Památky a zajímavosti Kasejovice
Kostel sv. Jakuba - První písemná zpráva o kostele sv. Jakuba v Kasejovicích pochází sice až z r. 1356, jeho historie však sahá ještě o jedno století dále do minulosti. Odborná literatura datuje vznik kostela do doby kolem r. 1270. Tehdy byl majitelem Kasejovic pan Zdeslav, předek rodu, jehož erbovním znamením byla černá oslí hlava na zlatém štítu. Se Zdeslavem z Kasejovic se setkáváme prvně r. 1234 a následně ještě r. 1264. Právě toto datum je, ač mylně, tradičně považováno za datum první písemné zprávy o Kasejovicích. Pan Zdeslav se ale označuje Predikátem „de Kassihowicze" již výše uvedeného r. 1234, což znamená, že tou dobou zde měl své sídlo a při něm muselo nutně existovat hospodářské zázemí v podobě osady. Sám její název předpokládá starší založení. Je odvozen od mužského jména Kasej či spíše Kašej (snad z latinského Cassius) a původně označoval obyvatele, Kašejovici = lidé Kašejovi, což se později transformovalo do podoby Kas(š)ejovice (ves lidí Kašejových). V historických pramenech žádný Kašej doložen není, lze však předpokládat, že šlo buď o kmenového náčelníka nebo lokátora (osoba vybraná k osazení nějaké lokality) z řad hradských správců, což datuje vznik osady nejpozději do 12. století. Kasejovický kostel je zasvěcen sv. Jakubovi, a proto by nebylo od věci věnovat také několik následujících řádek tomuto světci a zasvěcování (patrociniu) kostelu vůbec. Ale abychom se vrátili zpátky ke kasejovickému kostelu, jaký byl důvod jeho zasvěcení sv. Jakubovi nevíme. Existuje ale domněnka, že se tak stalo v souvislosti s těžbou a rýžováním zlata na Kasejovicku, neboť sv. Jakub byl uctíván i jako patron horníků. Obdobně i oba hlavní kostely v nejvýznamnějším českém horním městě Kutné Hoře jsou zasvěceny ochráncům důlní činnosti sv. Jakubovi a sv. Barboře.
Kasejovická radnice - renesanční budova, po několika požárech přestavěna v roce 1868 do dnešní podoby. Roku 1704 byla dodatečně k radnici přistavěna ve dvoře šatlava. Ve vestibulu radnice se můžete seznámit s osazením kasejovických gruntů od 16. století. Také je zde umístěn kámen s vytesanou podobou obličeje. Jeho původ se ještě nikomu nepodařilo vypátrat. Budova je vyhlášena kulturní památkou. V současné době slouží jako sídlo Obecního úřadu.
Židovská synagoga - pozdně barokní synagoga která v pozdější době prodělala několik stavebních úprav byla postavena ve středu židovského ghetta pravděpodobně v 2. pol. 18. stol. Sloužila nejen k bohoslužebným účelům, ale také k vyučování a vykládání bible, a proto byla zvána též školou. V synagoze bylo umístěno 66 mužských a 45 ženských sedadel. Do synagogy vedly původně dva vchody s dřevěnými schody, odděleně pro muže a ženy.
Muzeum - je umístěno v budově bývalé židovské synagogy. Od r. 1945 začal v této budově shromažďovat nejrůznější sbírky místní rodák Václav Mentberger (nar. v Kasejovicích dne 7.1.1886, zemřel v Plzni 15.12.1969), povoláním vrchní inspektor ČSD. Jeho zásluhou se podařilo shromáždit cenné uměleckoprůmyslové sbírky - cín, litinu, porcelán, fajáns, kameninu, sklo a dřevěné plastiky. Cizí provenienci dokládá keramika německá, francouzská, italská, španělská a orientální. Z hlediska regionálního pak má význam sbírka, dokumentující místní hrnčířskou výrobu, výrobu dýmek „kasovek" a kasejovické výšivky. O prehistorii a zaniklé slávě po rýžování a dolování zlata na Kasejovicku nás informují archeologické nálezy, mince a minerály s různým obsahem zlata. Kasejovice patří též k místům s nejlépe dochovalými archivními památkami. Zásluhou již zmíněného Václava Mentbergera se dozvídáme o nejstarší ověřené písemné zprávě o Kasejovicích, a to z 12.5.1264, o jejich povýšení na městečko kolem r. 1350, o staré kasejovické tvrzi, která stávala poblíž nynějšího kostela sv. Jakuba, o požárech a zhoubných nemocech, jichž nezůstaly ušetřeny ani Kasejovice. Význam Kasejovic jako důležitého správního a hospodářského střediska v minulosti zdůrazňuje nejedná osobnost. V 1. polovině 15. století to byla např. držitelka Kasejovic Anna Zmrzlíková ze Svojšína, která se stala stoupenkyní učení Mistra Jana Husa, a protože byla vzdělaná, radil se s ní i samotný král Václav IV. V r. 1752 zavedla hraběnka Marie Josefa Kuniglová na Inářském panství, kam patřily Kasejovice od 2. pol. 15. století, češtinu. Významná poloha Kasejovic na důležité obchodní cestě z Nepomuka do Písku znamenala rozvoj řemesel, živností a obchodu jak nežidovského, tak i židovského místního obyvatelstva. Svědčí o tom nejen celá řada výrobků a nástrojů zde vystavených, tak i nejrůznější fotografie a písemnosti. Školství, kulturu a spolky v Kasejovicích dokládají zejména fotografie a některé písemnosti. Vzhled různých zákoutí Kasejovic nám přibližují dobové pohlednice.
Židovský hřbitov - nejstarší písemná zpráva o židovském hřbitově v Kasejovicích na návrší „Na stráži" pochází z r. 1669.
V průběhu 18. století byl hřbitov několikrát rozšiřován. V r. 1808 byl hřbitov rozšířen i pro potřebu židů z širšího okolí, což dříve kasejovická obec i Inářská vrchnost zakazovaly. Posledního rozšíření se dostalo hřbitovu v r. 1855. Na zdejší židovský hřbitov byli pohřbíváni i židé z širšího okolí (Blatná, Sedlice, Nepomuk, Žinkovy, Hvožďany, Bratronice, Bezděkov, Mladý a Starý Smolivec). Márnice pochází z počátku 18. století. O pohřby židů se staralo dobrovolné pohřební bratrstvo, které existovalo v Kasejovicích již v 18. století.
Kostel Církve československé husitské - moderně přestavěný kostel na náměstí v Kasejovicích.
Kaple sv. Vojtěcha - Kaple sv.Vojtěcha "v Boučku" z roku 1760 u "zázračné" studánky. U ní byly v minulém století lázně, které rekvizicí měděných kotlů 1914-18 zanikly.
Barokní kašna - ve středu kasejovického náměstí.
Památník osvobození - Na paměť osvobození obce 3. americkou armádou 6.května 1945 a příjezdu Čs. obrněné brigády 22. května 1945.
Památkově chráněný dům čp.184 - nachází se na náměstí. Původně zájezdní hostinec údajně postaven dědečkem p.Dietla. Přestavěn na sedm obecních bytů. V přízemí je nyní pošta.
Další památkově chráněné domy čp. 28, 30 a 36 se nacházejí po levé straně silnice na Písek nedaleko náměstí.
Kaplička - nachází se u silnice směrem na Chloumek z roku 1741.
Památný strom - památný Akát u silnice na Chloumek. Obvod kmene 301 cm ve výšce 130 cm nad zemí.
