Zámek Paskov ležící v centru města Paskov je bývalé šlechtické sídlo paskovského panství. Zámecký areál je od roku 1958 zapsán na seznamu kulturních památek.
Ctibor Syrakovský z Pěrkova byl dlouholetým nejvyšším zemským písařem na Moravě (1579–1601) a významnou osobnotí moravské společnosti druhé poloviny 16. století. Koncem 16. století nechal rozšířit původní tvrz v Paskově, což dokládá rodový erb s iniciálami CZ dochovaný na kamenném překladu zazděném dnes v zámku.
V roce 1624 přešel Paskov do vlastnictví Václava Bruntálského z Vrbna (1589–1649). Ten někdy na přelomu 20. a 30. let přistoupil k přestavbě tvrze na raně barokní zámek s prvky doznívající renesance. Stavba probíhala v několika etapách, práce probíhaly ještě v letech 1640–1646. Výsledkem přestavby byla jednopatrová čtyřkřídlá budova s uzavřeným nádvořím. Část bývalého opevnění tvrze byla přebudována na předzámčí se vstupní věží a nárožními bastiony. V závěru třicetileté války byl zámek poškozen průchody vojsk a po smrti Václava Bruntálského zahájila jeho manželka Alžběta, rozená Dembinská, další stavební úpravy. Ty byly zaměřeny především na zlepšení opevnění. Po dosažení zletilosti převzal panství v roce 1656 hrabě Jan František Bruntálský z Vrbna (1634–1705).
V roce 1690 se novým majitelem stal hrabě Bedřich z Oppersdorfu, který zastával vysoké zemské úřady na Moravě. Jeho dědicem byl syn František Josef (1658–1714), který byl dlouholetým moravským zemským hejtmanem a po dlouhé době také trvalým obyvatelem paskovského zámku.
V roce 1717 koupil Paskov rytíř Filip Ignác Hoch, který dosud vlastnil statky na Třebíčsku. K zámku Paskov tenkrát patřila okrasná zahrada s oranžerií a skleníky. Od roku 1734 panství spravovala Marie Paula, rozená Gallanegh (1692–1758). Ta na paskovském zámku trvale sídlila a v roce 1736 se podruhé provdala za polního maršála Jana Daniela Fürstenbusche. Hraběnka Fürstenbuschová nechala v Paskově postavit nový kostel a faru.
Novým majitelem Paskova se v roce 1779 stal hrabě Josef Antonín Mitrovský z Nemyšle (1733–1808). Sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c.k. polního zbrojmistra, po ukončení aktivní vojenské kariéry se trvale usadil v Paskově, kde se věnoval svým zájmům a mimo jiné vybudoval hodnotnou knihovnu.
Belgický šlechtic hrabě Filip Ludvík Saint-Genois d'Anneaucourt (1790–1857) inicioval na zámku Paskov stavební úpravy v klasicistním stylu, přispěl k rozšíření zámeckých sbírek. Za Saint-Genoisů proslul zámecký park, a to nejen bohatou skladbou dřevin, ale i architektonickým řešením doplněným o drobné stavební doplňky. Filip Ludvík předal správu majetku v roce 1848 synu Mořicovi (1816–1886), který byl státním úředníkem a později krátce poslancem moravského zemského sněmu. Po požáru v roce 1869 došlo ke stavebním úpravám zámku.
V roce 1880 koupil velkostatek se zámkem Paskov hrabě Günther Stolberg-Stolberg (1845–1926), který byl dlouholetým poslancem moravského zemského sněmu. Ten opět v Paskově trvale bydlel a podnikl četné stavební zásahy. V letech 1888–1893 byl k hlavní budově zámku přistavěn balkón, později vznikla novobarokní kaple sv. Alžběty Durynské (1913), nová budova pro kuchyni a v letech 1907–1908 došlo k rozšíření zámeckého parku.
Posledním majitelem zámku Paskov byl Güntherův syn JUDr. Otto Stolberg-Stolberg (1888–1945). Ten se přihlásil k německé národnosti a během okupace uvolnil část zámku jako lazaret pro zraněné německé vojáky. Na konci druhé světové války byl zatčen a krátce poté zemřel.
Zámek Paskov byl v závěru druhé světové války vyrabován a z původního vybavení se nic nedochovalo. Po válcese zámek Paskov stal státním majetkem a později byl upraven pro potřeby onkologické léčebny. V souvislosti s tím byly do zámeckého areálu přistavěny nové budovy nerespektující památkové hodnoty. Zdravotnické zařízení fungovalo na zámku do roku 2004, poté zůstal objekt několik let prázdný.
V roce 2013 přešel zámek do majetku města Paskova, které jej nechalo zrekonstruovat. V roce 2018 bylo v zámku otevřeno Muzeum panství Paskov.
Stálé expozice Muzea panství Paskov jsou věnovány paskovské historii, erbům držitelů panství a zámeckého parku, kde zvláštní pozornost patří jeho správci z období 2. poloviny 19. století - významnému entomologovi Edmundu Reitterovi. Několik sálů v horním patře zámku bylo vyčleněno také pro sezónní výstavy.
