Historie obce Vidče
Název obce Vidče se psal v nejstarších listinách Vitče, podle osobního jména Vítek. Podle jiných zdrojů se psalo Vidče, protože z kopců kolem obce je daleko Viděti. Místní obyvatelé však říkávali Viče a ve Viči, takže v řeči šalamounsky vynechávali "dit".
Vidče bylo známo už od roku 1310 za Bohuslava z Krásna. Patří tedy s obcí Zubří a městem Rožnovem k nejstarším sídlům na Rožnovsku. Majiteli byli vždy rožnovstí páni.
Je pozoruhodné, že obec nemá vedenou gruntovní knihu od svého založení, ale až od roku 1589. Podle ní mělo Vidče od roku 1589 do roku 1600 pouze 10 gruntovníků. Mezi léty 1600 až 1620 jsou zapsány pouze 4 grunty a 5 chalup. Nejdražší pak fojtství s mlýnem, které bylo připsáno Martinu Hrbáčovi roku 1607 v ceně 200 zlatých.
Ostatní zápisy starších usedlostí spadají do období třicetileté války 1618-1648. Poddanské poměry byly dost tvrdé, protože právě videčský fojt Jakub Hrbáč vedl povstalce Rožnovska proti vrchnosti v roce 1621. Ve Vidči nežili jen rolníci, ale i řemeslníci. V roce 1900 bylo v obci 9 oprávněných řemeslníků, 3 kupci, 2 hospody, 3 nálevny a mlýn.
Na kopci Vápenka se lámal od roku 1602 vápenec a pálilo se z něho vápno. Na kopci Svatoňku se kopala železná ruda a zpracovávala na železných hamrech v Zubří. V 19. století se živilo hodně rodin pašováním tabáku z Uher na Moravu. Ve Vidči žijí některé rodiny více než 200 let. Jsou to rody jména Hajný, Mikulenka, Jurča, Mandula, Mičkal, Mičola, Neřád, Škrobák, Vala, Vaculín. Jméno Mikulenka se uvádí už v roce 1676.
