Krajský znak
Základní informace
Katastrální výměra:4 758 ha
Počet obyvatel:582 705

Královéhradecko bylo již od pravěku důležitou sídelní oblastí, v níž se postupně vystřídali příslušníci různých pravěkých kultur. Jejich sídla se koncentrovala v povodí Labe a ostatních říčních toků. Od 10. století zaujímal zdejší kraj významnou roli při formování českého státu. O sto let později byl Hradec sídlem kastelánů, církevním správním centrem a jeden čas bylo Hradecko i knížecím údělem. Na této tradici pak byl koncem 13. století zformován královéhradecký kraj. Jeho význam byl v této době posílen vznikem opevněných královských měst Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov, Nový Bydžov, která se na počátku 14. století stala věnnými městy českých královen. Pro kulturní a hospodářský rozvoj kraje byl důležitý vznik řady klášterů, z nichž největší věhlas získal klášter v Broumově.

Na hospodářském a kulturním vzestupu kraje v 16. století měla podíl rychle rostoucí poddanská města Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Broumov, Jičín, Vrchlabí, Hostinné a další, stejně jako rozvoj hospodaření velkostatků na panstvích pánů z Poděbrad, z Pernštejna, Smiřických a Trčků z Lípy. Krátké, ale významné bylo působení Albrechta z Valdštejna v Jičíně během třicetileté války. Po jejím skončení se Hradec Králové stal význačným centrem protireformace.

K hospodářskému pokroku vedl kromě některých reforem i vznik manufaktur. Potštejnská plátenická manufaktura a Trutnovská obchodní společnost se prosadily i za hranicemi Čech. Hospodářský obraz kraje tehdy doplňovala těžba železných a dalších rud včetně stříbra v Krkonoších nebo sklářská výroba v Orlických horách. Od 18. století se rozvíjela těžba černého uhlí v okolí Žacléře a Jestřebích hor.

V polovině 18. století bylo město Hradec Králové přestavěno na moderní pevnost, kterou záhy doplnila výstavba zcela nové pevnosti Josefova. V důsledku toho se kraj stal i hlavním bojištěm války prusko-rakouské v roce 1866. Na přelomu 18. a 19. století se Hradecko stalo po Praze druhým významným centrem českého národního obrození. Osvětová činnost družin vlastenecké inteligence a různých spolků, významné tiskárny, rozvoj školství a působení divadel v Hradci Králové a v některých dalších místech kraje se staly ohnisky jeho kulturního rozvoje.

Od poloviny 19. století celý doposud agrární profil Hradecka změnila průmyslová revoluce. V jejím průběhu vznikla řada cukrovarů, textilních a později i strojírenských továren. Již v roce 1857 proťala kraj jedna z nejstarších železničních tratí v Čechách. Většina měst se začala rozrůstat a nebývale se zvětšil počet jejich obyvatel. Hradec Králové postupně rostl v průmyslové centrum a počátkem 20. století zahájil pozoruhodnou přestavbu v moderní město. Realizací architektonických a urbanistických návrhů J. Gočára si Hradec Králové získal název "salón republiky". Ohrožení Československé republiky vyvolalo v letech 1935–1938 výstavbu pohraničního opevnění, které je dodnes symbolem odhodlání bránit se proti nacismu.

Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal násilný zásah do života a hospodářského rozvoje příhraničních oblastí. Stejně neblaze poznamenala po roce 1948 charakter celého kraje likvidace svobodného podnikání. Vznik Královéhradeckého kraje po obnově krajského zřízení v roce 2000 navazuje na tisíciletý vývoj správního uspořádání českého státu a dovršuje současný proces decentralizace České republiky.

Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Na jihu sousedí s Pardubickým krajem, na jihozápadě se Středočeským krajem a na západě s Libereckým krajem. Na severu sousedí s polským Dolnoslezským vojvodstvím. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km.

Chloubou Královéhradeckého kraje je především přírodní bohatství. Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Labe v místě, kde opouští území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m.

Zajímavou oblastí pro návštěvníky je i lázeňství. V Královéhradeckém kraji nabízejí své služby Janské lázně, Anenské slatinné lázně či Lázně Velichovky.

Po celý rok je návštěvníkům k dispozici zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem, která mimo jiné nabízí Africké safari, v němž se návštěvníci projíždějí ve speciálně upravených safaribusech mezi volně vypuštěnými zvířaty.

Na území kraje leží mnoho různě dochovaných hradů, zámků a zřícenin. Jedním z nejmajestátnějších je gotický hrad Kost, který byl založen v polovině 14. století. Typická je pro něj hravní hradní věž, která má půdorys lichoběžníku. Mezi největší zříceniny v České republice se řadí hrad Potštejn, jehož historie saná až do 13. století a k jeho nejvýznamnějším majitelům patřil rod Pernštejnů. Další významnou památkou kraje je hrad Pecka, který je spojen s jménem významného českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Architektonicky výraznou památkou je Kuks – barokní komplex bývalých lázní, zámku a špitálu s kostelem Nejsvětější Trojice. Byl založen koncem 17. století hrabětem Františkem Antonínem Šporkem. Jeho nejcennější výzdobou jsou pískovcové sochy, které vytvořil Matyáš Bernard Braun. Rozsáhlé sbírky nabízí renesanční zámek v Opočně a za zmínku stojí také Babiččino údolí a zámek v Ratibořicích, zámky v Náchodě, Novém městě nad Metují, Častolovicích, Doudlebech nad Orlicí a další.

Královéhradecký kraj dnes žije také kulturou. Tradičně se zde koná mnoho hudebních festivalů, přehlídek divadelních souborů či různých festivalů, ať už například filmových, divadelních, folklórních apod. Jednou z největších akcí svého druhu nejen u nás, ale patrně i v Evropě je festival Jičín – město pohádky. V Hradci Králové sídlí Muzeum Východních Čech, Galerie moderního umění, ale také planetárium a hvězdárna.


OKRESY

Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002, takže od 1. ledna 2003 představují okresy pouze územní obvody policie, soudů a některých jiných státních institucí.

V Královéhradeckém kraji jsou tyto okresy:

Hradec Králové

Jičín

Náchod

Rychnov nad Kněžnou

Trutnov


SPRÁVNÍ OBVODY

Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. V jimi spravovaném území se nacházejí i obce s pověřeným obecním úřadem.

V Královéhradeckém kraji jsou tyto správní obvody obcí s rozšířenou působností:

Broumov

Dobruška

Dvůr Králové nad Labem

Hořice

Hradec Králové

Jaroměř

Jičín

Kostelec nad Orlicí

Náchod

Nová Paka

Nové Město nad Metují

Nový Bydžov

Rychnov nad Kněžnou

Trutnov

Vrchlabí

Reklama

Náhodný výběr obcí pro Královéhradecký kraj

Bílý Újezd

Bílý Újezd

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 669

/
Bohuslavice

Bohuslavice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 983

/ /
Budčeves

Budčeves

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 154

/
Česká Skalice

Česká Skalice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 5 031

/
Chyjice

Chyjice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 172

/ / / /
Horní Kalná

Horní Kalná

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 355

/
Káranice

Káranice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 218

/
Kopidlno

Kopidlno

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 2 112

/
Měník

Měník

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 611

/
Meziměstí

Meziměstí

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 2 467

/
Mostek

Mostek

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 1 216

/
Nemojov

Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 732

/
Nemyčeves

Nemyčeves

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 332

/
Nevratice

Nevratice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 166

/
Rohenice

Rohenice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 278

/ / /
Třebešov

Třebešov

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 277

/
Vamberk

Vamberk

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 4 556

/ /
Žďárky

Žďárky

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 555

Reklama
Víte že?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Ke dni 1.1.2016 bylo v Královéhradeckém kraji 448 obcí , z toho se statutem města 48?

Nejčastější příjmení pro Královéhradecký kraj jsou: Nováková (1984), Novák (1970), Novotná (1868), Novotný (1847), Černá (1166), Svobodová (1139), Černý (1123), Horáková (1111), Horák (1110), Svoboda (1090), Dvořáková (952), Dvořák (903), Marková (806), Hanušová (735), Doležalová (733)?

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové

Botanická zahrada léčivých rostlin je účelovým zařízením Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která zabezpečuje pěstování léčivých rostlin pro pedagogické a výzkumné účely.

Rudník

Obec Rudník se v roce 2016 stala Vesnicí roku Královéhradeckého kraje?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Dnes má svátek Emílie a v oblasti Královéhradecký kraj se toto jméno vyskytuje přibližně 50x?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Hradec Králové

Na významné lokalitě soutoku Labe s Orlicí, jíž dominuje město Hradec Králové, již v 10. století vzniklo slovanské hradiště rodu Slavníkovců s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku od Krakova přes Náchod k Praze.

Ke dni 1.1.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Vodní nádrž Jahodnice

Vodní nádrž Jahodnice vybudovaná v roce 1964 se nachází u obce Úbislavice. Její vodní plocha zabírá 51 ha a v nejhlubším místě dosahuje hloubky 12,5 m. Nádrž slouží hlavně k vodní rekreaci.

Rozhledna Masarykova věž samostatnosti

Jednou z nepřehlédnutelných kulturně historických památek města Hořice je Masarykova věž samostatnosti, která je umístěna přímo nad městem na hřebeni Hořického chlumu ve výšce 408 m n. m.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 551 421 obyvatel, z toho 271 159 mužů a 280 262 žen?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Nejčastější jména pro Královéhradecký kraj jsou: Jiří (17748), Jan (15542), Jana (14812), Petr (14660), Josef (13945), Marie (11226), Jaroslav (11132), Pavel (10486), Martin (10326), Tomáš (9696), Hana (8951), Eva (8862), Miroslav (7706), Zdeněk (7301), Michal (6970)?

Reklama