Historie obce Doksany
První historická zmínka o Doksanech se týká založení kláštera premonstrátek knížetem a pozdějším králem Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou v letech 1144. Jeho základy byly posvěceny biskupem Jindřichem Zdíkem, klášter spolu s kostelem Narození Panny Marie byl dobudován na poč. 13. století. Do kláštera byly uvedeny jako první řeholnice panny z porýnského Dunnewaldu. Jejich představení byli probošti jmenovaní strahovským klášterem. K nejvýznamnějším proboštům patřili Albert, Bertold, Fabián a Heřman. Premonstrátky se kromě svých řeholních povinností věnovaly psaní knih, vyšívání bohoslužebných rouch a výchově dívek z předních rodin. Vzdělávala se zde např. dcera Přemysla Otakara I. Anežka, zakladatelka Anežského kláštera v Praze. Význam kláštera dokládají také četná nadání z let 1226, 1273, 1331, 1336 a 1358. R. 1226 mohl klášter na základě nadání Přemysla Otakara I. udělit vsi Mury německé právo (emfyteutické ), tzn. že za splácení smluvených platů a dávek se rolník mění v dědičného uživatele pozemků a usedlostí. V případě získání tohoto práva celou vesnicí se tato mohla těšit nižší soudní autonomii. Zpráva o Murech je vůbec prvním známým údajem o emfyteutickém právu v Čechách. Klášter několikrát vyhořel. Při velkém požáru r. 1200 shořela i zakládací listina, r. 1278 ho vyplenili vojáci Oty Braniborského, r. 1421 ho vypálili stoupenci husitského hnutí a litoměřičtí měšťané se zmocnili některých vesnic, náležejících klášteru. Klášterní budovy byly také zničeny za 30.leté války vojáky císařskými a švédskými. Období nového rozkvětu kláštera spadá do 2.pol. 17. století a 1.pol. 18. století. Především za probošta Josefa Miky v letech 1709 - 1730 proběhla velká barokní přestavba, rozšíření a výzdoba kostela a kláštera.
