V jádru barokní zámek, nacházející se v centru obce Hnojník na řece Stonávce v okrese Frýdek-Místek, je obklopen parkem členěným na krajinářskou a pravidelnou část. Zámek je památkově chráněn.
Na místě zámku Hnojník původně stála už v 15. století tvrz, jejímž majitelem byl Stašek z Hnojníka.
V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Bees z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beese. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beese ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architekt Ludvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beesů jako letní sídlo. Sídlo aktivně sloužilo Beesovým do roku 1936, kdy zemřela Vilemína Beesová. Poslední šlechtický majitel se poté zdržoval spíše ve Vídni a Moravské Ostravě.
Během války spravoval zámek Hnojník H. Klingermann z Berlína, který zde žil do roku 1945. V posledním roce války se v budově usadilo německé vojenské velitelství.
V listopadu 1945 byl majetek Beesů zestátněn. Následně se stal sídlem místního národního výboru, Státních lesů a Výzkumného ústavu. Ve zbylých prostorách byly zřízeny byty. V letech 1947–1948 proběhly na budově úpravy interiérů, část mobiliáře byla v této době odvezena do depozitářů hradu Šternberk, kde zůstal uložen až do roku 1999. Stejný osud postihl také zdejší knihovnu. V roce 1966 zámek odkoupil Státní statek Hnojník a ustavil zde své ředitelství. V prvním poschodí byla zřízená svatební síň místního národního výboru. V devadesátých letech přešel zámek do soukromého vlastnictví.
Po roce 2000 se jako majitelé zámku střídaly různé společnosti, zámek však neopravovaly. V roce 2019 budovu zámku Hnojník zakoupili spolumajitelé skupiny soukromých škol, kteří nyní zámecký areál spravují. Zámek i zahrada se postupně opravují. Využívají ho společnosti a neziskové organizace z této skupiny. Na podzim roku 2024 došlo k otevření kavárny a parku, které jsou přístupné pro veřejnost o víkendech. Právě parku nyní věnuje nadační fond velkou péči. Snaží se totiž obnovit původní, kaštanovou alej tak, aby propojila zámek s nedalekým kostelem.
Zámecký areál o rozloze asi tří hektarů zahrnuje i tři hospodářské budovy.
