Krajský znak
Základní informace
Katastrální výměra:10 056 ha
Počet obyvatel:582 705

Jihočeský kraj (do 30. května 2001 Budějovický kraj) leží převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic zasahuje i na Moravu; České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko) zase až do roku 1920 tvořily součást Dolního Rakouska. Na západě sousedí s Plzeňským krajem, na severu se Středočeským krajem, na severovýchodě s krajem Vysočina, na východě má kratičký úsek společné hranice s Jihomoravským krajem. Na jihu sousedí s rakouskou spolkovou zemí Horní Rakousko, na jihovýchodě s Dolním Rakouskem a na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko.

Registrační značky vozidel zaregistrovaných v Jihočeském kraji se poznají podle písmena C.

Krajina Jihočeského kraje je známa řadou rybníků a malebných vesnic ve dvou pánvích uprostřed kraje, Českobudějovické a Třeboňské. Okolo se vypínají kopce: Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina, na hranicích s Rakouskem Novohradské hory a na jihozápadní hranici druhé nejvyšší pohoří v Čechách, Šumava. Nejvyšším bodem kraje je vrchol hory Plechý (1378 m), nejnižším hladina Orlické přehrady (350 m). Průměrná nadmořská výška činí 400-600 m.

Největším chráněným přírodním územím je Šumava, chráněná jednak jako chráněná krajinná oblast, jednak (jádro území) jako národní park. Je součástí přeshraniční biosférické rezervace Šumava - Bavorský les. Druhou důležitou biosférickou rezervací je Třeboňsko. Méně známé ale neméně krásné jsou PřP Novohradské hory a CHKO Blanský les.


Oblast jižních Čech, která se do značné míry shoduje s územím dnešního Jihočeského kraje, se od pravěku až do dob raného středověku vyvíjela díky přírodním podmínkám poměrně nezávisle a svébytně a kultura i život obyvatel se odlišoval od okolního světa. Jedním z typických znaků bylo mohylové pohřbívání, které přetrvávalo i se střídajícími se kulturami - únětická kultura, knovízská kultura, halštatská kultura a později laténská kultura. Hospodářskými aktivitami, které ovlivňovaly osidlování této oblasti, byly především obchod a získávání surovin - kupříkladu rýžování zlata. Na rýžovišti u Modlešovic pocházejí nejstarší stopy přítomnosti člověka z doby knovízské kultury.

Nejstarší sídla mezolitických lovců a rybářů vznikala, jak dokazují archeologické nálezy, již v závěru starší doby kamenné a ve střední době kamenné (9000 - 6000 př. n. l.), kdy byla velmi hustě osídlena oblast západní brány Českobudějovické pánve. Další osídlení bylo zejména podél toků řek Vltavy, Malše, Otavy a Lužnice, neboť krajinu tvořily převážně těžko prostupné, souvislé lesy a pralesy a řeky či stezky vedoucí v jejich údolích byly nejsnazšími dopravními cestami. Převratné změny v 6. tisicíletí př. n. l., kdy došlo ke vzniku zemědělství, zasáhlo i Jihočeské pánve - v Žimuticích, Dehtářích, Čejkovicích a v širším okolí Veselí nad Lužnicí byly objeveny osady rolníků kultury s lineární keramikou (5500 - 4500 př. n. l.). V pozdní době kamenné (4000 - 2000 př. n. l.) byly jižní Čechy osídleny jen řídce. Na počátku doby bronzové osídlil jádro jižních Čech (a rovněž část západních Čech) lid s mohylovou kulturou, který v té době obýval i Podunají. Zdejší obyvatelé se podíleli na dopravě mědi z dolů v Alpách, přes Podunají a podél Vltavy dále na sever a při soutoku Malše a Vltavy byl pravděpodobně uzlový bod této obchodní cesty (v roce 1908 byl v Suchém Vrbném objeven depot s 230-240 měděnými ingoty). V době kultury knovízské (1200 - 700 př. n. l.) se těžiště osídlení jižních Čech přeneslo do středního Pootaví, k dolní Blanici a k dolní Lužnici. Jižní části Čech (stejně jako západní Čechy) byly součástí keltské pravlasti (s jádrem v oblasti severních Alp a horního Dunaje) a v 5. století př. n. l.) se staly rovněž součástí časně laténské kultury. Ve 2. a 1. století př. n. l. existovala keltská oppida Třísov, Zvíkov, Nevězice. Na přelomu letopočtu vystřídala postupně upadající keltskou společnost expanze germánských kmenů.

Od 6. až 7. století začali na území dnešního Jihočeského kraje pronikat Slované. Osídlení vznikalo postupně tak, jak pronikání Slovanů na území dnešního Jihočeského kraje umožňovala neúrodná zalesněná krajina. Od 2. poloviny 8. století budovali Slované opevněná hradiště, z nichž řada byla postavena na místech bývalých keltských hradišť - Litoradlice, Nuzice, Boletice, Boudy, Chřešťovice, Jáma, Hradiště u Libětic, Hradec u Němětic či Skočice.

Podle Kosmovy kroniky sahalo v 9. století k hradištím Chýnov, Doudleby a Netolice území českého knížecího rodu Slavníkovců. Vzhledem k nespolehlivosti tohoto pramene je však takový rozsah Slavníkovského panství zpochybňován (patrně jim patřila pouze oblast libicko-malínská). Každopádně nejpozději od konce 10. století náleželo území dnešního Jihočeského kraje do sféry vlivu knížecího rodu Přemyslovců. Ve 12. století získali jako léno od panovníka četné državy na jihu Čech přemyslovští družiníci Vítkovci. Vítkovci (především Rožmberkové) si záhy vybudovali takovou moc, že se za vlády Přemysla Otakara II. dostávali do konfliktů se samotným králem, který usiloval s využitím německé kolonizace (započaté již jeho předchůdci) propojit své dosavadní državy v Čechách s nově získanými územími v Rakousku a proto zakládal nové opěrné body v dosud řídce osídlené oblasti na česko-rakouském pomezí. Této snaze Rožmberkové zdatně konkurovali (např. klášter Zlatá Koruna versus klášter Vyšší Brod). Ve 13. století se rovněž zformovala z původních osad a sídlišť nejstarší města: Písek, Jindřichův Hradec, Netolice, České Budějovice, Nové Hrady, Třeboň a Volyně, jejichž zachovalá jádra jsou dnes ve většině případů památkově chráněná.

Husitská revoluce v 15. století s sebou přinesla mnoho ztrát, a to jak lidských, tak materiálních. Přesto, vzhledem k událostem (vznik města Tábor, bitva u Sudoměře) a osobám (Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova, Petr Chelčický) s husitstvím spojených, je možné toto období označit za jedno z nejvýznamnějších období historie dnešního Jihočeského kraje.

Výrazného významu dosáhla oblast moderního Jihočeského kraje v 16. století, především díky mocným rodům Rožmberků, pánů z Hradce a pánů z Landštejna. Dalším faktorem byl rozvoj obchodu, s nímž souvisel rozvoj mnoha měst. Z dopravní polohy a obchodu těžily Prachatice a Vimperk na Zlaté stezce, také Český Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec či Slavonice. V tomto století zaznamenalo rozmach také rybníkářství, díky němuž se utvářela konečná podoba jihočeské kulturní krajiny. Bažinatá neúrodná krajina Jihočeských pánví byla přeměňována v rozsáhlé soustavy rybníků. To vedlo ke zlepšení mikroklimatu a k hospodářskému a sídelnímu rozvoji.

Po útlumu v 17. století (třicetiletá válka) byly ve stoletích 18. a 19. realizovány některé takřka průkopnické události. Hospodářství však kromě větších měst spíše stagnovalo. V té době byla propojena Vltava s Dunajem Schwarzenbergským kanálem. V roce 1832 byl zahájen provoz koněspřežné železnice s veřejným provozem jako první na evropském kontinentě. První elektrifikovaná trať v českých zemích (z Tábora do Bechyně) zahájila provoz v roce 1903.

První světová válka a prohra Rakousko-Uherska, s sebou přinesla osamostatnění českých zemí a v roce 1918 vznik Československé republiky. Ve třicátých letech 20. století se na hospodářském rozvoji jak dnešního Jihočeského kraje, tak celé tehdejší Československé republiky negativně odrazila hospodářská krize pocházející z USA, která zasáhla celou Evropu. Konec třicátých let znamenal pro Československou republiku ztrátu Sudet ve prospěch nacistického Německa a posléze vznik Protektorátu Čechy a Morava.

Druhá světová válka a následné události se výrazně zapsaly do novodobého vývoje dnešního Jihočeského kraje. Jižní část území byla po několik století obydlena především obyvatelstvem německého původu. Během let 1945 - 1947 bylo toto obyvatelstvo odsunuto. Odsun způsobil vylidnění mnoha oblastí v česko-rakouském a česko-německém příhraničí. Důsledkem nedostatečného znovuosídlení a vznikem železné opony po nástupu komunistického režimu zanikla zejména na Prachaticku a Českokrumlovsku řada malých obcí. K 1. lednu 1949 zároveň vstoupila v účinnost komunistická správní reforma, jíž se v Československu rušily samosprávné země a vytvářely se centralisticky spravované kraje, které již s výjimkou moravsko-slovenské a slezsko-slovenské hranice nerespektovaly dosavadní historicky vzniklé hranice zemí. Většina území dnešního Jihočeského kraje byla začleněna do kraje Českobudějovického, především moravské části do kraje Jihlavského, okrajová území do kraje Plzeňského a Pražského. Období 50. let negativně ovlivnilo způsob života na venkově v celém státě. Násilná kolektivizace zemědělství ve svých důsledcích znamenala jeho přeměnu na zemědělskou velkovýrobu s velmi negativními dopady na krajinu a půdu. To bylo doprovázeno velkým odlivem obyvatelstva z venkova do měst. 1. července 1960 pak vstoupila v účinnost další komunistická správní reforma, jíž se redukoval počet krajů. Nově vzniklé kraje se již nejmenovaly podle svých center, ale podle podle části historické země, na níž se nacházela většina území kraje. Českobudějovický, Jihlavský, Plzeňský a Pražský kraj byly tedy zrušeny a celé území dnešního kraje bylo začleněno do Jihočeského kraje, k němuž však navíc patřilo i celé území okresu Pelhřimov. Kategorizace sídel s sebou přinesla další vylidnění menších obcí, které byly v podstatě odsouzeny k postupné přeměně na chalupářská sídla bez základní občanské vybavenosti. Rozvíjet se mohly především střediskové obce, případně tzv. sídla nestřediskového trvalého významu. Výstavba velkokapacitních zemědělských objektů a architektonicky naprosto nevhodných bytových a kulturních domů negativně poznamenala tvář většiny obcí. Tento vývoj doprovázela ztráta vztahu většiny obyvatel venkova k půdě a rozpad vesnického společenství s jeho zvyky.

V období po listopadu 1989 dochází na venkově k postupné nápravě škod, které zde v průběhu posledních desetiletí vznikly. Se zrušením kategorizace sídel dochází k postupnému návratu života i do menších vesnic. I přes nedostatek finančních prostředků se postupně mění tvář obcí k lepšímu, dochází k opravám domů a komunikací, obnově zeleně, plynofikaci sídel, obnově původních lidových zvyků apod. Jedná se však o dlouhodobý proces, v němž půjde především o využití stávajících předností - zachovalé krajiny a životního prostředí a potenciálu lidí, kteří zde žijí. Důležitá je v neposlední řadě také schopnost čerpání dotací z programů, které jsou a budou k dispozici. Pomoci může i skutečnost, že dochází k postupnému sdružování obcí do mikroregionů a k navazování partnerských vztahů s obcemi v sousedních zemích spojenému s výměnou zkušeností. Vzhledem k faktu, že Jihočeský kraj sousedí se Rakouskem a Spolkovou republikou Německo, byly v období studené války považovány spíše za nárazníkové pásmo. Během tohoto období bylo na území dnešního Jihočeského kraje poměrně hustě rozmístěno množství vojenských posádek. Obyvatelé v oblastech v těsném sousedství hranice byli vysídleni či přemístěni, mnoho malých obcí bylo srovnáno se zemí. Během 90. let byly vojenské posádky postupně rušeny. Mnoho bývalých vojenských objektů bylo předáno do vlastnictví měst či obcí. Rušení posádek s sebou přineslo i zánik pracovních příležitostí. Vzhledem k tomuto faktu vyvíjela města, ve kterých měly být posádky zrušeny, aktivity, jejichž cílem bylo zachování těchto posádek. Vzhledem k přítomnosti vojenských posádek ve městech vznikala celá panelová sídliště pro vojáky a jejich rodinné příslušníky. V současné době jsou některá tato sídliště za hranicí životnosti, je nutné je v nejbližší době rekonstruovat. 1. ledna 2000 vzniká moderní Jihočeský kraj, jenž se však do 30. května 2001 nazýval Budějovický kraj.


Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu plochy kraje (37 %). Proto mělo v minulosti pro Jihočeský kraj velký význam lesnictví a dřevařský průmysl. Vzhledem k nalezištím křemene a křemenného písku zde vznikl také průmysl sklářský. Dalším důležitým odvětvím bylo rybářství a zemědělství. Přírodní podmínky a odlehlost však neumožnily vytvoření dostatečné dopravní infrastruktury a bránily tak dalšímu růstu již existujících výrobních odvětví a ztížily rozvoj nově vzniklých odvětví (papírenský průmysl). Nedostatečné podmínky pro rozvoj průmyslu s sebou dále nesly zaostávání v dalších oblastech - například ve vzdělání. Tato situace se změnila s příchodem elektřiny a možností jejího masového využití. Průmysl se začal více rozvíjet. Nejvíce průmyslové výroby bylo soustředěno v okolí Českých Budějovic. Zbývající část Jihočeského kraje zůstala i nadále zemědělsky zaměřená.

Po roce 1948 se v Jihočeském kraji začalo s budováním podniků, zaměřených především na strojírenský průmysl (Motor, ZVVZ, ČZ,...). Budování průmyslu navazovalo i na místní tradice, a to především v rozvoji dřevozpracujícího (Jitona, Jihočeské dřevařské závody), textilního (Jitex, Otavan, Šumavan, Jitka, Fezko) a potravinářského průmyslu (Jihočeské mlékárny).

Rozložení průmyslových a obchodních ploch v Jihočeském kraji je v současnosti ovlivněno tradicí průmyslové výroby v městských centrech. V posledním období hraje roli i geografické umístění v blízkosti ekonomicky rozvinutých států - Rakouska a Německa. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba dopravních prostředků, strojů, zařízení a elektrotechniky, výroba potravin a nápojů, textilní a oděvní). Novým energetickým centrem je jaderná elektrárna Temelín.

Přes velmi silné industriální vlivy stále hraje důležitou roli primární sektor (zemědělství, lesnictví a rybářství) - Jihočeský kraj má po kraji Vysočina druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti v zemědělství (8,9%). Zemědělství Jihočeského kraje se v rostlinné výrobě orientuje na pěstování obilovin, olejnin (řepka olejka), brambor a ovoce (třešně, jablka, rybíz, švestky). V živočišné výrobě je významný chov skotu, drůbeže a prasat. Dlouholetou tradici má v Jihočeském kraji rybníkářství. Chov ryb v 25 000 ha vodních ploch představuje polovinu produkce v rámci celého Česka. Významná je produkce dřeva, zejména smrkového, ale i borového (Třeboňsko).

Jihočeský kraj se stává významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v kraji. Jihočeský kraj má po Praze 2. největší ubytovací kapacitu (47 929 lůžek) a je turisty čtvrtým nejnavštěvovanějším krajem Česka (po Praze, Jihomoravském kraji a Královehradeckém kraji).


Na území Jihočeského kraje se nachází množství historicky cenných památek i ucelených městských památkových rezervací. Centrum Českého Krumlova bylo dokonce zapsáno na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Je zde i mnoho hradů a zámků. Turisty přitahuje i klášter ve Vyšším Brodě a další památky.

Na venkově lze nalézt řadu malebných vesnic s typickými zděnými staveními jihočeské lidové architektury - tzv. selské baroko. V Jihočeském kraji je 16 vesnických památkových rezervací. Jedna z nich, Holašovice, byla rovněž zapsána na seznam UNESCO.

Reklama

Náhodný výběr obcí pro Jihočeský kraj

Běleč

Běleč

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 199

/
Bernartice

Bernartice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 1 283

/
Borovany

Borovany

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 211

/
Borovnice

Borovnice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 118

/
Boudy

Boudy

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 187

/
Dráchov

Dráchov

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 239

/
Dražíč

Dražíč

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 232

/
Frymburk

Frymburk

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 1 264

/
Homole

Homole

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 1 532

/
Kluky

Kluky

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 616

/
Kunžak

Kunžak

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 1 463

/
Kváskovice

Kváskovice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 124

/
Litvínovice

Litvínovice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 2 508

/
Nedabyle

Nedabyle

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 373

/ /
Přeštěnice

Přeštěnice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 283

/
Příbraz

Příbraz

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 256

/ /
Sepekov

Sepekov

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 1 320

/
Střížovice

Střížovice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 593

/
Třebějice

Třebějice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 71

/
Vlčetínec

Vlčetínec

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 51

/
Zběšičky

Zběšičky

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 144

/
Zdíkov

Zdíkov

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 1 695

/
Zlatá Koruna

Zlatá Koruna

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 771

Reklama
Víte že?
Událost

Vynášení morany České Budějovice 2017

V neděli 2. dubna 2017 proběhne Vynášení morany z Českých Budějovic

Nejčastější příjmení pro Jihočeský kraj jsou: Nováková (2951), Novák (2828), Dvořáková (2552), Dvořák (2441), Novotný (1923), Novotná (1908), Svobodová (1260), Svoboda (1213), Kolářová (1154), Kolář (1131), Marková (1090), Kučerová (1083), Marek (998), Zemanová (991), Zeman (990)?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Jihočeského kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 13 národních přírodních památek, 11 národních přírodních rezervací, 208 přírodních památek a 113 přírodních rezervací?

Zoopark Na Hrádečku

Vznikající soukromý zoopark Na Hrádečku s rozlohou 10 ha se nachází se mezi obcemi Dolní a Horní Pěna u Jindřichova Hradce. Pojmenování bylo odvozeno od historického názvu kopce, na kterém se zoopark nachází.

Událost

Lomnické pomlázkování 2017

V neděli 2. dubna 2017 se koná akce Lomnické pomlázkování v Lomnici nad Lužnicí

Ke dni 1.1.2016 měl Jihočeský kraj rozlohu 10 058 km2 a hustota osídlení činila 63 obyvatel na 1 km2?

Přehrada Hněvkovice

Nejmladší vodní dílo na řece Vltavě bylo vybudováno v letech 1986–1991 primárně jako zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Temelín. Dále se využívá k rekreačním účelům, vodním sportům, sportovnímu rybolovu a k energetickým účelům.

Událost

Gastrofest Č. Budějovice 2017

Na výstavišti České Budějovice se ve dnech 6. až 8. 4. 2017 koná výstava Gastrofest JARO

Strakonice

Na Strakonickém hradě lze shlédnout největší vystavenou kolekci českých dud v České republice. Nástroje pochází z doby od konce 18. století až do druhé poloviny 20. století.

Stachy

Jižně od obce Stachy, v lyžařském areálu v areálu Kobyla na Zadově byla z již nevyužívaného skokanského můstku zbudovaná rozhledna. Vyhlídková plošina je v nadmořské výšce 1 109 m a vede na ni 158 schodů. Na jihozápadní stěně věže je horolezecká stěna. Původní vzhled můstku a jeho věže zůstal zachován.

Dnes má svátek Ivona a v oblasti Jihočeský kraj se toto jméno vyskytuje přibližně 171x?

Nejvyšším bodem v Jihočeském kraji je Plechý, pohoří Šumavy (1 378 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Orlické přehrady (330 m n.m.).

Událost

Táborský Festival vína 2017

Ve městě Tábor se ve dnech 7. 3. – 28. 4. 2017 koná již 9. ročník akce Festival vína.

Nejčastější jména pro Jihočeský kraj jsou: Marie (24894), Jan (21995), Jiří (19148), Jana (17955), Josef (16087), Petr (15828), Pavel (13208), Václav (12958), František (12201), Jaroslav (12050), Martin (10594), Miroslav (10209), Tomáš (9579), Hana (9578), Anna (8617)?

Rozhledna Radětice

Dřevěná rozhledna stojící na okraji přírodního parku Plziny, zhruba 1 km západně od obce Radětice a cca 30 km jihozápadně od Tábora, byla postavena v roce 2004. Rozhledna je vysoká 13,2 m a má čtyři vyhlídkové plošiny, nejvyšší je ve výšce cca 10 m.

Strakonice

Ve Strakonicích lze shlédnout expozici České zbrojovky a jejího výrobního programu zbraní ale také i motocyklů - známých "čezet".

Ke dni 1.1.2016 bylo v Jihočeském kraji 623 obcí, z toho se statusem města 54?

Kaplice

Ve městě Kaplice se nachází galerie Krampus, jejíž expozice návštěvníka přenese do démonického světa „Neživých“ tzv. Krampusů a Percht. V podobě srstnaté dvounohé zvířecí bestie, démonického rohatého čaroděje, skřetů nebo čarodějnice se v kaplickém podzemí představí Krampusové ze skupiny Mühlviertler Schloss Teufeln.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Jihočeském kraji 637 834 obyvatel, z toho 314 447 mužů a 323 387 žen?

Jindřichův Hradec

Největší mechanický lidový betlém na světě najdeme v Jindřichově Hradci – jsou to tzv. Krýzovy jesličky a od roku 1998 jsou zapsány v Guinnessově knize rekordů.

Událost

Skupovy Strakonice 2017

Ve městě Strakonice se ve dnech 23.–25. března 2017 koná 52. ročník krajské loutkářské přehlídky Skupovy Strakonice s postupem na loutkářskou Chrudim.

Bechyně

V USA v Minnesotě leží městečko se stejným názvem Bechyn. Pravděpodobně ho založili rodáci z Bechyně, kteří kdysi odcházeli do Severní Ameriky za prací. Dodnes se hrdě hlásí k českému původu a každoročně pořádají tzv. Bechyn Czechfest.

Dačice

...kostkový cukr je český vynález z Dačic? V Dačicích najdeme žulový pomník kostky cukru, neboť ve zdejší rafinerii byl v roce 1841 vyroben a v roce 1843 patentován J. K. Radem první kostkový cukr na světě.

Jindřichův Hradec

Městem Jindřichův Hradech na nároží kostela Nanebevzetí Panny Marie prochází 15. poledník východní délky.

Strakonice

Ve Strakonicích na ulici Ellerova nalezneme repliku brány pravěké svatyně zvané Stonehenge. Autor Ing. Pavel Pavel si zde ověřoval jeden ze způsobů stavby významné anglické památky z doby před 4000 lety.

Reklama