Historie obce Otrokovice
Archeologické nálezy objevené v katastru města Otrokovice svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybnikářství.
Starobylé Otrokovice byly ve středověku součástí malenovického panství. Od něho se v roce 1570 odloučily, staly se sídlem samostatného feudálního statku a jeho majitelé si ve vsi zbudovali k bydlení tvrz. Stála již roku 1574 a sloužila zdejším pánům až do roku 1649. Tehdy svou funkci ztratila, protože Otrokovice byly přikoupeny k napajedelskému panství a tamní páni Rotalové měli jiná, mnohem lepší sídla. Další osudy otrokovické tvrze nebyly dosud dobře známy a teprve novější výsledky archivního studia ukazují, že historická budova zde za Rotalů přetrvávala ještě celých 100 let.
Staré panské sídlo v Otrokovicích nechala vrchnost zbourat nedlouho před rokem 1767 a místo něj tu byla vystavěna sýpka. Ani ta už nestojí. Na jejím místě dnes je pouze vinárna Sýpka, která připomíná starou historii místa, kde kdysi sídlili otrokovičtí páni.
Otrokovice i Kvítkovice zůstávaly až do zrušení vrchnostenského zřízení součástí napajedelského panství. V roce 1822 oslavila jeho majitelka Marie Terezie Kobenclová velkolepým způsobem padesátileté výročí držby. V roce 1824 zemřela a majetek dědila její neteř Františka, hraběnka z Fünfkerchenu, jež postoupila polovinu majetku v roce 1840 svému manželu Jiřímu, hraběti ze Stockau. Tyto majitele zastihla revoluce v roce 1848, jež jejich poddaným přinesla osvobození z poddanství a zrušení robotních povinností.
V roce 1824 bylo v Otrokovicích 126 obydlených domů, panský dvůr, myslivna, dům pro důstojníky, hostinec a dva mlýny. V té době již měly Otrokovice i vlastní školu.
Až do konce feudalismu byly obě obce čistě zemědělské bez průmyslových podniků. Teprve v roce 1845 byl v otrokovickém dvoře Terezov postaven lihovar.
Dne 18. července 1841 projel Otrokovicemi první vlak Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Přerova. V Otrokovicích nebyla zřízena ani zastávka, přesto však znamenala jízda parní lokomotivy pro celý kraj počátek nové éry.
V roce 1960 se spojily Otrokovice s Kvítkovicemi a v roce 1964 byly povýšeny na město.
