Čtyřkřídlý zámek stojící v centru obce Bartošovice, zhruba 11 km severně od Nového Jičína, obklopuje park a na okraji areálu se nachází barokní hospodářská budova. Objekt je od roku 1999 kulturní památkou.
V roce 1522 se vesnice Bartošovice s tvrzí stala majetkem Sedlnických z Choltic, za nichž byla později renesančně přestavěna (dokládá to nález kamenného portálu s letopočtem 1583); za Sedlnických byl zámek zmiňován jako jednopatrová budova.
V roce 1616 se majitelem stal nejvyšší písař knížectví opavského Jan Felix Podstatský z Prusinovic a v majetku tohoto rodu zámek zůstal až do roku 1768. Za Podstatských došlo k přebudování zámku Bartošovice do barokní podoby, v urbáři panství z roku 1674 je popisován jako dvouposchoďový objekt s věží. Areál zámku byl rozšířen o hospodářské budovy a zahrady s altánky.
V 60. letech 19. století získala bartošovické panství rodina rakouského politika a velkostatkáře Josefa Aresin-Fattona (1833–1899) a zámek po historizujících stavebních úpravách ve stylu italské novorenesance v letech 1869–1877 získal dnešní charakter.
Posledními soukromými majiteli byla rodina Czeczowiczkova, která opustila zámek v roce 1938 z obav před válkou.
Od roku 1948 byl zámecký areál využíván mj. pro Školní zemědělský podnik brněnské Vysoké školy veterinární, po roce 1970 byla část zámku upravena na hotelové pokoje.
Koncem 70. let 20. století došlo k demolici většiny barokních hospodářských budov (včetně pivovaru), které byly původně součástí areálu zámku Bartošovice.
V roce 1994 se zámek stal majetkem obce Bartošovice. V současné době je zámek sídlem Regionu Poodří, svazku 20 obcí zájmového území řeky Odry a jeho blízkého okolí. Také je sídlem MAS Regionu Poodří, o. s. a Turistického informačního centra Regionu Poodří.
V reprezentativních prostorách zámku se nachází obřadní síň a další prostory jsou využívány k pořádání slavnostních hostin, seminářů a školení. Zámek nenabízí průvodcovskou službu.
Zámek nabízí možnost ubytování s celkovou kapacitou 41 míst.
Dále se v zámku Bartošovice nachází výstavní Expozice Moravského Kravařska, která je rozdělena do 4 tématických celků: Galerie osobností, Moravské Kravařsko, Bartošovický zámek vč. minulosti a přítomnosti Poodří, Vojenská historie a lazaretní pokoj.
