Okolí a příroda Hořičky
Severní hranici obecního katastru tvoří les Bachoviny, na který navazuje místní část Křižanov. Ten je ze západu stavebně propojen s Posadovem, který je však dnes součástí Mezilečí. Východně od Křižanova leží další místní část - Mečov, který je ze severu ohraničen též lesem Bachoviny a z jihu zalesněným terénem kolem vrcholu Vysokého Tábora (453,7 m n.m.), kde začínají katastry obcí Litoboře a Slatiny nad Úpou. Výše uvedený Křižanov je od Hořiček oddělen lesem Vejroviny, u jehož paty se nachází osada Kalousov, která je v současnosti již stavebně propojena se svou domovskou obcí stejně jako na západě Hořiček Chlístov, pod nímž Válovický potok tvoří přirozenou hranici s katastrem obce Brzice. Poslední místní částí je Nový Dvůr, který se spolu s osadou Končiny nachází poblíž silnice do Lhoty pod Hořičkami a v oblasti kolem Husího Krku tvoří hranici s katastrem chvalkovickým.
Jediným významnějším tokem na území obce je Válovický potok, který pramení nedaleko Prorub, místní části obce Brzice, a ústí do řeky Úpy u Velkého Třebešova. V místní části Křižanov vzniká výtokem z místního rybníka ještě Slatinský potok, který je za Nízkým Táborem napájen z Mečova tekoucím bezejmenným potokem, a v blízkosti Slatinského mlýna se vlévá do Úpy.
Místní fauna a flóra je typická podhorské oblasti středoevropského pásu, přesněji řečeno fytogeograficky patří do obvodu hercynskosudetského.
Lesy jsou již od poloviny 16. století využívány komerčně, což znamená, že původní listnatý les nahradily dnešní převážně smrkové monokultury, jež se místně prolínají s duby, buky a olšemi. Pokud nepočítáme určité množství borovice černé, borovice lesní, i zavlečené borovice vejmutovky. Místní druhovou skladbu doplňují mnohé keře, např. krušina olšová, bez hroznatý, velké množství mechů, kapradin i známá plavuň vidlačka, i když v posledních letech se místa s jejím výskytem snížila skoro o třetinu.
Louky a pole jsou využívány především k zemědělské výrobě, i když mnohé pozemky leží ladem a zarůstají nepohodlnými plevely, např. kopřivou dvoudomou, mnoha druhy bodláků, merlíky a lebedami. Z místní části Křižanov např. zmizela před několika lety lokalita upolínu evropského, zmenšil se výskyt pupavy bezlodyžné, devětsilu lékařského, ale i dalších lučních bylin.
Co se týká živočichů, tak se dá říci, že přemnožena je srnčí zvěř, která působí okusem v zimním období stále velké škody. Dále můžeme zaznamenat výskyt většiny středoevropských druhů ptáků a savců, kromě jelena lesního, jehož areál výskytu do katastru obce zatím nezasahuje. Druhově bohaté je i místní zastoupení bezobratlých, můžeme narazit např. na modráska krušinového, babočku osikovou, babočku paví oko či stužkonosku olšovou, ale výskyt opravdu vzácných či chráněných živočichů nebyl zaznamenán.
