Památky a zajímavosti Sezimovo Ústí
Většinou hlavní turistickou zastávkou ve městě Sezimovo Ústí je Benešova vila, jež se nachází na na soutoku Kozského potoka a Lužnice. Na místě, kde podle tradice kázával mistr Jan Hus, si v letech 1930–1931 architektem Petrem Kropáčkem nechal postavit tehdejší československý ministr zahraničních věcí Edvard Beneš dům jako místo odpočinku pro sebe a svou manželku Hanu. Osobitý a zvláštní styl jeho domu v Sezimově Ústí byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplněn rozsáhlou pěstěnou zahradou. Na jihozápadním svahu směrem k Lužnici se rozkládá velké alpinum, chlouba Hany Benešové.
Edvard Beneš si přál být prohřben na pozemku svého domu. Uprostřed malého návrší zvaného Kazatelna tak byla postavena hrobka. Jejím architektem byl Pavel Janák. Za života paní Hany byla přístupná veřejnosti, od roku 1975 byla zahrada uzavřena. Opět se otevřela pro veřejnost na jaře roku 1990. Každoročně se 28. května koná u hrobky pietní akt při příležitosti výročí narození Edvarda Beneše.
Ve vile byl otevřen památník dr. Edvarda Beneše, kde naleznete expozici věnovanou druhému československému prezidentovi. Originální filmový program mapuje nejen politický, ale i společenský život dr. Edvarda Beneše. Dále jsou zde umístěny předměty pocházející z odkazu Hany Benešové.
Další dominantou města Sezimovo Ústí je empírový kostel Povýšení sv. Kříže na Husově náměstí, zbudovaný ve 30. letech 19. století.
Vzácným propojením obydlí a okolní přírody se vyznačuje vila Zdeňka Fierlingera, která vznikla na základě návrhu politikova bratra Otokara v letech 1930 až 1931. Architekt se při projektování nechal inspirovat stylem venkovských domů svého význačného předchůdce Jana Kotery.
Na trávníkové ploše u budovy Městského úřadu v Sezimově Ústí lze shlédnout kamennou křtitelnici, části oken a další architektonické články ze zaniklého města, které na tomto místě stálo od 13. století do roku 1420.
Mezi další oblíbené turistické cíle patří národní kulturní památka Kozí hrádek, který je nejpamátnějším hradem Táborska. Z dochovaných pramenů není známo, kdy byl postaven. Nejstarší zprávy jsou až z roku 1377, kdy byl jeho majitelem Vlček z Kozího. Svůj největší význam získal Kozí hrádek pobytem mistra Jana Husa, největší osobnosti českého reformního hnutí. Z původního hradu se do dneška dochovaly zbytky obvodového zdiva, které zde vytváří bludiště. V areálu zříceniny je 18,5 m hluboká studna. Konají se zde kulturní a společenské akce.
U Kozího hrádku je Sokolská mohyla.
