Památky a zajímavosti Hodslavice
Dřevěný kostel sv. Ondřeje
V blízkosti dřevěného kostlíka sv. Ondřeje z poloviny 16. století je hrob rodičů Františka Palackého.
Přesně datum, kdy tento dřevěný kostel zasvěcený sv. Ondřeji byl postaven není známo. V jeho věži na jednom z věžních trámů bylo objeveno vyryté vročení - letopočet 4.9.1551 a proto se někteří historikové domnívají, že je to datum výstavby a posvěcení. Protože však jsou záznamy o opravě kostela roku 1523 a znovu roku 1551, dá se usuzovat, že výstavba kostela se uskutečnila již dříve. Kostel byl koncem 16. a počátkem 17. století spravován protestanty. Od poloviny 17. století byl však již ve správě jezuitů.
Jednolodní roubená stavba kostela s jehlancovou věží stojí na místě dřívějšího zchátralého kostela, dnes v centru obce, v těsné blízkosti hlavní cesty z Nového Jičína na Valašské Meziříčí. Před vstupem do kostela se nachází pro tento druh staveb tradiční podsíň, sloužící jako útočiště před nepřízní počasí.
Z jinak prostého interiéru kostela stojí za připomenutí kopie "hodslavické Madony". Soška je odvozeninou od historicky velmi hodnotné plastiky z dvacátých let 15. století.
Kostel Českobratrské církve evangelické
Výstavba kostala byla započata v roce 1813, když 29. června byl položen základní kámen na svátek Petra a Pavla. Stavba byla dokončena v roce 1819. Kostel byl postaven s malými okny, bez věže a zvonů. Stál na vzdáleném místě od hlavní cesty s vchodem do pole jak to nařizovaly toleranční patenty. Po vydání Císařského patentu umožňujícím evangelíkům stavět kostěly s velkými okny a věží se zvony byl 14. června 1851 položen základní kámen k přístavě věže.
Pomník Františka Palackého
Socha Františka Palackého je umístěna na náměstíčku před jeho rodným domem. Byla odhalena v září 1968 při příležitosti oslav 170. výročí jeho narození. Autorem je akademický sochař V. Navrátil.
Římskokatolický kostel Božského srdce Páně
Kostel je zasvěcen nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Je postaven v novorománském slohu. Základní kámen byl posvěcen 29. června 1905. Bohoslužby se začaly konat dne 30. března 1907.
Zvon v kostele Božského Srdce Páně
Zvon o hmotnosti 1 centýř (56 kg) a průměru věnce 50 cm ulil v roce 1615 opavský manýristický zvonař Hans Sturm. Ucha šestidílné koruny jsou hladká. Čepec pokrývá německý nápis kapitálou, dělený rozetou a lilií. Na krku je vymodelován reliéf okřídlené hlavy andílka a antických bohů Marta a Merkura. Hans Sturm byl v Opavě činný v letech 1613-23.
Mlýn
Budovu bývalého větrného mlýna bez kola, využívanou dnes jako rekreační objekt, najdete západně od vlakové stanice Hodslavice na místě zvaném "Na Kopci". Když se od vlakové zastávky vydáte na západ, přes silnici I/57, do kopce mezi vilky a poslední uličkou, rovnoběžnou s hlavní silnicí se dáte doleva (na jih) jako k centru Hodslavic, dojdete na konec zástavby, kde se ulička stáčí prudce vpravo vzhůru a vyjdete na loučce u mlýna. Z kopce je rozhled na podhůří Moravskoslezských Beskyd a můžete odtud přehlédnou celé centrum Hodslavic.
Větrný mlýn postavil roku 1864 sedlák Josef Bartoň, později jej koupil Josef David a jeho syn mlýn provozoval až do konce jeho činnosti. Větrné kolo mělo průměr 14 m a mlecí zařízení bylo umístěno ve dvou patrech. Kapacita mletí byla asi jeden metrák obilí za den.
Po první světové válce význam větráku upadl a sedláci mleli levněji u majitelů nově postavených vodních mlýnů v okolí. Koncem 30 let 20. stol. poškodila větrák vichřice. Činnost mlýna byla ukončena roku 1931 a o rok později bylo mlynářem z budovy odstraněno i větrné kolo. Krátce před druhou světovou válkou byl mlýn přestavěn na obytné stavení.
V letech 1952 a 1953 budovu dvakrát zasáhl blesk a v roce 1962 objekt vyhořel. Zděné torzo budovy od příbuzných posledního mlynáře koupil za 1 Kčs současný majitel, který budovu mlýna opravil a využívá ji k rekreačním účelům.
