Zámecký areál Prštice, který je tvořen barokní čtyřkřídlou zámeckou budovou s čestným dvorem a sýpkou, dříve pivovar s rozsáhlými sklepními prostorami, se nachází na severozápadním okraji obce Prštice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Na místě současného zámku se nacházela středověká tvrz. Její zdivo je dodnes částečně dochováno v obvodové zdi kolem západního nároží zámku. V archivních záznamech je k roku 1574 v Pršticích zmiňována kamenná stavba v areálu dvora s pivovarem, sladovnou a sýpkami.
Prštice byly v průběhu času v držení mnoha šlechtických rodů. K zásadní barokní přestavbě došlo na začátku 18. století za Želeckých z Počenic, kterou realizoval stavitel Christian Alexander Oedtl. Práce však probíhaly pomalu, přestavba byla dokončena až ve 30. letech 18. století, kdy prštické panství vlastnili Ditrichštejnové, kteří zámek dále využívali pouze účelově – byty panských úředníků, sklady, apod. Ditrichštejnové panství Prštice drželi do roku 1819, poté vystřídalo několik majitelů, až nakonec připadlo při pozemkové reformě ve 20. letech 20. století moravskoslezské zemi.
Zámek postupně chátral, v roce 1948 jej zakoupila obec Prštice. která plánovala bývalé šlechtické sídlo zbořit a postavit na jeho místě novou školu. Zámek byl ale díky památkářům zachráněn, vznikly zde kanceláře místního národního výboru, později zde začala působit také mateřská škola a zámek byl postupně rekonstruován.
V majetku obce Prštice je budova dosud, nadále ji využívá obecní úřad.
