Historie obce Malá Bystřice
Obec vznikla kolem r. 1620 z rozptýlených pasekářských usedlostí, které tu zakládali poddaní z rožnovského panství. R. 1629 se již dělal rozdíl mezi Velkou (dnes Valašskou) Bystřicí a Malou Bystřicí, neboť se hovoří o Bystřičkách. Pasekářské usedlosti zde vznikaly asi od poloviny 16. století. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím. R. 1657 zde bylo 10 usedlostí, z toho 2 pusté. Na Bystřičkách vzniklo po r. 1656 dalších 13 pasek. R. 1775 tu byl fojt a 7 sedláků (půlláníků), na poddanské půdě tu bylo 32 domkářů. Při jednom z gruntů byl moučný mlýn o jednom složení, mlýnek kašovní a pila na desky, jeden domkář měl mlýn o jednom složení na nestálé vodě.
Po zániku patrimoniálního zřízení r. 1849 byla obec součástí politického a soudního okresu Valašské Meziříčí, od r. 1960 je součástí okresu Vsetín.
Učitelé do obce zprvu docházeli z Valašské Bystřice, vyučovalo se třikrát týdně, učitelé dostávali 68 kr. za každého žáka ročně. R. 1867 měla být stavěna škola, ale překážely tomu konfesijní rozdíly. Moravské místodržitelství rozhodlo r. 1868 zřídit dva školní obvody. Tehdy byla vystavěna školní budova Na Santově pro katolíky, evangelíci si pronajali místnost v Okluce pod kopcem Ostrým. Po r. 1874 byla škola Na Santově prohlášena za veřejnou. Škola byla zrušena r. 1971.
Od r. 1870 bylo jednáno o zřízení další školy. Stavba školy, zvané V Údolí byla dokončena v květnu 1883. Zrušena byla r. 1978 a obec pak byla připojena k obvodu základní školy ve Valašské Bystřici.
Polovina obyvatel Malé Bystřice byla katolického vyznání a polovina vyznání evangelického, což dokládá stav z r. 1900, kdy bylo v obci 384 katolíků a 385 evangelíků. Katolíci byli přifařeni do Valašské Bystřice a evangelíci náleželi k farnímu sboru ve Velké Lhotě.
Pro obživu obyvatelstva mělo zdaleka největší význam zemědělství, před polovinou 19. století i chov dobytka po salašnickém způsobu. R. 1900 katastr obce zaujímal rozlohu 1091 ha, z toho lesy 369, pole 340, pastviny 311, louky 66 a zahrady 5 ha. Stav dobytka v témže roce: 25 koní, 361 ks skotu, 117 ks bravu a 46 ovcí.
R. 1960 bylo založeno JZD. R. 1974 bylo sloučeno s JZD Malá Bystřice a JZD Přehrada se sídlem v Bystřičce.
Vedle zemědělství tvořily doplňkový zdroj obživy hlavně práce v lese, tradiční výroba dřevěného nářadí, šindelů, kapesních nožů, metel a okřínů na chleba.
R. 1923 zde byl hostinec s řeznictvím a trafikou, kovář a podkovář, krejčí, 2 krupařské obchody, 2 obchody se smíšeným zbožím a výrobce hrábí a trakařů. R. 1957 byla postavena prodejna potravin spotřebního družstva Jednota na Santově a další prodejna Jednoty byla od r. 1963 U Kočíbů.
