Historie obce Chbany
První písemná sbírka je z roku 1454.
Četné archeologické nálezy dokazují, že celý zdejší prostor byl osídlen již od pravěku. V mladší době kamenné bylo zde důležité rozcestí. Jedna cesta vedla od brodu u dnešních Soběsuk přes Chbany k hradišti Rubín u Podbořan a v místech dnešních Chban z ní odbočovala stezka na Hořetice, Velemyšleves a dále do Mostu.
Podle žatecké Heimatkunde z roku 1904 patří Chbany k nejstarším obcím Žatecka, i když první písemné zprávy o jejich existenci jsou až ze začátku 15. století. V listině z 9. září 1422 je uváděn žatecký konšel Hermannus de Chban. Jeho jméno se v žateckých zápisech vyskytuje ještě v letech 1427-1437. V roce 1454 je v pramenech uvedeno "in villa Chbanech", v roce 1623 "Cuan" a později "Kwon" nebo "Qwon".
Za husitských válek Chbany, stejně jako další vesnice mezi Kadaní a Žatcem, velmi trpěly. Žatec se přidal na stranu husitů, zatímco v Kadani i ChomutověChbany v roce 1991 byly katolické posádky.
Za 1. republiky bývaly Chbany malou vesnicí s nepravidelnou návsí, obklopující rybníček, přeměněný později na požární nádrž. Na návsi stával také sloup se sochou Madony z roku 1715. Na podstavci má reliéf s postavou sv. Františka. Dnes zůstal jen sloup, Madona byla odvezena do dílny p. Bernáška v Klášterci n. Ohří, kde čeká na restaurování. Při silnici do Soběsuk stojí dosud barokní výklenková kaple z roku 1714 s kamennou Madonou. Do školy chodily děti z Chban do Soběsuk, česká škola byla od roku 1921 ve Vikleticích.
