Historie obce Týnec nad Labem
Nálezy z různých dob prokazují na území trvalé osídlení. První písemná zmínka o Týnci se dochovala z roku 1110, kdy se tu sešla dvě vládnoucí knížata z rodu Přemyslovců, a sice pražský kníže Vladislav a olomoucký Oto, aby rozřešila svůj spor o tržní právo v Sekyř Kostele. Setkání popsal Kosmas ve své kronice, neboť mu byl osobně přítomen. Majitelé se zde často střídali, až se dostal do majetku sedleckého cisterciáckého kláštera, který tu založil nejen klášter pro mnichy a jeptišky, ale i mlýn a hospodu u přívozu pro poutníky a kupce, cestující po trstenické cestě a dále z Kutné Hory do Chlumce, Nového Bydžova a Hradce Králové.
V roce 1600 císař Rudolf II. jmenoval Týnec královským komorním městem s právem dvou, později tří, trhů výročních a týdenního trhu dobytčího. Současně město dostalo znak, kde byla zdůrazněna jeho strategická poloha, jako přechodového hájeného místa přes Labe. Již kolem roku 1785 tu existovala, kromě dvou mlýnů, manufaktura Dobrovských, která spřádala vlnu pro podniky v Linci. V roce 1786 vznikla koželužna Harrerových a později továrna na lakované usně, jediná v Rakousku-Uhersku. Roku 1864 založili bratři Pernerové strojírenskou továrnu.
Městečko žilo na vysoké kulturní úrovni. Již v roce 1798 se zde hrálo divadlo, roku 1850 vznikl vzdělávací kroužek Beseda, roku 1876 Okrašlovací spolek, 1882 Hasičská jednota, 1892 Sokol a v roce 1919 Sportovní klub.
