Historie obce Újezd
Ves vznikla, jak název a půdorys svědčí, pozdní slovanskou kolonizací, nejspíš ze střediska šternberského někdy v polovině 13. století, a měla roku 1296 již vlastní faru. Syn Zdislava ze Šternberka Štěpán (zemřel 1357) založil roku 1339 v předměstí šternberském špitál chudých a nadal jej dvorem, mlýnem a platem ve vsi Újezdě, ale když syn jeho, biskup Vojtěch ze Šternberka, založil roku 1371 klášter augustiniánský, byl špitál i toto nadání roku 1376 spojeno s klášterem.
Páni ze Šternberka a jejich nástupci páni z Kravař rádi zapisovali menší zboží různým osobám o rod zasloužilým i vdovám věno na dvorcích újezdských, jak svědčí vklady z let 1307, 1409, 1412, 1417, 1418. Tak vznikly manské nebo svobodné dvory Barše z Čehovic a Václava z Udrlic před válkou husitskou, ba v listině z roku 1380, kdy Petr ze Šternberka chtěl prodati Újezd, ale bez kostelního podací, klášteru lanškrounskému, uvádí se tam výslovně dvůr manský jakéhosi Ješka Klepaře. Ježto Šternberští i Kravařští na Šternberce byli protivníci husitů, můžeme si asi domyslet, jak se jejich manům v čas války dařilo, zejména tehdy, kdy se Prokop roku 1430 zmocnil hradu šternberského.
Za dob odboje stavovského drželi tyto svobodné dvory protestanští úředníci šternberští; ale po nešťastné bitvě na Bílé Hoře byly dvory rozparcelovány a část těchto pozemků byla dána k farnímu obročí, část určena zdejší škole.
Pokud paměti písemné sahají, patřil Újezd vždycky k panství šternberskému a musel značně přispívat k rozkvětu nově založeného města Štemberka. Roku 1409 dostal Šternberk městské právo olomoucké a k soudu přidán i Újezd. Aby nové město rychle zkvétalo, bylo okolním obcím: Újezdu, Hnojicím atd. nařízeno, aby piva, masa i sukna nekupovali jinde, leč ve Šternberce.
