Bělá pod Pradědem - Památky a turistické zajímavosti

Sakrální památky v Bělé pod Pradědem:

• Kostel sv. Tomáše Apoštola v dolním DomašověVrcholně barokní stavba z let 1726-1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. 8.10.1730 kostel zasvětil svatému Tomáši Apoštolovi baron Fragstein a 28.9.1731 ho vysvětil světící biskup Elias von Sommerfeld. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Baucha z Vidnavy, další obrazy pocházejí od Leopolda Willmanna a Rudolfa Templera.
• Kostel sv. Jana Křtitele v horním Domašově - Jednolodní, pozdně barokní kostel s prvky klasicismu byl vystavěn v letech 1797-1798, hudební kruchta je z 2. poloviny 19. století. Kostel je dílem stavitele Jana Grögera z Bukovic, stavbu vedl zednický mistr Josef Franke ze Supíkovic. 15.9.1798 vysvěcen biskupským komisařem Johann Roth von Freiwaldau. Kostel byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Obec Domašov byla jediná na Jesenicku, která získala patronát nad kostelem a mohla si vybrat kněze podle svého přání.
• Seifertova kaplička v místní části Kinseif - kaplička postavena původně v roce 1938 místním rodákem W. Seifertem. V roce 2002 obnovena z podnětu obce.
• Mariin pramen - mezi Domašovem a Filipovicemi za Drátovnou dále po žluté turistické značce.Studánka s kamennou jeskyňkou s mramorovou sochou sv. Panny Marie od Paula Stadlera, z roku l938. Původně zde byla kamenná zídka s obrázkem a na okolních stromech malby XII. zastavení Křížové cesty. U studánky se zachovala pamětní kamenná deska,s letopočtem l879. Byly zde konány křížové cesty a 2x do roka pobožnosti s požehnáním.

Ostatní památky:

• Hřbitov smíření v Rudohoří -  Původně hřbitov 36 sovětských zajatců, kteří zemřeli v období od 29.10.1941 do 19.2.1942 při epidemii skvrnitého tyfu v zajateckém táboře pod Keprníkem, v údolí potoka Bystrý. Lesní hřbitov v Rudohoří prošel v roce 2003 celkovou úpravou. Hlavní myšlenkou a později mottem, které doprovázelo celou rekonstrukci se stalo „Usmíření a sjednocení národů“. Vpravo od centrálního pomníku jsou umístěny pomníčky občanů sovětské národnosti, vlevo 9 pomníčků občanů národnosti německé.
• Hřbitov sovětských válečných zajatců v Borku - V údolí Zaječího potoka, v lokalitě Borek, byl v roce 1941 vybudován tábor, do něhož byli umístěni sovětští zajatci. Mezi zajatci vypukla epidemie skvrnitého tyfu a od listopadu do konce roku 1941 v nem zemřelo 18 zajatců, kteří byli pohřbeni v sousedství tábora. V roce 2011 by měla být zahájena rekonstrukce tohoto hřbitova.
• Lehké opevnění z II. svět. války - vzor 37 - stavba lehkého opevnění byla zadána 2.9.1937 stavební firmě J. Schmalz z Olomouce.Linie čítá 53 objektů ve dvou sledech a měla být doplněna v letech 1940-41 dalšími 14ti sruby těžkého opevnění (k jejich stavbě již nedošlo).

Přírodní památky:

• Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník je nejstarší zdejší rezervace s chráněnými porosty už od roku 1903, zahrnuje též evropsky významnou lokalitu Keprník pro rostlinná společenstva vrchovištního rašeliniště a střevlíka hrbolatého
• Přírodní rezervace Filipovické louky - Rašelinné a mokré louky obklopující malé rašeliniště a okolní mezofilní louky s olšinou v nivě drobného potoka. Kromě botanického předmětu ochrany (prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, tolije bahenní) je lokalita významná i z pohledu výskytu obojživelníků. 
• Přírodní rezervace Šumárník - botanicky významné skalky, které jsou zároveň evropsky významnou lokalitou mozolky skalní
• Přírodní rezervace Borek u Domašova - reliktní bor na křemencové suti
• Přírodní rezervace Vysoký vodopád pod malým Dědem - Vysoký vodopád na Studeném potoce je považován za nejvyšší vodopád Jeseníků. Jeho výška byla 45 metrů. Při povodních v roce 1880 byla však rozrušena skalní stěna, která tvořila jeho podklad, a tak byl vodopád rozdělen na několik kaskád. Po proudu Studeného potoka pod Vysokým vodopádem se nachází několik menších vodopádů, všechny jsou přístupné po modré turistické trase ze Švýcárny do Bělé.
• Přírodní rezervace Sněžná kotlina -  Významná botanická lokalita ve stržích jihovýchodních svahů Červené hory, zbytek horského smíšeného lesa. V zimním období se zde ukládá velké množství sněhu, který posunem a plazením mechanicky narušuje vegetační kryt, půdní povrch a skalní podloží, čímž se udržuje snížená horní hranici lesa. Roste zde hořec tečkovaný, plavuník alpský, oměj šalamounek a šicha oboupohlavná. Bohatě jsou zastoupeny kapradiny, nejbohatší populaci v Jeseníkách zde má žebrovice různolistá, početně je zastoupený pérnatec horský. Přírodní dojem narušují rozsáhlé porosty borovice kleče, ve stržích roste rovněž nepůvodní olše zelená. Na horské bezlesí navazují zachovalé klimaxové smrčiny, níže tvoří smrk pralesovitý porost s bukem a klenem. Bohatství biotopů Sněžné kotliny doplňují lesní prameniště s violkou dvoukvětou a čarovníkem alpským. Rozloha: 104,3 ha