Historie obce Ublo
Název obce Ublo vznikl z obecního jména "ubl" (praslovanská podoba byla gbl). Toto slovo znamenalo pramen či studánku, kde si lidí postavili svá obydlí. To ale bylo v dobách, o kterých nemáme žádné písemné doklady ani archeologické nálezy. Jediný předmět, který svědčí o tom, že Ublo nebo jeho blízké okolí bylo osídleno mnohem dříve, už v době bronzové, je nalezená bronzová sekyrka s tulejí. Vyoraná byla na poli Valušném, pod prastarou hrušní. Dnes je sekyrka uložena v olomouckém muzeu.
Za časů, kdy Vizovice a celé jejich okolí patřily bohatému panu Smilovi ze Střílek, který byl zároveň majitelem celého panství brumovského a světlovského, založil tento šlechtic ve Vizovicích cisterciácký klášter. V zakládací listině vyjmenoval všechny vesnice, které náležely k majetku kláštera. Pro mnoho vesnic, i pro Vizovice samotné, se tato zakládací listina stala první písemnou zmínkou o jejich existenci a stáří. Ublo v ní ale zmíněno nebylo.
První písemný doklad o osadě s názvem Ublo je doložen roku 1450. Ve čtvrtek před Janem Křtitelem, tedy kolem 20. června 1450, se rozhodl vizovický opat Matyáš spolu s převorem Prokopem, podpřevorem Mikulášem i celým konventem prodat fojtovi Bartoňovi fojtství ubelské, a to za cenu čtyři hřivny. Toto fojtství měl fojt Bartoň užívat "doživotně" společně se svou ženou Lidkou a syny Janem, Petrem a Benešem. Listina, ve které jsou podrobnosti o prodeji ubelského fojtství zapsány, je uložena v Moravském zemském archivu v Brně. V roce 1450 byla tedy vesnice Ublo se svými poddanými a veškerou půdou majetkem vizovického cisterciáckého smilheimského kláštera.
Od 16. století docházelo k tzv. „pasekářské kolonizaci“, při které se vyklučovaly a mýtily lesy. Nově vzniklé pozemky se začaly osídlovat. Přírodní podmínky, ve kterých bylo obdělávání půdy velice pracné, umožnily na pastvinách, které nebylo třeba orat, rozsáhlý chov hovězího dobytka. Ve stejném období se šířila ze slovenských hor valašská kolonizace. Byl to přesun pasteveckého lidu zvaného Valaši z východních Karpat až na východní Moravu. Valaši zavedli v obci salašnický chov ovcí. Mléko zpracovávali lidé na sýr, mléko, máslo. Ublo mělo výsadu vařit pivo, tato výsada nenálžela často ani mnohem větším vesnicím. V terénu jsou patrné zbytky nedokončené trati Vizovice – Valašská Polanka.
Zajímavost: V obci žil lidový umělec Jan Šimek, řezbář – figuralista.
