Památky a zajímavosti Miroslav
K nepřehlédnutelným dominantám města patří odevšad viditelný miroslavský zámek .První zmínka o vodní tvrzi v Miroslavi je sice až z roku 1387, pověst o jejím založení kněžnou Miroslavou však vypráví o půtkách křesťanů s pohany a situuje tak založení vodního hradu a při něm vznikajícího města na přelom 9. a 10. století. K renesanční přestavbě gotického hradu na skále došlo na začátku 16. století za pánů Valeckých z Mírova. Tehdy panství vzkvétalo. Obce Mittendorf, Pémdorf a Václavov, které se postupně rozrůstaly v podhradí, byly tehdy spojeny v městečko Miroslav. Dostalo pečeť a znak - rozpůlený štít s polovinou bílé orlice a vinnou ratolestí se dvěma hrozny. V této době se také poprvé objevuje německý název Misslitz.
Zámek v Miroslavi je architektonicky zajímavá stavba a dodnes si zachoval prvky všech architektonických stylů, kterými prošel. Návštěvníci nově opraveného jihovýchodního křídla si teď konečně mohou prohlédnout opravdový architektonický skvost miroslavského zámku. Je jím gotická sklípková klenba,kterou nazýváme též hráňovou či diamantovou. Prohlídka zámku je navíc obohacena o zajímavé výstavy.Je to např. výstava architektonických modelů prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka, výstava díla akad. sochaře Pavla Krbálka, Slovanská epopej coby velkoformátové puzzle a výstava Lego.Více se můžete dozvědět na stránkách: http://www.miroslavskyzamek.cz/
Chrám sv. Petra a Pavla, nejvýznamnější barokní památka města, pochází z roku1729. Traduje se, že jde o třetí kostelní stavbu na stejném místě. O původním hřbitově, který kostel obklopoval, svědčí pomníček z roku 1772 s lebkou. Stávající hřbitov je nedaleko a pochází z první poloviny 19. století.
Podobně jako tento kostel, tak i další barokní památky v Miroslavi – sýpka, vinný sklep, sochy sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Floriána – dokládají sepětí města s klášterem v Louce, jemuž Miroslav patřila v období po Bílé hoře téměř sto let.
Významnou kulturní památkou je židovský hřbitov na Nádražní ulici. Při záchranných pracích došlo k překvapivému objevu. Byl objeven náhrobek Rafaela Koniga, který jako první Žid v monarchii mohl užívat titul Mistr a provozovat živnost mimo gheto. Miroslavští Židé byli zakladatelé průmyslových podniků ve městě. Šlo především o zpracování ovoce, vonné oleje, výrobu likérů a sodovkárnu. Z židovské ulice uprostřed města se zachovalo jen několik obytných domků a synagoga přebudovaná na kulturní dům. Pochází z roku 1846. Je jedním z posledních chrámů postavených podle nařízení tolerančního patentu – bez věže, mimo hlavní komunikaci a původně i bez varhan. Evangelický hřbitov a kostel leží na konci Husovy ulice byl založený v roce 1857.
Dominantou náměstí ve tvaru úzké nálevky je radnice z roku 1914. Byla postavena na místě původní radnice domácí firmou Dočkal za necelého půl roku. Sídlí zde městský úřad, je zde také zasedací sál, který je využíván i ke kulturním účelům a obřadní síň. Obě rekonstruované památky tvoří dominantu obce, která vznikla v roce 1785 v důsledku pozemkové reformy. Kašenec, původně Kaschnitzfeld, nese jméno po A. V. Kaschnitzovi z Weinbergu, který reformy prováděl.
Ve městě je dále zvonička a kříž.
