Rozlehlý areál zámku Dříteň spolu s navazujícími hospodářskými stavbami uzavírá východní stranu návsi stejnojmenné obce. Zámek je od roku 1958 památkově chráněn.
Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz patřící Malovcům z Malovic, roku 1469 je připomínán Bohuslav z Malovic a Dřítně. Tvrz se ještě roku 1616 popisovala jako „starožitná, mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná", nedlouho poté však vyhořela a půl století zůstávala bez využití.
Roku 1661 koupil hlubocké panství i s Dřítní Jan Adolf ze Schwarzenberka a nechal vyhořelou tvrz v letech 1669–1674 přestavět na barokní zámek. Stavbu provedl Antonio de Maggi a zámek sloužil především jako obydlí schwarzenberských úředníků. Dnešní podobu dostala hlavní zámecká budova úpravou ve 2. polovině 18. století.
Do podoby zámku výrazně zasáhl požár hospodářského dvora na počátku 60. let 19. století, kdy zanikly dřevěné stodoly. V roce 1862 za přispění okolních vesnic na jejich místě vznikly dnešní objekty stodol, stájí, kočárovna, chlévy, kravín a patrně také další hospodářské objekty ve dvoře.
Po roce 1945 sloužil objekt zemědělskému družstvu, v zámecké budově byla do roku 1982 umístěna škola.
Po roce 1989 areál restituován, zemědělský provoz odstraněn, část objektů pronajata pro opravárenskou činnost, v sýpce zachována pekárna, v přízemí zámecké budovy kuchyně a jídelna.
V současné době je část zámecké budovy krásně zrekonstruované sídlo a funguje zde obecní úřad. Bohužel větší část areálu je opuštěna a bez využití.
