Renesanční lovecký zámeček s barokními a klasicistními úpravami stojí v centru obce Kněžice, nad Kněžickým rybníkem, při silnici na Opatov. Od roku 1968 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Na místě původní tvrze nechali Brtničtí z Valdštejna zřejmě v 80. letech 16. století vystavět zámeček obdélníkového tvaru se vstupní věží. Valdštejnům patřil až do Bílé hory. V roce 1623 se dostal zámek jako konfiskát po Zdenku Brtnickém z Valdštejna do rukou Rambalda XII. z Collalto e San Salvatore. Za Antonia Rambalda prošel úpravami, v 18. století barokní přestavbou, při které byly přistavěny obě boční věže.
Na začátku 19. století byl klasicistně přestavěn. Tehdy disponoval zámeček 23 místnostmi, které si Emanuel nechal renovovat a upravit. Nabízel pak pokoje pro hosty, salón, kulečníkový sál, lovecký sál a samotné knížecí apartmá. Navíc blízkost lesů umožňovala věnovat se lovu. Kníže Emanuel v roce 1924 zemřel a majetek převzal Manfred Eduard Collalto. Ten se zabydlel se na zámku v Uherčicích a zrovna tak upravil pro trvalý pobyt i zámek v Kněžicích, kam se po roce 1927 uchýlil hrabě Eduard Mensdorff-Pouilly, manžel sestry Manfredova syna Oktaviana Collalta, se svou ženou Gisedlou, dcerou knížete Manfreda Collalto.
V roce 1945 byl Collaltům veškerý majetek zkonfiskován a na kněžickém hospodářském dvoře zřízen Státní statek. V roce 1958 vichřice těžce poškodila zbytky zámeckého parku. V 60. letech byla zbořena většina dvora, zbylé budovy byly použity na garáže autobusů. Po roce 1960 byl zámek upraven na kanceláře Zemědělského družstva.
V roce 2000 zámek zakoupila obec Kněžice, která konečně zastavila chátrání zámku, a ten do října 2003 procházel kompletní rekonstrukcí. Dnes je zde sídlo obecního úřadu, restaurace a také muzeum se stálou expozicí: Živá a neživá příroda okolí Kněžic.
