Historie obce Tečovice
Za období vzniku obce Tečovice se považuje rok 1141 v souvislosti s nejstarší dochovanou písemnou zprávou o tom, že Tečovice patří do přerovského arcihájenství. Obec byla ale osídlena již v paleolitu, neolitu a období kultur doby bronzové a železné.
Historické prameny pak mlčí více než 150 let, až do roku 1307. V tomto roce držel samostatné panství Tečovice Buň z Tečovic, člen mocného vladyckého rodu. V Tečovicích tehdy byla tvrz, vedle které byl zbudován kostelík (pravděpodobně předchůdce kostela sv. Jakuba Většího). Roku 1350 došlo ke spojení tečovického a malenovického panství. Střediskem se staly Malenovice a zatlačily tak do pozadí význam Tečovic. To mělo za následek ztrátu tvrze, jejíž zánik je datován do konce 14. století. Zajímavou postavou je zejména kněz Milíč z Tečovic, který údajně odešel do Kroměříže a je možné, že je totožný se známým kazatelem Janem Milíčem z Kroměříže.
Poté Tečovice několikrát změnily majitele, několikrát byly prodány a zděděny. V roce 1470 zde měl ležení král Jiří z Poděbrad, když se účastnil uherské války.
Rozhodnutím Heraldické komise Českého parlamentu dne 11.12.1992 získala obec vlastní znak - na zeleném podkladě štítu dominují dvě stříbrné jezdecké ostruhy, pod nimi je stříbrná mušle. Trojité ostny ostruh symbolizují erb dávného rodu vladyků z Tečovic, kteří na zdejší tvrzi vládli před rokem 1350. Mušle je symbolem sv. Jakuba Většího, patrona místního kostela. Znak výstižně podtrhuje hluboké středověké kořeny obce i výjimečnost zdejšího kostela.
Po dlouhou dobu byla obec součástí města Zlína. Od roku 1991 je obec samostatná.
