Krajský znak
Základní informace
Katastrální výměra:10 056 ha
Počet obyvatel:572 992

Jihočeský kraj (do 30. května 2001 Budějovický kraj) leží převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic zasahuje i na Moravu. Na západě sousedí s Plzeňským krajem, na severu se Středočeským krajem, na severovýchodě s krajem Vysočina, na východě má kratičký úsek společné hranice s Jihomoravským krajem. Na jihu sousedí s rakouskou spolkovou zemí Horní Rakousko, na jihovýchodě s Dolním Rakouskem a na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko.

Nejstarší sídla mezolitických lovců a rybářů vznikala již v závěru starší doby kamenné a ve střední době kamenné (9000 – 6000 př. n. l.), kdy byla velmi hustě osídlena oblast západní brány Českobudějovické pánve. Další osídlení bylo zejména podél toků řek Vltavy, Malše, Otavy a Lužnice, neboť krajinu tvořily převážně těžko prostupné, souvislé lesy a pralesy a řeky či stezky vedoucí v jejich údolích byly nejsnazšími dopravními cestami. Převratné změny v 6. tisicíletí př. n. l., kdy došlo ke vzniku zemědělství, zasáhlo i Jihočeské pánve – v Žimuticích, Dehtářích, Čejkovicích a v širším okolí Veselí nad Lužnicí byly objeveny osady rolníků kultury s lineární keramikou (5500 – 4500 př. n. l.). V pozdní době kamenné (4000 – 2000 př. n. l.) byly jižní Čechy osídleny jen řídce. Na počátku doby bronzové osídlil jádro jižních Čech lid s mohylovou kulturou, který v té době obýval i Podunají. Zdejší obyvatelé se podíleli na dopravě mědi z dolů v Alpách, přes Podunají a podél Vltavy dále na sever a při soutoku Malše a Vltavy byl pravděpodobně uzlový bod této obchodní cesty (v roce 1908 byl v Suchém Vrbném objeven depot s 230-240 měděnými ingoty). V době kultury knovízské (1200 – 700 př. n. l.) se těžiště osídlení jižních Čech přeneslo do středního Pootaví, k dolní Blanici a k dolní Lužnici. Jižní části Čech byly součástí keltské pravlasti (s jádrem v oblasti severních Alp a horního Dunaje) a v 5. století př. n. l. se staly rovněž součástí časně laténské kultury. Ve 2. a 1. století př. n. l. existovala keltská oppida Třísov, Zvíkov, Nevězice. Na přelomu letopočtu vystřídala postupně upadající keltskou společnost expanze germánských kmenů.

Od 6. až 7. století začali na území dnešního Jihočeského kraje pronikat Slované. Osídlení vznikalo postupně tak, jak pronikání Slovanů na území dnešního Jihočeského kraje umožňovala neúrodná zalesněná krajina. Od 2. poloviny 8. století budovali Slované opevněná hradiště, z nichž řada byla postavena na místech bývalých keltských hradišť – Litoradlice, Nuzice, Boletice, Boudy, Chřešťovice, Jáma, Hradiště u Libětic, Hradec u Němětic či Skočice.

Nejpozději od konce 10. století náleželo území dnešního Jihočeského kraje do sféry vlivu knížecího rodu Přemyslovců. Ve 12. století získali jako léno od panovníka četné državy na jihu Čech přemyslovští družiníci Vítkovci. Vítkovci (především Rožmberkové) si záhy vybudovali takovou moc, že se za vlády Přemysla Otakara II. dostávali do konfliktů se samotným králem, který usiloval s využitím německé kolonizace propojit své dosavadní državy v Čechách s nově získanými územími v Rakousku, a proto zakládal nové opěrné body v dosud řídce osídlené oblasti na česko-rakouském pomezí. Této snaze Rožmberkové zdatně konkurovali (např. klášter Zlatá Koruna versus klášter Vyšší Brod). Ve 13. století se rovněž zformovala z původních osad a sídlišť nejstarší města: Písek, Jindřichův Hradec, Netolice, České Budějovice, Nové Hrady, Třeboň a Volyně, jejichž zachovalá jádra jsou dnes ve většině případů památkově chráněná.

Husitská revoluce v 15. století s sebou přinesla mnoho ztrát, a to jak lidských, tak materiálních. Přesto, vzhledem k událostem (vznik města Tábor, bitva u Sudoměře) a osobám (Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova, Petr Chelčický) s husitstvím spojených, je možné toto období označit za jedno z nejvýznamnějších období historie dnešního Jihočeského kraje.

Výrazného významu dosáhla oblast moderního Jihočeského kraje v 16. století, především díky mocným rodům Rožmberků, pánů z Hradce a pánů z Landštejna. Dalším faktorem byl rozvoj obchodu, s nímž souvisel rozvoj mnoha měst. V tomto století zaznamenalo rozmach také rybníkářství, díky němuž se utvářela konečná podoba jihočeské kulturní krajiny. Bažinatá neúrodná krajina Jihočeských pánví byla přeměňována v rozsáhlé soustavy rybníků. To vedlo ke zlepšení mikroklimatu a k hospodářskému a sídelnímu rozvoji.

Po útlumu v 17. století (třicetiletá válka) byly ve stoletích 18. a 19. realizovány některé takřka průkopnické události. Hospodářství však kromě větších měst spíše stagnovalo. V té době byla propojena Vltava s Dunajem Schwarzenbergským kanálem. V roce 1832 byl zahájen provoz koněspřežné železnice s veřejným provozem jako první na evropském kontinentě. První elektrifikovaná trať v českých zemích (z Tábora do Bechyně) zahájila provoz v roce 1903.

Ve 30. letech 20. století se na hospodářském rozvoji jak dnešního Jihočeského kraje, tak celé tehdejší Československé republiky negativně odrazila hospodářská krize, která zasáhla celou Evropu. Druhá světová válka a následné události se výrazně zapsaly do novodobého vývoje dnešního Jihočeského kraje. Odsun původního německého obyvatelstva způsobil vylidnění mnoha oblastí v česko-rakouském a česko-německém příhraničí. Důsledkem nedostatečného znovuosídlení a vznikem železné opony po nástupu komunistického režimu zanikla zejména na Prachaticku a Českokrumlovsku řada malých obcí. Kategorizace sídel s sebou přinesla další vylidnění menších obcí, které byly v podstatě odsouzeny k postupné přeměně na chalupářská sídla bez základní občanské vybavenosti.

V období po listopadu 1989 dochází na venkově k postupné nápravě škod, které zde v průběhu posledních desetiletí vznikly. I přes nedostatek finančních prostředků se postupně mění tvář obcí k lepšímu, dochází k opravám domů a komunikací, obnově zeleně, plynofikaci sídel, obnově původních lidových zvyků apod. Jihočeský kraj se stává významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v kraji.

Krajina Jihočeského kraje je známa řadou rybníků – například Rožmberk, Horusický rybník, Svět, a malebných vesnic ve dvou pánvích uprostřed kraje, Českobudějovické a Třeboňské. Okolo se vypínají kopce Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina, na hranicích s Rakouskem Novohradské hory a na jihozápadní hranici druhé nejvyšší pohoří v Čechách, Šumava. Nejvyšším bodem kraje je vrchol hory Plechý (1 378 m), nejnižším hladina Orlické přehrady (350 m).

Největším chráněným přírodním územím je Šumava, chráněná jednak jako chráněná krajinná oblast, jednak (jádro území) jako národní park. Je součástí přeshraniční biosférické rezervace Šumava - Bavorský les. Druhou důležitou biosférickou rezervací je Třeboňsko. Méně známé ale neméně krásné jsou přírodní park Novohradské hory a chráněná krajinná oblast Blanský les.

Málokterý jiný kraj České republiky je protkán tak hustou sítí vodních toků, jako ten Jihočeský.

Při toulkách po Jihočeském kraji může pozorný návštěvník narazit na neobvykle vysoký počet rozmanitých skal a skalnatých útvarů, které vznikaly v průběhu mnoha tisíciletí. Vaší pozornosti by neměly uniknout Kadovský viklan, Jezerní stěna, Žižkova skalka, Výří skály u Oslova či Medvědí stezka.

Na území Jihočeského kraje se nachází množství historicky cenných památek i ucelených městských památkových rezervací. Centrum Českého Krumlova bylo dokonce zapsáno na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Malebnou krajinu jižních Čech zdobí mnoho hradů a zámků. K těm nejnavštěvovanějším patří hrady Landštejn, Nové Hrady, Zvíkov, Rožmberk, Jindřichův Hradec a zámky Červená Lhota, Dačice, Orlík či Český Krumlov. Jihočeský kraj v minulosti proslavila silná protestantská tradice, která zde nechala vzniknout svébytnému proudu husitského hnutí. Z významných církevních památek upozorňujeme zvláště na Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, klášter Zlatá Koruna, kostel Nejsvětější Trojice v Trhových Svinech, kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic, Schwarzenberskou hrobku u zámku Orlík, kostel sv. Štěpána na Kvildě či Minoritský klášter v Bechyni.

Na venkově lze nalézt řadu malebných vesnic s typickými zděnými staveními jihočeské lidové architektury – tzv. selské baroko. V Jihočeském kraji je 16 vesnických památkových rezervací. Jedna z nich, Holašovice, které jsou nejlépe zachovaným příkladem jihočeské architektury 2. poloviny 19. století, byla rovněž zapsána na seznam UNESCO.

Při putování po pamětihodnostech jižních Čech se můžete setkat také s několika desítkami připomínek působení rozsáhlé židovské komunity. Za pozornost jistě stojí židovské hřbitovy v Milevsku, Prudicích, Vlachově Březí, Oseku u Radomyšle, ve Strakonicích, Třeboni, Myslkovicích či ve Volyni. Stavby majestátních synagog zdobí městkou či obecní architekturu v Písku, Českém Krumlově, Volyni či Milevsku.

Jihočeský kraj se stává významnou turistickou a rekreační oblastí. Nachází se zde vodní nádrž Lipno – s rozlohou 48,7 km² největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plocha na území České republiky. Dnes je Lipno významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, vodní sporty. V Lipně nad Vltavou je postavena například bobová dráha, lanový park, na kopci Kramolín je Stezka korunami stromů.

Města Jihočeského kraje však nejsou pouze jakýmisi historickými skanzeny, ale naopak – tepe v nich každodenní život v neopakovatelné atmosféře. Zastavte se, zůstaňte déle, přijeďte opět...


OKRESY

Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002, takže od 1. ledna 2003 představují okresy pouze územní obvody policie, soudů a některých jiných státních institucí.

V Jihočeském kraji jsou tyto okresy:

České Budějovice

Český Krumlov

Jindřichův Hradec

Písek

Prachatice

Strakonice

Tábor


SPRÁVNÍ OBVODY

Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. V jimi spravovaném území se nacházejí i obce s pověřeným obecním úřadem.

V Jihočeském kraji jsou tyto správní obvody obcí s rozšířenou působností:

Blatná

České Budějovice

Český Krumlov

Dačice

Jindřichův Hradec

Kaplice

Milevsko

Písek

Prachatice

Soběslav

Strakonice

Tábor

Trhové Sviny

Třeboň

Týn nad Vltavou

Vimperk

Vodňany

Reklama

Náhodný výběr obcí pro Jihočeský kraj

Běleč

Běleč

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 201

/
Bratronice

Bratronice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 67

/
Hamr

Hamr

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 350

/
Lažany

Lažany

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 54

/
Libějice

Libějice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 121

/
Malonty

Malonty

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 1 400

/
Měkynec

Měkynec

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 46

/
Milejovice

Milejovice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 65

/
Nebahovy

Nebahovy

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 604

/
Nicov

Nicov

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 92

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 84

/ /
Paseky

Paseky

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 177

/
Pracejovice

Pracejovice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 322

/
Radošovice

Radošovice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 631

/
Ražice

Ražice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 424

/ / / /
Třebějice

Třebějice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 65

/
Vacovice

Vacovice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 54

/
Vlastiboř

Vlastiboř

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 329

/
Volenice

Volenice

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 548

/
Vrábče

Vrábče

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 860

/
Zlatá Koruna

Zlatá Koruna

Kraj: Jihočeský
Počet obyvatel: 779

Reklama
Víte že?

Kubova Huť

V obci Kubova Huť najdeme nejvýše ležící železniční stanici – 995 m n. m.?

Archeopark Netolice

Na magickém místě akropole bývalého přemyslovského hradiště na vrchu Svatý Ján, přímo v městské památkové zóně v Netolicích, vzniká postupně od roku 2004 archeologický park, zaměřený na málo známé období vzniku českého státu v raném středověku v 10.–13. století.

Strakonice

Na Strakonickém hradě lze shlédnout největší vystavenou kolekci českých dud v České republice. Nástroje pochází z doby od konce 18. století až do druhé poloviny 20. století.

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Stezka korunami stromů Lipno

První stezka svého druhu v České republice přivítala své první návštěvníky v roce 2012 a ihned se stala dominantou destinace Lipno v jižních Čechách. Její poloha 900 m n. m. nabízí fantastické výhledy na lipenské jezero, okolní šumavskou krajinu

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejvyšším bodem v Jihočeském kraji je Plechý, pohoří Šumavy (1 378 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Orlické přehrady (330 m n.m.).

Svatý Jan nad Malší

Obec Svatý Jan nad Malší vyhrála v celostátním kole soutěže Vesnice roku 2017 Modrou stuhu za společenský život?

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Bernartice

Obec Bernartice vyhrála v celostátním kole soutěže Vesnice roku 2017 Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí?

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Cehnice

Obec Cehnice se v roce 2016 stala Vesnicí roku Jihočeského kraje?

Strakonice

Ve Strakonicích na ulici Ellerova nalezneme repliku brány pravěké svatyně zvané Stonehenge. Autor Ing. Pavel Pavel si zde ověřoval jeden ze způsobů stavby významné anglické památky z doby před 4000 lety.

Stachy

Jižně od obce Stachy, v lyžařském areálu v areálu Kobyla na Zadově byla z již nevyužívaného skokanského můstku zbudovaná rozhledna. Vyhlídková plošina je v nadmořské výšce 1 109 m a vede na ni 158 schodů. Na jihozápadní stěně věže je horolezecká stěna. Původní vzhled můstku a jeho věže zůstal zachován.

Radomyšl

Obec Radomyšl vyhrála v krajském kole soutěže Vesnice roku 2019 Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí?

Hrad Soběslav

Ve městě Soběslav najdeme částečně dochované pozůstatky po hradu, který dnes slouží jako sídlo městské knihovny.

Dubné

Obec Dubné vyhrála v krajském kole soutěže Vesnice roku 2019 Bílou stuhu za činnost mládeže?

Vyšší Brod

Obec Vyšší Brod (okres Český Krumlov) je nejjižnější obec v České republice, je vzdálena 5 396 km od rovníku?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Dačice

...kostkový cukr je český vynález z Dačic? V Dačicích najdeme žulový pomník kostky cukru, neboť ve zdejší rafinerii byl v roce 1841 vyroben a v roce 1843 patentován J. K. Radem první kostkový cukr na světě.

Doudleby

Obec Doudleby vyhrála v krajském kole soutěže Vesnice roku 2019 Modrou stuhu za společenský život?

Ke dni 26.3.2021 žilo v Jihočeském kraji 631 803 obyvatel, z toho 312 168 mužů a 319 635 žen?

Jindřichův Hradec

Městem Jindřichův Hradech na nároží kostela Nanebevzetí Panny Marie prochází 15. poledník východní délky.

Reklama