Historie obce Kyjov
I když první písemná zmínka o Kyjově pochází z roku 1126, území, na němž se v současné době město rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Dokladují to archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, období římského i z doby stěhování národů. Od roku své první písemné zmínky až do roku 1539 patřil Kyjov klášteru Hradisko u Olomouce. Dostalo se mu ho darem od údělného olomouckého knížete Václava. Jediným důvodem jistě nebyla spása duše Václavova strýce, jak se praví v darovací listině, ale i přání mnichů získat lokalitu, kde by se dalo pěstovat víno.
V roce 1284 dal král Václav II. souhlas k opevnění Kyjova. Palisádou, valem a vodním příkopem bylo ohrazeno náměstí a přilehlé ulice. Ve 14. století byl Kyjov poprvé zastaven a během následujících dvou stoletích se zde vystřídalo několik zástavních pánů. V roce 1515 udělil Vladislav II. Jagelonský Kyjovu právo pečetit červeným voskem a v privilegiu, vydaném u této příležitosti, je Kyjov poprvé nazýván městem. V roce 1784 byl ve městě po příchodu Josefínské doby zrušen kapucínský klášter a kapucíni museli z Kyjova odejít. Josefínská tolerance přispěla ke zvýšení počtu obyvatel židovské národnosti, které postupně ovládlo hlavně obchod a průmysl.
V letech 1784 - 1884 se díky dobré hospodářské situaci Kyjov územně rozrůstal. Rok 1844 přinesl otevření hnědouhelných dolů, které uvedl do provozu kníže Hugo Salm-Reiferscheidt. V roce 1850 se stal Kyjov sídlem okresního hejtmanství a soudního okresu. O tři roky později zde kníže Hugo Salm-Reiferscheidt založil první sklárnu.
Po předchozím souhlasu Marie Terezie byli do Kyjova v roce 1760 uvedeni piaristé, kteří zde založili nižší latinské gymnázium. Při školské reformě v letech 1774 - 1775 bylo gymnázium zrušeno a nahrazeno tak zvanou školou hlavní s německým vyučovacím jazykem. K obnovení gymnázia pak v Kyjově došlo až v 19. století, respektive ve školním roce 1868-69. V roce 1897 se ve městě začalo vyučovat na české obecné škole chlapecké a dívčí. O rok později zde začalo vyučovat české gymnázium. Jeho prvním ředitelem se stal Josef Klvaňa, významná osobnost naší přírodovědy a národopisu. V pozdějších letech pak následovaly další české školy.
Do dějin města se na konci 19. století zapsala událost známá jako aféra hier. Událost bezprostředně souvisela s tendencí počeštění Kyjova. V roce 1899 se ve městě konalo kontrolní shromáždění záložníků, při němž se někteří místo německého hier hlásili českým zde. To bylo hodnoceno jako spiknutí proti vojenské moci a provinilci byli uvězněni. Cejch rebelantského města vtiskla Kyjovu i oslava vítězství Srbů nad Turky v balkánské válce v roce 1913.
Na to rakouské úřady v době I. světové války nezapomněly a vystavily Kyjov ostré perzekuci. Například v prosinci 1914 bylo rozpuštěno městské zastupitelstvo a správu města převzal vládní komisař. Rozvoj města pak na dalších šest let zastavila i nacistická okupace.
