Okolí a příroda Pasečnice
V obci se nacházelo celkem 6 mohutných starých líp. V současné době z uvedeného počtu jsou již jen tři lípy v těchto místech. 1) "u Vodkřížů", 1) "u Škarvanů", 1) "u Maksů". Chráněným přírodním útvarem s stala lípa "u Maksů" v čp. 30 Stará Pasečnice, která je 400 let stará, má výšku 21 m obvod 440 cm. K záchraně této památné lípy a k zajištění bezpečnosti silničního provozu, neboť kořeny této lípy narušovaly stav bývalé opěrné zdi, rozhodl Obecní úřad v Pasečnici postavit novou opěrnou zeď z kamene, který byl dovezen ze Zavlekova u Horažďovic. Stavbu prováděli občané - Josef Hinterholzinger, kameník Stará Pasečnice čp. 57 a Šimon Kralovec, zedník ze Staré Pasečnice čp.26, nyní bydlící v Domažlicích a ostatní občané obce. Stavba nové opěrné zdi si vyžádala 36 tun kamene s celkovým nákladem 105 tis. Kčs, byla postavena v roce 1992 v délce 41 m.
Samotná obec Pasečnice se rozkládá v dolině mezi vrchy - jižně od obce "Na hrbu", jihozápadně Skalkou neboli Salkou, západně od Nové Pasečnice "Škalkou", na sever ˇ"Škálou", na východě "Šafranicí".
Z obce Pasečnice vedou silnice - cesty do těchto míst:
- ze St. Pasečnice, kolem bývalé Obecné školy do obce Stráž (3 km) a odtud do okresního města Domažlice (7,5 km),
- ze St. Pasečnice do části "Stará Huť" a odtud lesem-cestou tzv. "Sedláckou" do České Kubice (4 km) a dále pak do Folmavy, na hraniční přechod se SRN (9 km).V dávných dobách tato silnice hrála významnou roli - spojnice z Čech do Bavor,
- ze St. Pasečnice, cesta polní-lesní vedena kolem býv. osady Šnory do obce Spálenec (Prenet/4 km), neb z části Stará Huť také do obce Spálenec (Prenet/4,5 km),
- z N.Pasečnice, část "Dvory" do obce Havlovice (4 km) a odtud do okresního města Domažlice (8 km),
- z N. Pasečnice, část "Dvory", přes zástavku ČSD Babylon do obce Babylon (3 km).
Z vrchu "Ve skalách" severovýchodně od Pasečnice přitéká mezi Šáfranicí a návrším "Na škále" potok, který teče pod cestou vedoucí do obce Pelechy a stéká se pak s potokem tekoucím od Šnor.Plní spolu s potůčkem, tekoucím z malého rybníka ve Staré Huti, rybník (2,97 ha) v Nové Pasečnici.Na hrázi rybníka bylo v roce 1973 vybudováno stavidlo, jímž se reguluje odtok vody lukami do dalších třech rybníků "Strakovský, Radešovský a Zelenovský, odtud k železničnímu nadjezdu, kde se stéká se Studenou Bystřicí.Dále pak pokračují přes obec Havlovice do úpravny vod "V potocích", v blízkosti města Domažlice, kde byla pro město využívána jako pitná voda do ledna 1988, kdy byla úpravna zrušena.Město Domažlice pak začalo využívat pitné vody přivedené z Nýrska.
Velkou část západní hranice pasečnického katastru tvoří Studená Bystřice, která pramení na Černé hoře (778 m n.m. - 1,5 km severně od Čerchova) a rozděluje se na dva samostatné toky, z nichž jeden Teplá Bysřice teče k České Kibici, Folmavě a do Bavor. Druhý tok Studená Bystřice teče k Babylonu a "Slejfu", kde po spojení s potokem tekoucím od Pasečnice, tvoří Zubřinu.
Půda v pasečnickém katastru pochází ze zrnité žuly, obsahující živec, křemen a slídu.Žula zaujímá nejzápadnější pruh katastru podél Bystřice a železniční trati.Rozsáhlý lom na ní byl z zastávky ČSD Babylon.Lámala se v něm a zpracovávala žula porfyrová, která měla mnoho křemene a velké krystaly živce.Často se v této žule nalézaly nepravidelné lože a shluky drobnozrné žuly (jádro), v nichž převládala temná slída hořečnatá.Vzrostlé veliké krystaly živce a časté temné vnitřní shluky drobnozrnné tmavé žuly dělaly babylonskou žulu zvláště charakteristickou.Ornice, vzniklá ze žuly, je hodně písčitá, písek z ní je zásluhou křemene ostrý.Čím více má hornina živce a méně křemene, tím je půda úrodnější.Ostatní část pasečnického území zaujímá rula a svor, vyskytuje se i amfibolit. Lom na slídnatou rulu v desky (plotny) byl otevřen v místě zv. "Na Škále". Hodila se zvláště k překládání polních můstků a podobně. K pracím kamickým se nehodila. Poskytuje půdu prostřední úrodnosti, zpravidla stejnoměrnější, zemitější a lepší než žula. Svor je velmi dokonale vrstevnatá smíšenina slídy a křemenem, větrá poměrně velmi snadno, rozpadá se ve slídnatou a křemennou skalní drť, jež poskytuje málo živnou půdu, tím neúrodnější, čím je svor na slídu chudší. Hodí se jen na půdu lesní.
Z hornin je nutno ještě jmenovat kamenečnou břidlici, jež je v Skalce-Salce prostoupena jemnými zrnky kyzu železného, která k vykvetení kamence přispívají. V 18.století byl z ní na Huti kamencové nebo prostě na Huti připravován na velkokamenec.Kamenec byl získáván z břidlice kamenečné, která se dolovala v rozsáhlém dolu "Salka".
