Historie obce Žihobce
Už jistě tisíc let žijí lidé na úpatí šumavských kopců. Možná ještě déle. Vesnici Žihobce písemné prameny poprvé zmiňují roku 1045. Tenkrát se jmenovala Sivohibice a kníže Břetislav ji daroval klášteru v Břevnově u Prahy. Jemu pak žihobečtí dávali desátky více než dvě stě let.
Ve 13. století břevnovský opat Žihobce prodal. Neví se přesně kdy a komu, ví se však, že nový majitel byl zeman a že ve vsi postavil tvrz a kostel. Žihobce se staly střediskem svého okolí.
Dlouhý a pestrý je seznam pánů, co vládli v Žihobcích. Zemané, rytíří, vladykové, někdy i vyšší šlechtici Žihobce dědili, kupovali, prodávali, dostávali a prohrávali.
Snad jenom Ferdinand, pán s lilií ve znaku, postavil zámek, kde dříve stávala tvrz. Kamenná deska připomíná, že "....svobodný pán z Iselinu, rytíři svatého Jiří, pán na Rolandě a Lanou ....položil první a poslední kámen této stavby roku 1688...".
Lambergský rok byl pánem na Žihobcích déle než dvě stě let. Lambergové byli rodem starým, slavným a mocným. Leč Gustav Jáchym, svérázný Lamberg, jenž v roce 1834 převzal celý knížecí majetek, našel zalíbení v prosté dceři žihobeckého šafáře Hrádka a pojal ji za choť. Vytrpěl za to své on i jeho děti. Gustava Jáchyma dodnes připomíná rozlehlý park s kamenným lehátkem, častým to místem jeho odpočinku, budova bývalé zimní zahrady, kde pěstoval subtropické stromy, bývalá škola, na jejíž stavbu značně přispěl. V podvědomí místních však nejvíce zůstává romantický, leč skutečný příběh kněžny - husopasky, žihobecké kněžny Černé Káči.
Roku 1919 obec zakoupila budovu bývalého zámeckého skleníku, přestavěla ji a Žihobce se staly jednou z mála, ne-li jedinou vesnicí v Čechách, která měla budovu určenou výhradně divadlu.
Žihobce byly první vesnicí bývalého okresu Sušice, v níž byla zřízena měšťanská škola. Stalo se tak v roce 1921. Ve stejném roce zde vznikla i dvouletá živnostenská škola pokračovací.
