Historie obce Jevany
Název Jevany je nejčastěji odvozován od jména Ivan, východní podoby našeho Jan. Pověsti hovoří o zdejším poustevníku Ivanovi, někdy dokonce o svatém Ivanovi. Skupina balvanů v lese nedaleko vsi se dodnes nazývá Ivanovo lože. Jiná pověst ovšem vypráví o těchto kamenech jako o keltském, později slovanském obětišti.
O okolních vsích Kostelci, zaniklém Aldašíně a dalších, ale i Jevanech se dočítáme v dokumentech pocházejících ze 14. století. Jevany jsou poprvé zmiňovány v roce 1344, kdy Jan Lucemburský směňoval kostelecké panství včetně farní obce Aldašína, jemu přifařené lesní pastevní vísky Jevan a dále vsí Voděrady, Vyžlovka a dalších s panem Ješkem za Náchod.
Jevany během své existence často měnily majitele. Z dochovaných záznamů víme, že v 15. století patřily Černokosteleckému panství, které vlastnili páni z Náchoda a po nich Smržovští, někdy také nazývání Kosteláci.
V 19. století byly Jevany poměrně zapadlou vískou v lesích žijící svým poklidným životem. Přelom 19. a 20. století ovšem přinesl nový fenomén, cestovní ruch. Zprvu se jednalo o celodenní výlety buď dostavníkem na vyžlovskou křižovatku nebo vlakem do Říčan či Mnichovic a odtud pěšky. Později začala především pražská střední vrstva využívat ubytovacích hostinců a letních bytů jak v Jevanech, tak v okolí. Výstavbu vlastních letních sídel započala spisovatelka Gabriela Preissová, která si v roce 1906 nechala postavit vilu od věhlasného architekta Josefa Fanty, jenž zde v té době vlastnil bývalý hostinec.
Po roce 1989 docházelo k poměrně pomalé obnově. Obecní i veřejný majetek, budovy, cesty, torzo vodovodu a další byly ve špatném stavu. Neexistovala kanalizace, rybníky byly zaneseny bahnem a kostel v Aldašíně vykraden. Soukromé majetky navrácené původním majitelům byly často zdevastované. Největší Wagnerův hotel byl zachráněn těsně před demolicí, hotel Novotný byl bohužel stržen. Rovněž několik dalších vil a objektů již nebylo možno zachránit.
