Barokní zámecký areál patří k nejmohutnějším barokním zámkům na Moravě a představuje dominantu města Slavkova u Brna. Zámek byl v roce 2008 vyhlášen národní kulturní památkou.
Nejstarší dějiny zámku ve Slavkově spadají do 13. století, kdy zde stála budova komendy Řádu německých rytířů. Pozůstatky této komendy byly objeveny archeologickým průzkumem. V jihozápadní části zámku byla odkryta kruhová věž s břitem a v severním zámeckém příkopu pak zbytky kamenných zdí, které se nacházejí i pod zámeckou budovou.
V roce 1509 koupil slavkovské panství rod Kouniců. Prvním stavitelem byl na konci 17. století Dominik Ondřej Kounic (1654–1705), který byl říšským vicekancléřem. Projekt na první zámek vypracoval italský architekt Domenico Martinelli jako „palazzo in fortezza" – palác ve tvrzi. Podle něj bylo postaveno do roku 1702 západní zahradní křídlo.
Po smrti Dominika Ondřeje dědí panství Maxmilián Oldřich Kaunitz-Rietberg (1679–1746), moravský zemský hejtman. Druhý projekt na stavbu slavkovského zámku byl vytvořen kolem roku 1730 vídeňským architektem Ignaziem Valmagginim a stavbu prováděl Václav Petruzzi. Například bylo vytvořeno nádvoří dvěma protilehlými křídly, na jejichž koncích byly navrženy otevřené vyhlídkové pavilony.
Za života Maxmiliána Oldřicha, který zemřel v roce 1746, stavba nebyla dokončena. Pokračovala v ní jeho vdova Marie Ernestina z Kaunitz, rozená hraběnka z Rietbergu, která dokončila téměř celou stavbu vybudováním severního křídla.
Po její smrti zdědil panství Václav Antonín Kaunitz-Rietberg (1711–1794), státní kancléř Marie Terezie. Za něj proběhla závěrečná etapa výstavby. Byly postaveny půlkruhové budovy předzámčí s konírnami a byty úředníků, které zámecké nádvoří uzavřely na východní straně a vytvořily čestný dvůr.
Zámecká zahrada byla, podle projektu Václava Petruzziho z roku 1774, vybudována na vyvýšeném terénu, do něhož byly vestaveny sklepní prostory. Zámecký park byl podle původního Petruzziho projektu z roku 1774 rekonstruován a obnoven v 70. letech 20. století. Sochy, které byly od poloviny 19. století osazeny v nádvoří byly vráceny zpět do horního parteru zahrady.
Po smrti posledního mužského potomka rodu Kouniců hraběte Eugena roku 1919 přešel zámek Slavkov do vlastnictví rodu Pálffyů. Po druhé světové válce se stal zámek majetkem československého státu. Dnes je vlastníkem město Slavkov u Brna.
