Zámek Vrchlabí najdeme ve stejnojmenném městě nedaleko náměstí a centra jehož je dominantou. Kolem zámku je rozlehlý zámecký park. Zámek je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Na místě, kde dnes zámek stojí, bývala původně gotická vodní tvrz vrchlabských zemanů. Vrchlabské panství koupil od Jana Tetaura z Tetova roku 1533 korutanský důlní odborník a královský rada Kryštof z Gendorfu. V těsné blízkosti tvrze zahájil práce na stavbě nového sídla v renesančním slohu podle sasko-slezského vzoru. Hlavní stavební práce proběhly v letech 1546–1548 a zámek Vrchlabí byl pravděpodobně dostaven ještě za Kryštofova života. Po jeho dokončení sloužila stará tvrz jen k hospodářským účelům.
Zámek Vrchlabí patří k nejranějším světským renesančním stavbám v Čechách. V té době kolem zámku zůstal stále ještě zachován dvanáct metrů široký vodní příkop s třemi padacími mosty.
Další větší stavební úpravy proběhly na přelomu 19. a 20. století podle návrhu Josefa Schulze, kdy byly zbourány hradby a byl upraven i okolní park z 1. poloviny 19. století.
Dnes prostory zámku Vrchlabí slouží potřebám městského úřadu a Správě Krkonošského národního parku.
Zhlédnout zde můžete vstupní halu s dveřmi zdobenými intarzovanými motivy a obrazy čtyř krkonošských medvědů, ulovených na Vrchlabském panství.
Nejvzácnější zámeckou památkou jsou renesanční kachlová kamna v bývalém rytířském sále. Je to jediný předmět, který se dochoval z původního zařízení.
