Památky a zajímavosti Velichov
Kostel
Chrám Nanebevzetí Panny Marie je v současnosti nepřístupný. Podle farní kroniky byl první kostel vysvěcen v roce 1384. Podle nákresů šlo o halový prostor se čtyřbokým kněžištěm a věží v severozápadní části kostela. Roku 1589 věnoval tehdejší majitel Velichova a patron kostela Thomas Thüssel kostelu bohatě zdobený zvon, ulitý jáchymovským zvonařem Hansem Wildem. V roce 1621 vpadlo do Velichova cizí vojsko a starý kostel byl zapálen a vyhořel. O míře obnovy se zprávy nezachovaly, inventář ve farní kronice z let 1740 - 1763 však uvádí některé součásti tehdejšího vnitřního vybavení. Byl to hlavní oltář s obrazem Panny Marie, postranní oltář sv. Jana Nepomuckého. Druhý postranní oltář byl zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému. Byl zde zobrazen i sv. Jan a Panna Maria „dobré rady". Roku 1763 dostal kostel novou kazatelnu a barokní konzolu pod křtitelnici.
Neorientovaná neogotická jednolodní stavba krytá plechovou valbovou střechou s pravoúhlým presbytářem krytým rovněž plechovou valbovou střechou. Ve vstupním průčelí kostela je vysoká věž s jehlancovou střechou. Na západní straně presbytáře je pak připojena sakristie se zachovanou kamennou sochou nad jedním ze vstupů. Historik Eugen Linke uvádí mylně sochu jako sv. Ludmilu, podle Antona Gnirse jde však o sv. Koronu, u nás málo známou světici, která žila ve druhém století v Egyptě nebo Sýrii. Vnitřní prostor lodi nese dřevěný kazetový strop.
Vnitřní zařízení kostela je jednotné, neogotické, pořízené zároveň se stavbou. Tvoří ho tři neogotické oltáře, kazatelna a ostatní příslušenství vytvořené tyrolským řezbářem Ferdinandem Stuflesserem. Barokní konzole pod křtitelnici z roku 1763 z původního kostela měla být ještě v roce 1933 uložena na faře, stejně jako plastika Ukřižování a Sv. Jan z Boha. Později stopy mizí. Měl by být zachován jen historicky cenný a bohatě zdobený zvon, ulitý jáchymovským zvonařem Hansem Wildem a věnovaný roku 1589 tehdejším majitelem Velichova a patronem kostela Thomasem Thüsselem.
Ke kostelu patří hřbitov, na kterém se nachází vzácný náhrobní epitaf z 16. století. V rodinné hrobce zde na věčné časy odpočívá Dr. Löschner, svého času dvorní lékař na dvoře císaře Františka Josefa I. a později majitel zámku ve Velichově.
Tvrz
Poprvé se tvrz připomíná r. 1528 a není známo, jestli zde stála již ve 14. či 15. století. Její původní podoba z této doby není známa. Po r. 1578, kdy se stal Velichov samostatným statkem, byla pravděpodobně renesančně přestavěna. Roku 1621 ji sice císařská vojska vypálila, avšak do r. 1651 byla znovu obnovena. Z toho roku pochází nejen poslední zmínka o tvrzi, ale také její popis. Byla to čtverhranná stavba s kulatými baštami v rozích, obehnaná vodním příkopem a valem a opatřená padacím mostem. Uvnitř byly čtyři obyvatelné pokoje.
Okolnosti zániku tvrze nejsou známé. Od počátku 18. století až do r. 1747 však majitelé zdejšího statku ve Velichově nesídlili, a je proto pravděpodobné, že zřejmě neobývaná a neudržovaná tvrz zanikla nejpozději do r. 1747 v souvislosti s výstavbou nového zámeckého sídla.
Tvrz stála na pravém břehu řeky Ohře na východním okraji obce. Jediným jejím pozůstatkem je kruhové tvrziště s valem a příkopem.
Zámek
Zámek byl vystavěn po r. 1747, kdy zdejší statek koupil Jan František Hessler. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti v r. 1770.
Pozdně barokní zámek vybudovaný ve středu obce na pravém břehu Ohře v l. 1747-1755 byla jednopatrová stavba o dvou příčně situovaných křídlech obdélníkového půdorysu. Hlavní průčelí bylo zdůrazněno dodnes zachovaným zaobleným rizalitem a zahradní průčelí bylo členěno dnes částečně zachovalými korintskými pilastry. Tehdy zde byla také zřízena zámecká zahrada. Četné pozdější přestavby sice zachovaly základní dispozici původní zámecké architektury, ale téměř setřely její historický ráz. Zejména úpravy fasád a interiérů prováděné r. 1870 za tehdejšího majitele, karlovarského lékaře a lázeňského podnikatele Dr. Löschnera. Poslední adaptace zámku byla provedena v l. 1976-1977. Také zámecký park se zachoval v původní podobě.
Charita
Tento původně klášter pro jeptišky, se nachází na pravém břehu řeky Ohře a svojí polohou na kopci je dominantou obce. Ke klášteru patřil i starý hřbitov, jehož pozůstatky jsou v lese za budovou, a rozsáhlá zahrada. V současné době je budova v soukromém vlastnictví a čeká na své využití.
