Památky a zajímavosti Hulín
Nejvýznamnějšími historickými stavbami města jsou kostel sv. Václava, fara a radnice.
Kostel svatého Václava a fara
Podle dostupných archivních materiálů lze založení hulínského kostela situovat přibližně do první čtvrtiny 13. století. Má významnou polohu na nejvyšším místě uprostřed již dávno zrušeného hřbitova, obehnaného zdí. Nepochybně se v jeho těsné blízkosti nacházela dřevěná tvrz. Kostel sv. Václava je postavený na ose východ-západ. Je to původně románská jednolodní stavba s apsidou, panskou tribunou, tzv. emporou v zadní části lodi, rovným dřevěným stropem a nízkou věží. Osud této vzácné architektonické památky ovlivnil 13. července roku 1747 požár, jehož obětí se staly krytina, krovy a varhany. Přestavba, která po něm následovala, drastickým způsobem ovlivnila architekturu této stavby. Naši předkové tehdy zbořili románskou apsidu, loď prodloužili a rozšířili a původní plochý strop nahradili stropem klenutým. Z románského období se do dnešní doby zachovala pouze západní část lodi, která byla postavena z tesaných pískovcových kvádrů. Dochovalo se též čtyřlisté okénko v jižní zdi a na severu okénko kulaté, osvětlující původní schodiště. Toto schodiště spojovalo panskou tribunu s chrámovou lodí.
Směrem na východ od kostela stál původně mlýn. Dnes je v těchto místech barokní fara s „kaplankou". Tento malebný komplex budov byl v 17. století spojen s kostelem dřevěnou lávkou, která překlenovala vodní příkop, jímž bylo návrší s kostelem obehnáno.
Hulínská radnice
Nejstarší budova hulínské radnice stála kdysi uprostřed náměstí. Bylo to na místě, kde je dnes autobusová zastávka ve směru na Holešov. Byla to dřevěná stavba a při požáru v roce 1852 zcela vyhořela. Spolu s ní vzaly za své také všechny obecní písemnosti, proto je archivní materiál do té doby na informace skoupý. Po požáru radní zasedali v náhradních prostorách. V budově takzvané „Ryčanky" (dnes v ní sídlí Česká spořitelna), v domě na rohu ulice Hejné - u vody (dnes Vrchlického čp. 378) a jiných. Tento stav trval až do roku 1885, kdy obec koupila od Ignáce a Brigity Fuxových hospodářské stavení čp. 162 na náměstí. Tady má radnice své sídlo dodnes.
Radnice za tu dobu prodělala hodně stavebních změn.V roce 1935 byla na budově vyměněna okna a v zadní části (směrem do Jiráskovy ulice) zřízena obecní šatlava. V přízemí budovy radnice sídlila četnická stanice. Druhou přestavbou prošla v padesátých letech minulého století, kdy se podstatně změnilo vnitřní členění budovy. V té době byla zřízena obřadní síň a zbourán balkon nad hlavním vchodem, který se podařilo obnovit až později. V následujícím půlstoletí se postupně rozšiřovaly kancelářské místnosti ve dvorním traktu budovy. Až na začátku nového tisíciletí, v letech 2000-2003, došlo ke třetí velké přestavbě hlavní budovy radnice. Vznikla tu půdní vestavba, která dala budově 3. podlaží s prostornou zasedací místností, dle původních dobových pramenů, byl obnoven balkon nad hlavním vchodem. Také obřadní síň dostala zcela novou tvář a hlavní budovu propojila chodba s prvním patrem dvorního traktu.
Radnice je srdcem každé obce. Zde se rozhoduje a jedná o všem, co je pro život ve městě důležité, shromažďují se tu finanční prostředky na provoz města a odtud se rozdělují pro jeho další potřeby. Je sídlem starosty a rady města, kteří pod bdělým dohledem městského zastupitelstva řídí obec od jedněch voleb ke druhým.
