada spojenců. Z tohoto období se zachovalo několik zápisů ve školní a obecní kronice.
