Krajský znak
Základní informace
Katastrální výměra:4 758 ha
Počet obyvatel:582 705

Královéhradecko bylo již od pravěku důležitou sídelní oblastí, v níž se postupně vystřídali příslušníci různých pravěkých kultur. Jejich sídla se koncentrovala v povodí Labe a ostatních říčních toků. Od 10. století zaujímal zdejší kraj významnou roli při formování českého státu. O sto let později byl Hradec sídlem kastelánů, církevním správním centrem a jeden čas bylo Hradecko i knížecím údělem. Na této tradici pak byl koncem 13. století zformován královéhradecký kraj. Jeho význam byl v této době posílen vznikem opevněných královských měst (Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov, Nový Bydžov), která se na počátku 14. století stala věnnými městy českých královen. Pro kulturní a hospodářský rozvoj kraje byl důležitý vznik řady klášterů, z nichž největší věhlas získal klášter v Broumově. Krajem procházela tzv. Polská či Kladská stezka, důležitá obchodní cesta spojující Prahu se Slezskem a Polskem.

V 15. století se Hradecko stalo významným centrem husitské revoluce a v letech 1423 - 1424 zde našel působiště vojevůdce Jan Žižka. Po skončení husitských válek hrálo Hradecko významnou roli jako součást svazku východočeských krajů a hradecký kraj - Circulus Reginohradecencis - jako správní celek existoval až do konce krajského zřízení v letech 1860 - 1862. V čele kraje stáli dva hejtmané jako reprezentanti panského stavu a nižší šlechty, od roku 1751 spravoval kraj již pouze jeden hejtman, ale jako představitel státu.

Na hospodářském a kulturním vzestupu kraje v 16. století měla podíl rychle rostoucí poddanská města (Náchod, Rychnov n. Kn., Broumov, Jičín, Vrchlabí, Hostinné a další), stejně jako rozvoj hospodaření velkostatků na panstvích pánů z Poděbrad, z Pernštejna, Smiřických a Trčků z Lípy. Krátké, ale významné bylo působení Albrechta z Valdštejna v Jičíně během třicetileté války. Po jejím skončení se Hradec Králové stal význačným centrem protireformace. V roce 1636 zde byla založena jesuitská kolej a v roce 1664 římskokatolické biskupství. Přesto se i po završení rekatolizace udrželi v bývalém "husitském" kraji tajní evangelíci po celé 18. století.

Zvyšování robotních povinností a celkový útisk poddaného lidu vedl k řadě selských povstání a posléze k velkému povstání v roce 1775, jehož kruté potlačení dodnes připomíná rčení "dopadl jak sedláci u Chlumce". K hospodářskému pokroku vedl kromě některých reforem i vznik manufaktur. Potštejnská plátenická manufaktura a Trutnovská obchodní společnost se prosadily i za hranicemi Čech. Hospodářský obraz kraje tehdy doplňovala těžba železných a dalších rud včetně stříbra v Krkonoších nebo sklářská výroba v Orlických horách. Od 18. století se rozvíjela těžba černého uhlí v okolí Žacléře a Jestřebích hor.

V polovině 18. století bylo od habsburské monarchie odtrženo Kladsko a většina Slezska a hradecký kraj se rázem stal příhraniční oblastí státu. Projevilo se to kromě jiného zásadní přestavbou Hradce Králové na moderní pevnost, kterou záhy doplnila výstavba zcela nové pevnosti Josefova. V důsledku toho se kraj stal i hlavním bojištěm války prusko - rakouské v roce 1866.

Na přelomu 18. a 19. století se Hradecko stalo po Praze druhým významným centrem českého národního obrození. Osvětová činnost družin vlastenecké inteligence a různých spolků, významné tiskárny, rozvoj školství a působení divadel v Hradci Králové a v některých dalších místech kraje se staly ohnisky jeho kulturního rozvoje.

Od poloviny 19. století celý doposud agrární profil Hradecka měnila průmyslová revoluce. V jejím průběhu vznikla řada cukrovarů, textilních a později i strojírenských továren. Již v roce 1857 proťala kraj jedna z nejstarších železničních tratí v Čechách. Většina měst se začala rozrůstat a nebývale se zvětšil počet jejich obyvatel. Hradec Králové postupně rostl v průmyslové centrum a počátkem 20. století zahájil pozoruhodnou přestavbu v moderní město. Realizací architektonických a urbanistických návrhů J. Gočára si Hradec Králové získal název "salón republiky". Ohrožení Československé republiky vyvolalo v letech 1935 - 1938 výstavbu pohraničního opevnění, které je dodnes symbolem odhodlání bránit se proti nacismu.

Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal násilný zásah do života a hospodářského rozvoje příhraničních oblastí. Stejně neblaze poznamenala po roce 1948 charakter celého kraje likvidace svobodného podnikání. Systém komunistického plánování pak vedl ke stírání různorodosti jednotlivých okresů, která je pro Královéhradecký kraj tak typická.

V roce 1949 se Hradec Králové stal opět oficiálním sídlem kraje a v letech 1960 - 1990 byl centrem celého Východočeského kraje. Vznik Královéhradeckého kraje po obnově krajského zřízení v roce 2000 navazuje na tisíciletý vývoj správního uspořádání českého státu a dovršuje současný proces decentralizace České republiky.


Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Se sousedními Libereckým a Pardubickým krajem tvoří oblast Severovýchod, která patří mezi tři největší oblasti v republice jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Posledním sousedem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km.

 

Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Labe v místě, kde opouští území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m.

Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. K 1. 1. 2007 došlo ke změně hranic okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Obce Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové a došlo tak ke sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů.

V Královéhradeckém kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy i lesních pozemků. K 31. 12. 2008 představovala zemědělská půda 58,6 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40,4 % a lesy pokrývaly území z 31,0 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje okres Rychnov nad Kněžnou s 20,6 % a zbytek území se rovnoměrně zhruba po 18 % dělí mezi tři zbývající okresy.

Ke konci roku 2008 měl Královéhradecký kraj celkem 554 520 obyvatel, což je 5,3 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s více než 162 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší se 79 198 obyvateli je okres Rychnov nad Kněžnou. Hustotou 117 obyvatel na km2 nedosahuje kraj celorepublikového průměru 133 osob. Rozdílná je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (182 obyvatel na km2) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (81 obyvatel na km2).

Reklama

Náhodný výběr obcí pro Královéhradecký kraj

Blešno

Blešno

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 403

/
Černý Důl

Černý Důl

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 671

/
Chudeřice

Chudeřice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 248

/ /
Dubenec

Dubenec

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 686

/ /
Jahodov

Jahodov

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 113

/
Jaroměř

Jaroměř

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 12 354

/ /
Kyje

Kyje

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 54

/
Lampertice

Lampertice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 366

/ /
Litoboř

Litoboř

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 120

/
Lužany

Lužany

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 128

/
Miletín

Miletín

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 902

/
Ohnišťany

Ohnišťany

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 318

/
Prosečné

Prosečné

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 572

/ /
Smiřice

Smiřice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 2 815

/
Smržov

Smržov

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 485

/ /
Těchlovice

Těchlovice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 346

/
Tuř

Tuř

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 178

/
Vítězná

Vítězná

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 1 372

/
Železnice

Železnice

Kraj: Královéhradecký
Počet obyvatel: 1 208

Reklama
Víte že?

Ke dni 1.1.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Rozhledna Libníkovice

Na mírném návrší nedaleko severního okraje obce Libníkovice, zhruba 15 km severovýchodně od Hradce Králové, byla v roce 1930 zpřístupněna 15 m vysoká železná rozhledna. Vystoupat na ni musíte 70 schodů.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Královéhradeckém kraji 448 obcí , z toho se statutem města 48?

Hradec Králové

Na významné lokalitě soutoku Labe s Orlicí, jíž dominuje město Hradec Králové, již v 10. století vzniklo slovanské hradiště rodu Slavníkovců s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku od Krakova přes Náchod k Praze.

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Událost

Velikonoční jarmark Hostinné 2017

Velikonoční jarmark se koná ve Františkánském klášteře Hostinné v sobotu 8. dubna 2017

Nejčastější jména pro Královéhradecký kraj jsou: Jiří (17748), Jan (15542), Jana (14812), Petr (14660), Josef (13945), Marie (11226), Jaroslav (11132), Pavel (10486), Martin (10326), Tomáš (9696), Hana (8951), Eva (8862), Miroslav (7706), Zdeněk (7301), Michal (6970)?

Archeopark Všestary

Archeopark pravěku Všestary je unikátní svým zaměřením a je jediným takto komplexně fungujícím archeoparkem v České republice. Archeopark se nachází 7 km severozápadně od Hradce Králové a seznámí vás s životem pravěkých lidí

Dnes má svátek Arnošt a v oblasti Královéhradecký kraj se toto jméno vyskytuje přibližně 137x?

Událost

Velikonoční jarmark Hradec Králové 2017

Velikonoční jarmark se koná v sobotu 1. dubna 2017 od 09 do 16 hodin v Adalbertinu, Hradec Králové.

Událost

Otvírání pevnosti Josefov 2017

V sobotu 1. dubna 2017 proběhne v pevnostním městě Josefově slavnostní zahájení turistické sezony 2017

Nejčastější příjmení pro Královéhradecký kraj jsou: Nováková (1984), Novák (1970), Novotná (1868), Novotný (1847), Černá (1166), Svobodová (1139), Černý (1123), Horáková (1111), Horák (1110), Svoboda (1090), Dvořáková (952), Dvořák (903), Marková (806), Hanušová (735), Doležalová (733)?

Aquapark Špindl

Aqupark ve Špindlerově Mlýně nabízí příjemnou relaxaci v rekreačním a dětském bazénu se třemi tobogány včetně člunového tobogánu. K dispozici jsou malá i velká vířivka, divoká řeka, masážní trysky, aqua bike a další atrakce.

Obří akvárium v Hradci Králové

Obří akvárium je se svými 130 tisíci litry největším sladkovodním akváriem v České republice.

Událost

Otevírání hradu Pecka 2017

Dne 1. dubna 2017 se kona akce Otevírání hradu Pecka.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 551 421 obyvatel, z toho 271 159 mužů a 280 262 žen?

Událost

Bafuňářské závody Říčky 2017

Bafuňářské závody proběhnou v Říčkách v Orlických horách v sobotu 1. dubna 2017

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Reklama