Na návsi obce Věž stojí barokní venkovský zámek obsahující ve hmotě zdivo středověké tvrze, jež je ve východním křídle ukončen kaplí sv. Jana Nepomuckého. Zámek je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka.
Zámek Věž zřejmě postavil Jan Bartoloměj svobodný pán Vernier de Rougemont kolem roku 1700. V roce 1703 Jan Bartoloměj Vernier prodal ves se zámkem Františku Antonínovi z Gastheimu. Následně docházelo k častému střídání majitelů, až jej kupuje rytíř František Josef Mozar /Moser, staroměstský měšťan a komerciální rada. Za něj došlo v letech 1728–1730 k přestavbě, při níž přibylo severní křídlo s jednolodní kaplí sv. Jana Nepomuckého.
Zhruba v roce 1733 získal Věž Václav Ignác Deym hrabě ze Stříteže (1669–1747). V letech 1740–1750 proběhla pod dozorem jeho manželky Marie Karolíny rokoková úprava průčelí. Václav Ignác měl 16 potomků, statek Věž zdědil syn Franz Anton, který roku 1787 statky Věž a Květinov prostřednictvím svého zástupce nechal prodat.
Na konci 18. století byl zámek Věž v držení manželů Křivánkových a tehdy prošel klasicistní přestavbou. V roce 1820 byl upraven ve stylu empíru.
V roce 1881 budova vyhořela, oprav se zámek spolu s kaplí dočkal až na počátku 20. století, kdy byl v majetku Roberta Stanglera. V držení Stanglerů zůstal zámek Věž do roku 1948, kdy jim byl zkonfiskován a od roku 1958 je v jeho prostorách zřízen domov pro seniory.
