Historie obce Chomutov
První zmínka o Chomutově pochází z roku 1252, kdy Bedřich Načeradův z Chomutova daroval městečko řádu německých rytířů. Za Jana Lucemburského je Chomutov již nazýván městem a dostal výsadu, že každý, kdo navštíví trh ve městě, je osvobozen od placení mýtného na cestě z Přísečnice až do Loun. V období husitských válek byl Chomutov jednou z katolických bašt Žateckého kraje. Před příchodem husitů přišel v roce 1418 první velký požár města, který jej velmi zpustošil. Na svém tažení do severních Čech stanul Žižka před Chomutovem 16. března 1421. Po dvou dnech urputného boje bylo město dobyto a vypáleno. Při požáru byly zničeny i městské knihy. Od 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil kamenec, pozůstatkem tohoto dolování je nynější Kamencovo jezero na východním okraji města. Na přelomu 50. a 60. let 18. století byla postavena císařská silnice spojující Chomutov s Prahou, podél níž se rozvinula zástavba i na pravém břehu Chomutovky. Třebaže Chomutov ležel při této důležité spojnici do Saska, rostl až do poloviny 19. století jen pozvolna. Obrat nastal až v 70. letech 19. století napojením na železniční tratě vedoucí podél Krušných hor a ku Praze. V této době byly u Chomutova otevřeny hnědouhelné doly a roku 1870 založeny železárny; které po roce 1887 prosluly jako Mannesmannovy válcovny trub; roku 1890 se zde na prvním místě na světě začaly vyrábět bezešvé ocelové trubky.
