Areál vrcholně barokního zámku Skalka s fragmentem hospodářského dvora, altánem, ohradní a tarasní zdi a schodištěm, přeneseným od kostela v Neratově leží v obci Podbřezí, 12 km severozápadně od Rychnova nad Kněžnou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Původní tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1360. Na přelomu 16. a 17. století nahradila původní tvrz kamenná budova se dvěma patry sklepů vytesanými ve skále.
Roku 1646 získal Skalku Jan Mladota ze Solopisk. Jeho potomci nechali v letech 1736 až 1739 přestavět renesanční budovu zámku Skalka do dnešní raně rokokové podoby. Tento typ rokokové architektury je v Čechách dosti vzácný a ojedinělý. Zdejší kaple patří k největším zámeckým kaplím při srovnání s celou stavbou, její objem představuje téměř pětinu zámecké budovy. Mladotové ze Solopisk drželi Skalku až do roku 1800, kdy od nich zámek i s celým panstvím koupil František Gundakar kníže Colloredo-Mansfeld. Další osud Skalky byl poznamenán častým střídáním majitelů, počítajících výnos z hospodářského dvora, který byl až do 18. století oddělen od vlastního zámku příkopem. Zámek sám déle než jedno století postupně chátral, teprve péčí státu se dočkal důkladné stavební obnovy i vhodné vnitřní expozice.
V roce 1973 byla do zámecké zahrady převezena část barokního schodiště se čtyřmi sochami světců, pískovcovými vázami a balustrádou od kostela Nanebevzetí Panny Marie z Neratova v Orlických horách, který podle tehdejšího rozhodnutí úřadů čekala demolice.
Po roce 1989 zámek Skalka vrácen dědicům poslední majitelky Emílie Martincové, kteří následně zámek prodali soukromé firmě. Zámek není veřejnosti přístupný.
