Památky a zajímavosti Kyjov
Historické jádro Kyjova je městskou památkovou zónou. K nejzajímavějším místům v samotném Kyjově patří malebný renesanční zámeček se sgrafitovou výzdobou, dnes sídlo Vlastivědného muzea, v jehož interiérech jsou instalovány expozice věnované prehistorii Kyjovska, přírodě a etnografii. Na hlavním Masarykově náměstí si pozornost zaslouží půvabná renesanční radnice s věží a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Cyrila a Metoděje při bývalém kapucínském klášteře.
Zajímavou ukázku moderní architektury představují konstruktivistické vily z 20. a 30. let minulého století.
Kyjovsko je rovněž místem s vinařskou tradicí dlouhou přes tisíc let.
Zámek
Prvním světským držitelem Kyjova byl Jan Kuna z Kunštátu (od r. 1539), který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v r. 1636, takže ji bylo nutno později vybudovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s klenbou, napojená na obě dochované nejstarší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části.
Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jen krátce. V r. 1548 se totiž Kyjov vykoupil z poddanství dalšího majitele kyjovského panství, Jana Kryštofa Kropáče z Nevědomí, a stal se nejdříve městem komorním a pak královským. Zámek sloužil později jako ubytovna pro městské služebníky i pro důstojníky místní posádky.
V roce 1911 bylo jižní i západní zámecké průčelí vyzdobeno sgrafity Jan Köhlera, na nichž jsou zobrazeny postavy Jana Kuny z Kunštátu a Jana Kropáče z Nevědomí i hlavní vývojové etapy kyjovského velkostatku.
Další památky v Kyjově
- Renesanční radnice na náměstí z let 1561-1562 postavena italskými staviteli. Věžní hodiny instaloval v roce 1903 místní hodinář Fr. Gonic, v roce 1930 byly vyměněny.
- Mariánský sloup před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký kardinál František z Ditrichštejna jako dík městu za zachování věrnosti císaři Ferdinandovi II. během povstání českých stavů.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí z let 1713-1720. Oltářní obraz Antonína Maulpertsche.
- Kaple sv. Martina nad zámkem byla do roku 1786 farním kostelem.
- Kostel sv. Filipa a Jakuba v místní části Bohuslavice.
- Kaple sv. Josefa Kalasanského zvaná také gymnazijní kaple na ulici Komenského z roku 1868.
- Chudobinec Dominka Jurovského na ulici Jungmannova z let 1728-1739 sloužil jako útulek pro 12 chudých měšťanů. Nad vchodem je latinský chronogram (v překladu "Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně"), který ukrývá datum 1739. Dnes je zde Základní umělecká škola.
- Kaple sv. Rocha u silnice do Vlkoše z roku 1716. Postavena na nejvyšším bodě katastru města jako poděkování za ochranu před morem. Nad vchodem latinský chronogram "Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru".
- Novorenesanční budova Klvaňova gymnázia postavená roku 1898.
