Barokní zámek s arkádovým dvorem a oválnou kaplí se nachází na jihovýchodním okraji města Kravaře a navazuje na něj rozlehlý park, jehož větší část dnes slouží jako golfové hřiště. Zámek s parkem je od roku 1958 památkově chráněn.
Tvrz, připomínaná v roce 1553, stála na místě dnešního zámku. Součástí panského sídla byl pivovar, sladovna a hospodářský dvůr. Od roku 1636 byly Kravaře majetkem Eichendorffů, kteří zde krátce po třicetileté válce nechali postavit raně barokní zámek. Stoupající prestiž rodu pak svobodného pána Jana Rudolfa z Eichendorffu vedla v letech 1721–1728 k radikální přestavbě zámku Kravaře na honosné barokní sídlo.
Během 18. století se Eichendorffové zadlužili a v roce 1782 museli Kravaře prodat. Noví majitelé hrabata Schaffgotschové (1782–1815) zde trvale sídlili, ale k dalším změnám v architektuře zámku došlo až za hraběte Gabriela Rudzinského (1815–1844) a jeho sestry Eufemie, provdané hraběnky Renardové (1844–1853).
Posledním soukromým majitelem byl kravařský rodák, právník a poslanec Národního shromáždění Felix Luschka, který zámek vlastnil v letech 1911–1914. V roce 1918 zámek převzala Centrální hospodářská společnost pro Moravu a Slezsko, od roku 1921 jej spravoval československý stát, který zde nechal zřídit hospodářskou školu.
V roce 1937 zámek Kravaře téměř úplně vyhořel, v původní podobě se dochovala jen kaple v jižním průčelí, znovu byl poškozen bombardováním na jaře 1945. Během druhé světové války byl zámek pouze provizorně zastřešen a s opravami se začalo v 50. letech 20. století. Dokončeny byly v roce 1970, kdy zde byla otevřena vojensko-politická expozice Ostravské operace.
Následujícího roku přešla budova i s parkem pod správu Města Kravaře, které z ní vybudovalo své kulturní a společenské centrum a zřídilo Zámecké muzeum.
V roce 1997 byla zásluhou ředitele muzea Phdr. Ericha Šefčíka otevřena stálá barokní a etnografická expozice, která s určitými obměnami funguje dodnes. V zámku Kravaře funguje také informační centrum. Během roku na zámku probíhají krátkodobé tématické výstavy fotografií, obrazů, nástrojů apod. Také se zde konají svatby a plesy, v zámecké kapli je jednou měsíčně sloužena mše.
Dvorana zámku Kravaře, ze všech stran orámována arkádovou lodžií, je jako stvořená pro konání letních divadelních představení, koncertů a tanečních zábav pod širým nebem s kapacitou až 300 lidí.
V době zámecké přestavby založil Jan Rudolf Eichendorff také rozsáhlý přírodně-krajinářský park, který přechází v lesopark. Jeho dnešní výměra činí 19 ha, přičemž část je využívána pro devítijamkové golfové hřiště.
