V horní části obce Jindřichovice v sokolovském okrese stojí raně barokní zámek. Zámek je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka ČR. Poblíž dnešního vchodu je do stěny zazděn plastický reliéf s motivem sv. Jiří v raně renesančním slohu, přenesený pravděpodobně z původní tvrze.
Viktorin Šlik nechal kolem roku 1522 v Jindřichovicích postavit renesanční tvrz, která se stala sídlem nové linie Šliků označované jako jindřichovická.
Další majitel, hrabě Jan Hartvík z Nostic (1610–1683), který byl dlouholetým nejvyšším kancléřem Českého království, přistoupil roku 1672 k barokní přestavbě zámku.
Pravděpodobně z poloviny 18. století pochází nástropní freska s vyobrazením přístavu v Benátkách v hlavním sále jindřichovického zámku.
Do současné podoby byl zámek Jindřichovice přestavěn v první polovině 19. století za Ervína Nostice (1806–1872), který vlastnil panství od roku 1819. Přizval stavitele Franze Fillause a pod jeho vedením byly již v roce 1824 zahájeny stavební úpravy. Zásadní přestavba v novogotickém stylu pak proběhla v letech 1836–1840. I když měli Nosticové k dispozici několik dalších sídel, do Jindřichovic často zajížděli. Tomu také odpovídají starší popisy zámku v německé literatuře, které zmiňují cenný mobiliář a hodnotnou výtvarnou sbírku zahrnující téměř 200 obrazů.
Posledním soukromým majitelem zámku byl Bedřich Nostic (1893–1972), který zde trvale žil se svou manželkou Žofií z Hohenbergu (1901–1990). Po roce 1945 zůstal zámek nějakou dobu bez využití a přes nepřehledné majetkové poměry a dílčí ztráty se podařilo zachránit většinu uměleckých sbírek. Hodnotné obrazy byly převezeny převážně do Národní galerie v Praze, část byla zařazena do svozu na zámek Kynžvart. Dvě rozměrná plátna ze 17. století (Měděný důl a Mědená huť) zobrazující dějiny hornictví na Kraslicku převzalo Národní technické muzeum v Praze (oba obrazy pocházejí pravděpodobně ještě z doby vlastnictví Šliků). Barokní oltář ze zámecké kaple byl přemístěn do kostela sv. Martina.
Zámek po roce 1945 využíval zčásti státní statek, v 50. letech zde byla dočasně kasárna. Sloužil také jako ubytovna řeckých dětí přesídlených do Československa v důsledku občanské války v Řecku. Později zde byli ubytováni zahraniční dělníci z nedaleké Rotavy, v části zámku byly také sklady. Až později našly prostory zámku vhodnější využití a od roku 1967 je zde umístěn Státní okresní archiv Sokolov.
