Historie obce Jindřichův Hradec
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1220. Nejdříve se na tomto místě nacházelo slovanské hradiště a rozlehlé neobydlené hvozdy.
Teprve s příchodem Vítkovců na konci 12. století přichází do těchto končin více lidí. Stejně jako ostatní Vítkovci i páni z Hradce používali ve svém erbu pětilistou růži (dodnes je pětilistá zlatá růže nesená dvěma lvy znakem města). Na začátku 13. století byl na základech starého slovanského hradiště vystavěn gotický hrad.
Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy byl Jindřichův Hradec poprvé zmíněn jako město, pročež je řažen k nejstarším městům v Čechách. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů.
Vrcholu rozvoje dosáhlo město v 16. století. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční a při sčítaní lidu potřicetileté válce byl Jindřichův Hradec dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Gotický hrad byl s postupem času přestavěn na renesanční zámek (došlo k tomu v průběhu 16. století).
Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního obrození. Následná krize soukenictví a nerealizovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozvoj města.
Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm Adama Michny z Otradovic (1600). V letech 1831–1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana. Jindřichův Hradec byl také prvním městem, kde bylo osvětlení zajištěno elektřinou. Roku 1888 došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu. Dne 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo. Jindřichův Hradec byl prvním městem v Rakousko-Uhersku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých domů.
