Historie obce Světlá nad Sázavou
Vznik města sahá do doby tzv. vnitřní kolonizace probíhající od 2. poloviny 12. století. V pamětní knize bývalého vilémovského kláštera byla jako jeho majetek uváděna Světlá již roku 1207.
Obdobím rozkvětu se pro Světlou stala doba následující po husitských válkách, kdy město získali Trčkové z Lípy. Tento rod vládl celému střednímu Posázaví až do roku 1634, kdy mu bylo panství zkonfiskováno. Světlá se pak postupně dostala do rukou řady katolických, většinou německých šlechticů.
V 18. století zasáhl Světelsko čilý hospodářský ruch. Světlá se stala městem skla a kamene. Symbol těchto odvětví je ztvárněn v pomníku, který od roku 1992 stojí na zdejším náměstí. Počátek sklářství na Světelsku byl v 17. století umožněn velkou plochou zdravých lesů. Ve sklářských hutích se topilo převážně dřevěným uhlím, které se vyrábělo především z buků. Ruku v ruce s výrobou skla šlo i jeho zušlechťování, leštění a broušení. Na Světelsku bylo množství drobných skláren, z nichž největší - josefodolská - byla přestavěna v roce 1861 z bývalé papírny. V roce 1967 se začalo s budováním nové velké sklárny – a. s. Sklo Bohemia. Vedle tradiční ruční výroby je zde také automatická výroba nápojového skla, hladkého i zušlechtěného broušením.
Téměř dvě stě let se ve Světlé brousily polodrahokamy, hlavně české granáty, ale mezi dvěma světovými válkami tento průmysl zanikl.
Další významné odvětví představuje těžba žuly a její zpracování, přestože je mnohem mladšího data než sklářství. Největším světelským lomem v této oblasti je Horka, z jejíž žuly jsou mj. obklady fasád některých významných staveb v Praze i jinde.
