Historie obce Valašská Bystřice
Historie obce začíná v roce 1651, kdy byly založeny její pozemkové knihy.
Území obce patřilo ke krásenskému panství hrabat ze Žerotína. V té době bylo území obce řídce osídleno. Z větší části ho pokrývaly pralesy. Za třicetileté války se na jejím území ukrývali valašští vzbouřenci. Na horských loukách se usadili valašští kolonizátoři. Přesto můžeme tvrdit, že se území dnešní Valašské Bystřice stalo jedním z posledních osídlených v dnešním Valašsku.
Je zaznamenáno, že v době založení bylo v obci mimo fojtství patnáct chalup a šest chaloupek.. Obydlí však nebyla vystavěna vedle sebe, ale roztroušena po území daleko od sebe. V roce 1676 dostala jméno po říčce, která protékala krajem, a po prvním fojtu: Randýskova Bystřice. Obec byla postupně zalidňována lesními dělníky, kteří káceli pro vrchnost dřevo a levně pak dostali koupit odlesněné paseky. Na nich si vystavěli chudá obydlí a zúrodňovali kamenitou půdu.
Později osada dostala nové jméno - Velká neboli Hrubá Bystřice. Ještě v té době šlo o fojtství v porovnání s okolními obcemi chudé a levné. Za působení prvních dvou fojtů z rodu Křenků došlo na tu dobu k velkému rozvoji obce. Otec Jiří Křenek se zasloužil o to, že v roce 1735 byla v obci zřízena stanice Portášů. Započala tak nejslavnější kapitola dějin Valašské Bystřice. V roce 1772 se začal stavět kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zároveň s kostelem byly započaty práce na stavbě fary a školy. Kostel byl dokončen a slavnostně vysvěcen v roce 1779. Před kostel je významná kulturní památka hroby portášů.Obec proslula především výrobou nářadí, náčiní a hraček ze dřeva. Zvláštností se staly hřačky barvené zakuřováním, nebo-li "čazením". Bystřičané s nimi obchodovali po širokém okolí, dokonce až ve Vídni a v Prusku. V roce 1834 měla obec 1 573 obyvatel a 191 domů.
Velká neúroda přišla v roce 1847. Následkem hladu a bídy vypukla v obci epidemie tyfu, jíž padlo za oběť 40 osob. Možná i to byl důvod, proč byl v témže roce založen nový hřbitov, který využíváme doposud. V roce 1898 žilo v obci 2 191 obyvatel a stálo v ní 303 domů.Do historie obce zasáhla válka od roku 1914. Všichni muži až do 39 let byli povoláni do armády, ostatní obyvatelé trpěli velkou bídou.O to radostněji vítala obec konec 1. světové války a vznik Československé republiky. Na jaře roku 1919 byly vysazeny před kostelem dvě lípy na počest samostatnosti. Sčítáním lidu v roce 1921 bylo zjištěno, že Velká Bystřice má 2 064 obyvatel.
Ve druhé polovině dvacátých let 20. století se Bystřičané opět proslavili portášskou tradicí. S předváděním několika scén se zúčastnili v portášském kroji i s výzbroji otevírání muzea v Rožnově pod Radhoštěm.V roce 1925 byl změněn název obce na žádost zastupitelstva na Valašskou Bystřici.
