![]() |
Kraj: | LIBERECKÝ |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() |
| Správní obvod: | Jablonec nad Nisou | |||
| GPS souřadnice: | 50°47'27.918 N,15°8'32.863 E | |||
| Nadmořská výška: | 707 m n. m. | |||
| Katastrální výměra: | 2 426 ha | |||
| Počet obyvatel: | 263 | |||
| Průměrný věk: | 35 let | |||
| Adresa www: | http://www.bedrichov.cz | |||
Rekreační obec Bedřichov je jedním z nejoblíbenějších letovisek Jizerských hor. Nachází se 7 km severně od Jablonce nad Nisou a asi 3 km východně od Liberce.

V bývalé sklářské hospodě zvané Liščí bouda je dnes otevřena expozice sklářství a přírody Jizerských hor s modelem starého Kristiánova. Zajímavý je také sklářský hřbitov se starými náhrobky.
Zámek Nová Louka
V roce 1630 nechal Albrecht z Valdštejna vykácet část lesa, aby získal stavební dřevo na své rozsáhlé stavební projekty v Jičíně a v Liberci. Vzniklá „nová“ louka byla používána jako pastvina. V roce 1756 na ní známý sklář Jan Josef Kittel založil sklářskou huť. V šedesátých létech 18. stol. byl Kittel donucen propachtovat sklárnu na Nové louce Leopoldu Janu Riedelovi. Rod Riedlů tu provozoval sklárnu až do roku 1817. O dvacet let později byly budova sklárny a další provozní budovy strženy. Zachován byl panský dům majitele sklárny; ten odkoupili roku 1844 Clam-Gallasové a přestavěli jej na lovecký zámeček. V roce 1929 Clam-Gallasovské lesy převzal stát a zámeček se stal majetkem státních lesů. Po dlouhou dobu byl pak sídlem správy bedřichovského polesí a zároveň sloužil jako vládní rekreační objekt. V období mezi světovými válkami si zámeček oblíbil kancléř Přemysl Šámal, který jej často užíval. Díky jemu navštívil Novou louku i president Edvard Beneš. Před jeho návštěvou byl zámeček rekonstruován a modernizován, byla do něj například zavedena elektřina. Dnes je zde hotel a restaurace.
Rozhledna Královka
Rozhledna zvaná Královka byla postavena v rpce 1907 a leží ve výšce 859m nad mořem. Chata, která byla u ní postavena v roce 1936 je využívána jako restaurace a ubytovna. Název Královka pochází z původně německého pojemnování Königova výšina.
Můžete se také setkat se starým názvem Nekras, který se používal koncem 16. století.
Přehled odkazů použitých zdrojů v obsahu www.mistopisy.cz: webové stránky obcí, měst, radnic, krajů a mikroregionů, dále muzeí, zámků, hradů a podobně, portál veřejné správy ČR, registr Města Obce, Wikipedie, Mapy.cz, vlak.wz.cz a další.