Historie obce Údlice
Počátky Údlic sahají nejméně do přelomu tisíciletí, kdy zde byla slovanská osada, ve 12. století patřilo zřejmě dnešní území teplickému klášteru benediktýnek. V historických pramenech jsou jako nejstarší držitelé Údlic uváděny bratři Bedřich a Jetřich ze Šumburku, kteří zde v roce 1295 vystavili listinu, kterou prodali, mimo jiné, také obec Otvice řádu německých rytířů. V polovině 14.století patřila obec Janu Haugwitzovi, roku 1446 zakoupili osadu Mikuláš a Jan z Lobkovic. Rod Lobkoviců držel Údlice až do konce 16. století. Za jejich éry byly povýšeny roku 1539 na město s různými výsadami. V letech 1594 až 1606 se dostali Údlice do správy královské komory. Od roku 1848 spadala obec pod správní pravomoc Chomutova, ovšem obyvatelé byli i nadále závislí na pracovní příležitosti dané červenohrádeckým panstvím. V roce 1620 přepadlo obec sto bavorských jezdců, kteří nejprve Údlice vydrancovali a pak zapálili kostel, dvůr i zámek. Jednou z nejhorších etap byla léta třicetileté války a drancování Švédy. V roce 1625 zde zemřelo na choleru 350 lidí. V průběhu 18. století se situace zkonsolidovala. Byly zde dobré podmínky pro zemědělství, později vznikly vedle drobných výrobců i menší průmyslové podniky (cukrovar, výroba kameninového zboží, šachta).
