Historie obce Bašnice
První písemná zmínka o existenci osady (dříve Bašněves) ležící 4 km jihozápadně od Hořic pochází z roku 1318, kdy je zmiňován vladyka Petr z Bašněvsi. Ve vsi byly dva poplužní dvory, u jednoho z nich stála tvrz; kdy a kým byla vystavěna však nevíme. Koncem 14. století držel bašnické zboží Jan Kule z Bašněvsi erbu kozí hlavy, po něm Uzíkové z Bašněvsi, užívající zřejmě totéž nebo podobné erbovní znamení. První zpráva o tvrzi pochází až z roku 1499, kdy ji od Václava a Markvarta Uzíků z Bašněvsi koupil Jan Krupý z Probluze. Bašnice se tehdy staly střediskem malého statku, k němuž patřilo ještě pět dalších vesnic. V roce 1521 jej získal Vojtěch z Pernštejna, který připojil nabytý majetek ke svému chlumeckému panství. Tvrz ztratila tak význam jako sídlo vrchnosti a v roce 1542, kdy Bašnici koupil Zikmund ze Smiřic, byla již pustá. Podle ústní tradice stávala poblíž mostu přes Bašnický potok nedaleko zvoničky.
Prapor a znak obce
Návrhy znaku a praporu obce spojují připomínku někdejší tvrze (volné zlaté cimbuří) s figurami převzatými z erbu významného majitele osady na přelomu 15. a 16. století Jana Krupého z Probluze ( stříbrné břevno v modrém poli a barevně upravené lilie na stoncích z klenotu jeho erbu). Připomeňme, že to byl Jan Krupý z Probluze, za něhož se obec stala správním centrem byť malého, ale samostatného statku. Návrh doplňuje připomínka místní zvoničky. Dominantní modrá barva ve spojení se stříbrnou symbolizují rovněž potok protékající obcí. Veškeré figury byly převzaty jak do znaku tak i praporu obce.
