Areál zámku Drnholec se nachází ve východní části stejnojmenné obce na mírném návrší, svažujícím se ostře směrem k původnímu meandru řeky Dyje. Zámek je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Na skalním ostrohu pravděpodobně již ve 40. letech 13. století stával hrad. V roce 1578 koupil drnholecké panství císařský vojevůdce a diplomat Kryštof z Tiefenbachu. Ten kolem roku 1585 nechal pevnost přebudovat do podoby dvoupatrového renesančního zámku půdorysu L. Na přestavbě se podíleli italští kameničtí mistři Antonio Silva a Elia Canevale. S úpravami zámku Drnholec pokračovali Kryštofovi potomci pravděpodobně až do první třetiny 17. století.
Roku 1708 získal panství rod Trautmansdorffů. Během jejich držení bylo přidáno druhé patro a vybudován park. Po vymření Trautmansdorffů přešlo panství do vlastnictví Ferdinandova šlechtického konviktu v Olomouci a následně roku 1828 do správy Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě. Roku 1837 podstoupil rozsáhlou přestavbu, při které došlo k ubourání severního křídla s věží. Severní strana byla následně znovu dostavěna do podoby odpovídající jižnímu křídlu a zámek tím získal svoji dnešní podobu.
Tereziánské akademii patřil zámek i s panstvím až do roku 1918, poté připadl do vlastnictví československého státu. Následně zde získalo sídlo ředitelství státních statků, které zde hospodařilo až do 90. let. Zámek využíval také MNV.
Po roce 1989 získal zámek soukromý majitel. V současnosti není veřejnosti přístupný. V interiéru zámku pronajal majitel obci Drnholec obřadní síň. Ve zbývajících místnostech jsou kanceláře firem. V několika jsou zachované původní štukové stropy.
K zámku patří i nádvoří se zdobeným vstupním portálem a menší park.
