Krajský znak
Základní informace
Katastrální výměra:496 ha
Počet obyvatel:582 705
Adresa URL:www.praha-mesto.cz

Praha, hlavní a zároveň největší město České republiky, leží ve středu Čech po obou březích řeky Vltavy. Sídlí zde velká část státních institucí, množství dalších organizací, firem a vedení církví. Ve správním rozdělení České republiky má město Praha rovněž statut kraje, v jehož čele však nestojí krajský hejtman, ale pražský primátor. Od 1. ledna 2002 tvoří území Prahy 57 samosprávných městských částí rozdělených do 22 správních obvodů rozšířené působnosti.

Všeobecně proslula jako jedno z nejkrásnějších měst v Evropě, které bylo po dlouhá staletí hlavním městem českého království a dvakrát dokonce i Svaté říše římské. Její historické centrum s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě, je památkovou rezervací UNESCO. Toto historické jádro a mnohé další památky lákají ročně obrovské množství turistů z celého světa.

Oficiální název Hlavní město Praha se užívá od roku 1920. Předtím, od roku 1784, zněl Královské hlavní město Praha. V jiných jazycích je to obvykle Praga, Prag nebo Prague. Jméno se tradičně odvozuje od slova práh. Může to být podle říčního prahu či jezu, který se nacházel někde na místě dnešního Karlova mostu, či od pražišť, míst, kde došlo k vypálení lesa, aby se získala půda k obživě. Pověst o založení Prahy název vysvětluje tím, že kněžna Libuše nechala město založit tam, kde osadník uprostřed lesa tesal práh ke svému srubu.

Praha má tisíciletou historii. Lidská sídla se na jejím území nacházela již v období pravěku. Ve druhé polovině 6. století zde přišli Slované. Pražský hrad jako dodnes užívané sídlo hlavy státu založil mezi lety 880 a 890 první historický český kníže, Bořivoj I. z rodu Přemyslovců. Velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy sehrála také tradice postavy patrona české země, mučedníka Svatého Václava, zavražděného roku 935.

V první polovině 10. století vznikla druhá knížecí rezidence, Vyšehrad. V podhradí obou pevností se záhy vytvořila živá mezinárodní tržiště a příchozí řemeslníci a obchodníci dali vzniknout středověkému městu. Ve 13. století se obyvatelé předtím právně roztříštěného pražského podhradí sjednotili do městských obcí a opevnili hradbami Staré Město pražské, zvané též Větší. Roku 1257 král Přemysl Otakar II. založil a opevnil na levém břehu Vltavy Nové Město, od 14. století nazývané Menším Městem nebo Malou Stranou.

Vrchol rozkvětu tohoto středověkého souměstí přinesla vláda českého a moravského krále a císaře Svaté říše římské Karla IV., trvající od roku 1346 do roku 1378, za níž město získalo podstatnou část své stávající slávy. Karel v Praze založil univerzitu, první na sever od Alp, velkoryse vyměřil a založil Nové Město pražské, zvětšil Hradčany a Malou Stranu a zbudoval desítky světských i církevních staveb. Praha vyrostla ve skvělé gotické velkoměsto, jedno z největších v tehdejší Evropě, v němž na ploše 8 km² žilo asi 40 000 obyvatel. Velikostí a nádherou mohla soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží či Kolínem.

V letech 1419 - 1434 vyvolalo v pražských městech vážné sociální rozpory reformní hnutí, které po upálení jeho vůdčího představitele Jana Husa roku 1415 vyústilo v revoluci. Husitská Praha hned na jejím počátku odstranila moc královských úřadů, německého patriciátu a římské církve, ubránila se křížovým výpravám krále Zikmunda a stala se na čas rozhodujícím mocenským činitelem v zemi.

Výsadní politické postavení v čele městského stavu si pražské měšťanstvo udrželo i v následujícím období. Jeho dominantní pozicí otřásl až nástup dynastie Habsburků na český trůn v roce 1526 a dalekosáhlé omezení městských práv českých královských měst Ferdinandem I. po neúspěšném stavovském povstání roku 1547.

Navzdory ztrátě politického vlivu prošla Praha ve druhé polovině 16. století obdobím intenzivní renesanční přestavby a v letech 1583 - 1612 se stala sídlem uměnímilovného císaře Rudolfa II., jehož dvůr byl shromaždištěm umělců a učenců z celé Evropy. Počtem 60 000 obyvatel se česká metropole opět zařadila mezi přední evropská velkoměsta.

Přestože po porážce druhého stavovského odboje proti Habsburkům v osudné bitvě na Bílé hoře roku 1620 postihly Prahu znovu tvrdé tresty, nucená emigrace nekatolíků, plenění a válečné ztráty, a přestože přestěhování císařského dvora a úřadů do Vídně ji postupně degradovalo z hlavního města státu na pouhé zemské centrum, uchovala si svůj hospodářský i kulturní význam. Pokračovala tu výstavba šlechtických paláců i klášterů a chrámů obnovené katolické církve, a právě v této době získala zdejší architektura osobitou, stylově vzácně jednotnou tvář pražského baroka.

Patentem císaře Josefa II. z 12. února 1784 byla čtyři dosud samostatná města, Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany, spojena v jeden celek, v hlavní město Prahu. V důsledku průmyslové revoluce vznikl v předpolí jejího barokního opevnění kruh velkých průmyslových předměstí, jako jsou např. Karlín, Smíchov, Holešovice, Libeň a další. Praha se stala největším výrobním a dopravním centrem v zemi a v průběhu 19. století se proměnila v moderní velkoměsto. Byla ohniskem vlasteneckého národně obrozeneckého hnutí, jež po revoluci 1848 překonalo pobělohorský úpadek českého jazyka i národního a státního vědomí. Záporným důsledkem této modernizace byla necitlivá asanace vnitřního města, které po roce 1893 padla za oběť velká část Starého Města a téměř celé Nové i Židovské Město. Jen zčásti nahradily vzniklou kulturní ztrátu nové reprezentační budovy ve slohu české novorenesance, secese a kubismu.

28. října 1918 se Praha stala hlavním městem samostatné Československé republiky. Dnem 1. ledna 1922 k ní bylo připojeno 37 sousedních měst a vesnic, a tak nyní na území o rozloze 171,64 km² žilo 676 657 obyvatel.

Po překonání poválečné krize a sociálního neklidu prošlo město v letech 1922–1938 dalším obdobím dynamického rozvoje. Jeho výsledkem byl nejen vzrůst počtu obyvatel až k hranici 1 milionu, ale především vznik četných urbanistických, architektonických i kulturních hodnot, nesených duchem modernismu, funkcionalismu a avantgardních uměleckých proudů 20. a 30. let 20. století. Praha se stala útočištěm exulantů ze zemí, kde byly nastoleny totalitní a fašistické režimy, a přes rostoucí ohrožení nacionalismem a fašismem si až do počátku roku 1939 udržela demokratickou samosprávu, na níž se podílely všechny politické proudy od pravice po komunisty.

Když 15. března 1939 okupovala Prahu, v níž žilo 95 % českého obyvatelstva, nacistická vojska, změnila se v projevech představitelů okupační správy ve "staré německé město", kde Češi měli být jen dočasně trpěni. Jeho skutečnou tvář však ukázaly masové demonstrace obyvatelstva proti okupantům 28. října 1939, zatýkání a popravy po uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 i krvavý teror po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha 27. 5. 1942. Protifašistický odboj Pražanů vyvrcholil povstáním ve dnech 5. - 9. května 1945, které skončilo osvobozením města a příchodem Rudé armády.
Poválečný politický vývoj vedl k uchopení moci Komunistickou stranou Československa, která po nekrvavém pražském převratu z 20. - 25. února 1948 namísto proklamované tzv. československé cesty k socialismu vytvořila totalitní nedemokratický režim, poznamenaný policejní zvůlí a justičními zločiny. Pokusem o jeho překonání bylo roku 1968 "pražské jaro", násilně ukončené 21. srpna vpádem okupačních vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy. Nastolení tzv. normalizačního kurzu přineslo pak v pražských poměrech nejen potlačení sotva obnovených zárodků demokracie a svobodného života občanů, ale též další prohlubování stagnačních rysů ve sféře ekonomiky i ve všech oblastech veřejného a kulturního dění. V letech 1968 a 1974 se město opět geograficky rozšířilo.

Konec čtyřicetileté komunistické totality přinesla Sametová revoluce, jejímž začátkem byla 17. listopadu 1989 studentská demonstrace v Praze. Obnova pluralitního demokratického systému, rozsáhlé majetkové restituce a privatizace živností i služeb proměnily a výrazně oživily tvář města, které znovu nalezlo svoji dynamiku. Stalo se kulturním a turistickým centrem evropského významu i dějištěm nejvýznamnějších politických jednání. Pražská památková rezervace byla v roce 1992 zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Na přelomu 20. a 21. století, po rozdělení federace, dokázala Praha i přes řadu problémů, které zbývají k řešení, znovu důstojně navázat na svoji staletou historickou roli hlavy českého státu a jedné z významných metropolí a duchovních křižovatek Evropy.
Praha je magické město s impozantními kostely, staletými mosty, uličkami a budovami nejrůznějších stavebních stylů, např. románského, gotického, renesančního, barokního, klasicistního i secesního. O její věhlas se zasloužil především panovník Karel IV., dodnes nazývaný Otec vlasti, jenž uskutečnil velkolepý urbanistický záměr podle úvahy, kterou pokládal za mystickou, a to že uprostřed Evropy jsou Čechy, uprostřed Čech Praha, uprostřed Prahy hrad, uprostřed hradu katedrála a uprostřed katedrály pak korunovační kaple a hrobka.

Pražský hrad byl založen pravděpodobně ve druhé polovině 9. století knížecím rodem Přemyslovců. Po celou svou dlouhou a bohatou historii sloužil jako sídlo vládnoucích dynastií, od 10. století také pražského biskupa a po vzniku republiky i jako sídlo prezidenta. K velkolepé přestavbě hradu došlo ve druhé polovině 14. století za vlády Karla IV, kdy také započala stavba fascinujícího chrámu sv. Víta po vzoru francouzských katedrál, a další významné rekonstrukce proběhly v 16. a 18. století. Podle Guinessovy knihy rekordů je dnes svou délkou 570 m a šířkou 130 m největším hradem na světě. K jeho zajímavostem patří bazilika svatého Jiří, letohrádek královny Anny, Prašná věž Mihulka, věž Daliborka, turisticky oblíbená Zlatá ulička či pravidelné střídání Hradní stráže. Na Pražském hradě odpočívá patron české země svatý Václav i Otec vlasti Karel IV., a pod sedmi zámky je zde uchován i symbol české státnosti, svatováclavská koruna. Celý komplex vyzývá k zamyšlení, a přesto kypí životem. Obdivuhodnou reprezentativní místnost Starého královského paláce představuje pozdně gotický Vladislavský sál, v němž se odehrávají nejvýznamnější státní akty. Z centra města se na stanici Pražský hrad dá dostat nejlépe tramvají č. 22 a 23, odkud je to pak asi 200 m na 2. nádvoří. K významným památkám blízkého okolí náleží klášter Loreta s proslulou zvonkohrou a Strahovský klášter s galerií a muzeem českého písemnictví.

Na svazích pod Pražským hradem bylo roku 1257 založeno Menší město pražské - Malá strana, které ze všech městských částí patří k nejméně zasaženým přestavbami. Dnes zde sídlí velvyslanectví, obě komory parlamentu a několik ministerstev včetně sídla Úřadu vlády. Jednou z nejúchvatnějších památek Malostranského náměstí je chrám sv. Mikuláše z roku 1756, na jehož varhany hrál i slavný W. A. Mozart. Jen pár metrů od kostela stojí Valdštejnský palác, postavený v roce 1630. V této monumentální světské budově, kterou obklopuje rozlehlá veřejnosti přístupná zahrada, v současnosti sídlí Senát. Mnoho turistů přijíždí do Prahy jen proto, aby v nejstarším pražském barokním kostele Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici spatřili světově proslulou voskovou figurínu Pražského jezulátka, jemuž byly během staletí přisuzovány nejrůznější zázraky.

Malou Stranu a Staré Město spojuje další slavná památka, Karlův most z roku 1357. Obě jeho strany jsou opevněné věžemi celoročně otevřenými pro veřejnost, jež nabízí nádherné výhledy. Mezi lety 1683 až 1928 byl celý most opatřen třiceti sochami a sousošími. Přímo pod ním se na Vltavě nachází malá zelená oáza Kampa, jedno z nejromantičtějších míst v Praze. Nábřeží řeky zdobí symbol českého kulturního rozvoje a obrození, Národní divadlo.

Nejstarší pražskou čtvrť, poprvé zmiňovanou v 10. století, představuje Staré Město. Davy turistů na Staroměstské náměstí neláká pouze světoznámý orloj s figurami dvanácti apoštolů. K dalším významným stavbám patří také kostel sv. Mikuláše, Palác Kinských či starobylý Týnský chrám, jehož gotické věže se zde po staletí tyčí vzhůru jako ruce sepnuté k modlitbě. Ve stínu těchto pohádkových budov lze v letních měsících odpočívat v některé z desítek kaváren a restaurací.

Jedním z mnoha přívlastků označujících hlavní město České republiky je stověžatá Praha. V současné době bylo mnoho těchto věží obnoveno a zpřístupněno veřejnosti. Překrásný pohled nabízí Prašná brána na Náměstí republiky, jejíž věž je průchodem spojena s Obecním domem. Tato perla pražské secese již celé století slouží společenským událostem, plesům, výstavám a především hudbě.

Nedaleko Staroměstského náměstí se nachází část Josefov, bývalé židovské ghetto, kde se kromě šesti synagog zachoval i židovský hřbitov a radnice. K prohlídce návštěvníky láká také místní židovské muzeum.

Nové město má trochu zavádějící jméno, neboť ho založil císař Karel IV. již roku 1348. Symbolem novodobé historie je Václavské náměstí, bývalý pražský koňský trh. Svým netypickým tvarem, délkou asi 750 m a šířkou jen 60 m, připomíná spíše velkoměstský bulvár. Jeho dominantu tvoří rozlehlá budova Národního muzea a jezdecká socha patrona českých zemí sv. Václava. Náměstí dnes představuje přirozený obchodní a turistický středobod Prahy. Stalo se svědkem několika důležitých historických událostí, jako například protestů proti sovětské okupaci a smrti Jana Palacha v roce 1969 nebo největších demonstrací během Sametové revoluce v roce 1989.

Významné dějiny a osobnosti připomíná celá řada soch a pomníků. Návštěvníci mohou zhlédnout například unikátní galerii soch na Karlově mostě, originální sochu Franze Kafky na někdejší hranici židovského města, sochu Winstona Churchilla na Žižkově či na úpatí Petřína zbudovaný pomník obětem komunismu. Již bezmála sto let je cílem zamilovaných pomník K. H. Máchy v Petřínských sadech.

Nabídnout lze také řadu tipů na důležité pamětihodnosti, které zůstávají mimo hlavní turistické trasy, na objekty pro opravdové znalce architektury či na výlety pro milovníky přírody a rodiny s dětmi. Na legendární Vyšehrad se dá dostat ze stejnojmenné stanice metra pěšky, asi 400 m okolo Kongresového centra a hotelu Holiday Inn. Mezi jeho největší zajímavosti patří bazilika sv. Petra a Pavla, románská rotunda sv. Martina a Vyšehradský hřbitov, jenž je od roku 1869 národním pohřebištěm, kde odpočívá např. B. Smetana, A. Dvořák, K. Čapek, A. Mucha či J. Heyrovský.

Mezi nejpopulárnější místa na vycházku pro rodiny s dětmi se řadí Petřínské sady. Oblibě se těší staré zrcadlové bludiště z konce 19. století, rozhledna - „pražská eiffelovka" a lanová dráha. Ta vyjíždí z Újezdu nedaleko stejnojmenné stanice tramvaje každých 10-15 minut.

Další tradiční lokalitou pro rodinné výlety představuje Divoká Šárka. Tato rezervace patří mezi nejzachovalejší přírodní památky v severozápadní části města. Po procházce pražským centrem je ideálním místem k odpočinku čtvrť Letná s poklidnou atmosférou Letenského parku. Nalézá se zde i nejmodernější fotbalový stadion v zemi, Toyota Aréna, kde se pořádají soutěžní utkání Sparty Praha i národní reprezentace. Klid a pohodu nabízí také Vinohrady, zřejmě nejlepší místo pro život v Praze, jež se nachází na východ od centra města nedaleko stanice metra Náměstí Míru. Baba, zahradní vilová osada s 33 funkcionalistickými vilami, jedna z nejvýznamnějších památek nejen pražské moderní architektury, je dosažitelná z autobusové zastávky U Matěje. Mezi nejcennější ukázky evropského funkcionalismu patří Loosova-Müllerova vila, postavená v letech 1928 až 1930 na Ořechovce.
Tramvaje č. 5, 12 a 17 dopraví návštěvníky na Pražské výstaviště, které bylo od svého založení v roce 1891 svědkem mnoha veletrhů, výstav, divadelních a tanečních vystoupení, jakož i představení vodního tance, hudby a barev na Křižíkově fontáně. Zvláště oblíbená jsou místní největší česká mořská akvária a Matějská pouť se stovkami atrakcí. Nedaleko se nachází domovská lední plocha hokejistů Sparty Praha a dějiště několika mistrovství světa v ledním hokeji, T-Mobile Aréna a Lapidárium se stálou expozicí českého sochařství.

Magnet nejen pro děti představuje pražská zoologická zahrada u barokního trojského zámku. K němu jede od stanice metra Nádraží Holešovice autobus č. 112.

Také moderní architektura má v Praze své místo. Zastupuje ji např. budova pojišťovny Nationale-Nederlanden na pravém vltavském nábřeží, přezdívaná Tančící dům, obytný areál Hvězda na sídlišti Petřiny v Praze, obchodní a administrativní centrum Zlatý anděl na Smíchově či Studiový dům Českého rozhlasu a palác Euro na Václavském náměstí. Na Rohanském nábřeží v Karlíně postupně vzniká obrovský komplex administrativních a obytných prostor s názvem River City Prague.

Mezi nejdůležitější osobnosti české i evropské historie, pevně spjaté s Prahou, patří bezesporu Karel IV. Nejen, že rozmnožil území českého státu, k čemuž přispěla i jeho moudrá sňatková politika, ale získal také císařskou korunu římské říše a Praha se tak stala na čas sídlem nejmocnějšího evropského panovníka. Narodil se 14. května 1316 a zemřel 29. listopadu 1378. Byl jedenáctým českým králem (1346–1378), lombardským králem (1355), římským králem (1346–1355) a císařem (1355–1378), arleátským králem (1365) a hrabětem lucemburským (1346–1353) z dynastie Lucemburků.

Karel IV., křtěný jménem Václav, byl synem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Vzdělání a známosti získal na francouzském dvoře, což pro něj bylo těžké, ale ve výsledku prospěšné. Nalezl tu i svou první lásku, Blanku z Valois, pozdější manželku, jedinou, k níž ho přivedlo srdce a ne státnické zájmy.

Přes mládí prožité v cizině byl Karel hluboce spjat s přemyslovskými tradicemi, jichž byl po matce dědicem. České království považoval za oporu své moci v říši a jeho rozkvětu věnoval všechny síly. Obnovoval české tradice, zejména vyzdvihl sv. Václava. Už roku 1344 se zasloužil o založení pražského arcibiskupství, což zemi a především městu přineslo velkou prestiž. Roku 1348 založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě a ve stejném roce vydal zakládací listinu Nového Města pražského. Rozsáhle upravoval Pražský hrad, kde začal s velkorysou stavbou katedrály sv. Víta. Vltavu dal překlenout kamenným mostem, do nové slávy přestavěl Vyšehrad. Založil klášter Emauzy, kam povolal mnichy slovanské liturgie. V době bídy nechal stavět na Petříně tzv. hladovou zeď, aby dal chudým práci. Nedaleko Prahy vybudoval pevný hrad Karlštejn, kde měly být chráněny nejen české, ale i říšské korunovační klenoty.

Plody přinášelo i Karlovo vzdělání. Udržoval styky s básníkem Petrarkou, inicioval sepsání řady kronik. Když zemřel, odešel české zemi její největší panovník všech dob. Pohřební obřady trvaly 17 dní a právě při nich ho proslulý učenec a rektor slovutné pařížské univerzity Vojtěch Raňkův z Ježova nazval Otcem vlasti.

Se vznikem samostatného československého státu je nerozlučně spjato jméno Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937). První československý prezident byl i vědcem, filozofem, politikem, pedagogem, spisovatelem a žurnalistou, který výrazně ovlivnil české myšlení, kulturní a politický život. Vybudoval jeden z moderních a vyspělých států meziválečné Evropy. Je nazýván Prezidentem Osvoboditelem a pro své obdivovatele představuje symbol morální velikosti a velké autority.

Pro mnoho lidí na světě v současnosti znamenají slova „Havel" a „Čech" totéž. Václav Havel, disident, vedoucí představitel Sametové revoluce v roce 1989 a po 40 letech první československý nekomunistický prezident, následně pak český prezident, zůstal určitou ikonou boje za svobodu a demokracii. Je také známým dramatikem, esejistou a publicistou, opakovaně navrženým na Nobelovu cenu míru.

Hudební skladatel Bedřich Smetana (1824 - 1884) patří spolu s Antonínem Dvořákem k zakladatelům české hudby. Náměty jeho děl vyrůstaly z národních mýtů a historie. Inspirací se mu stala také lidová hudba, nejvýrazněji ztvárněná v jeho nejznámější symfonické básni Vltava z cyklu Má vlast.

Klasikem literatury 20. století a jedním z největších inovátorů románové tvorby vyprávění se stal až po své smrti spisovatel Franz Kafka (1883 - 1924), syn pražského židovského velkoobchodníka. Pro jeho prózu je příznačné zdůraznění absolutní lidské osamělosti, neúspěšnosti, ponížení. Předznamenal existencionalismus v literatuře.

Nejvýznamnějším českým spisovatelem první poloviny 20. století je Karel Čapek (1890 - 1938). Působil rovněž jako žurnalista, prozaik, dramatik, překladatel a kritik, autor knih pro děti. Na Karlovu tvorbu mělo velký vliv jeho filozofické a estetické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus. Dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce. Čapek uměl velmi dobře využívat českého jazyka a jeho zvláštností. Je mu připisováno autorství slova „robot", které se s jeho divadelní hrou R.U.R. rozšířilo po světě.

K proslulým osobnostem, působícím na poli kultury, náleží také Josef Dobrovský (1753 - 1829), zakladatel slavistiky, Jan Neruda (1834 - 1891), malostranský rodák, básník a novinář, proslulý fejetonista, Alfons Mucha (1860 - 1939), nejvýznamnější malíř evropské secese, Ema Destinová (1878 - 1930), nejslavnější česká operní pěvkyně, Jan Werich (1905 - 1980), český filmový a divadelní herec, dramatik a scénárista, spisovatel, autor písňových textů, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, Miloš Forman (narozen 1932), americký herec, scénárista, profesor a především dvojnásobný oscarový režisér českého původu, či Karel Hašler (1879 - 1941), největší český písničkář. S městem nad Vltavou se pojí práce celých generací slavných výtvarníků, literátů, hudebníků, dirigentů, architektů a dalších osobností, jejichž pouhý výčet by zabral hodně místa.

Génius Prahy vyvolal zrod figur, jež se staly celosvětovým pojmem. Proslulý je umělý člověk Golem, kterého podle židovské legendy stvořil učený rabín, nedbaje božského privilegia, a jenž se pak tragicky vymkl jeho kontrole. Chrabrý Švejk, hrdina s typicky českou povahou, zesměšňující poměry v Rakousku-Uhersku, vzešel z pera Jaroslava Haška (1883 - 1923), známého českého prozaika, fejetonisty a žurnalisty. Román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který byl přeložen do více než 50 jazyků a několikrát zfilmován, se trvale zapsal do pokladnice světové literatury.

„Český Edison" se říkalo významnému vynálezci Františku Křižíkovi (1847 - 1941), proslavenému podstatným zdokonalením obloukové lampy, budováním elektrických drah či osvětlením Jubilejní výstavy roku 1891. Za 94 let jeho plodného života se změnil svět a on k tomu přispěl.

„Zlaté město" odedávna vábilo návštěvníky i z dalekých krajů, kteří přijížděli opakovaně. Řadí se mezi ně Mozart, Beethoven, Weber, Chopin, Liszt, Wagner, Čajkovskij, Paganini, Caruso, Šaljapin, Rodin, Plečnik, Kokoschka, Brahe, Kepler, Barrande, Denis, Edison, Einstein, Schweitzer, či Andersen a bratři Mannové.

„Mí Pražané mi rozumějí", řekl Wolfgang Amadeus Mozart na začátku své hvězdné skladatelské dráhy, a jenom tím potvrdil pověst o hudbymilovnosti Čechů. Slavný skladatel, host smíchovské usedlosti Bertramka, zde napsal předehru k opeře Don Giovanni, a to poslední noc před její světovou premiérou ve Stavovském divadle. Praha je městem hudby stále a míst, odkud pravidelně či čas od času zaznívají nádherné tóny, je nepřeberně. Nejdůstojnější a nejtradičnější centra klasické hudby jsou však Smetanova síň v Obecním domě a Dvořákova síň v Rudolfinu. Každoročně se zde koná proslulý mezinárodní hudební festival Pražské jaro, zahajovaný 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany a ukončovaný 3. června Beethovenovou Symfonií č. 9. K dalším pražským hudebním festivalům patří United Islands of Prague, Prague Proms, Pražský podzim, Struny podzimu, Mezinárodní jazzový festival či Alternativa, jedna z největších evropských přehlídek alternativních hudebních žánrů. Bohatá je také klubová scéna, zastoupená podniky jako Palác Akropolis, Karlovy Lázně, Lucerna Music Bar, Mecca, Radost FX, Rock Café a dalšími.

Českému divadlu položili základy ochotníci v čase národního obrození. První stálé pražské divadlo, Nosticovo, otevřené roku 1783, hraje po různých peripetiích jako Stavovské divadlo dodnes. Významem prvním divadlem v českých zemích a sídlem nejznamenitějšího hereckého souboru, ale zároveň i výtvarným dílem, je Národní divadlo, zlatá kaplička nad Vltavou. První představení se zde konalo v roce 1881. Krátce poté divadlo vyhořelo, ale do dvou let bylo vystavěno znovu. K návštěvě zvou také divadla na Vinohradech, ABC, Minor, Na zábradlí, pod Palmovkou, Rokoko, v Dlouhé, Švandovo, Hudební divadlo Karlín, Studio Ypsilon, Divadlo Spejbla a Hurvínka, či legendární divadlo malých forem Semafor. Mnoho míst v Praze vystřídalo Divadlo Járy Cimrmana Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, než zakotvilo ve Štítného ulici na Žižkově. Představení o českém géniovi z přelomu 19. a 20. století, ve kterých je neustále odhalováno prvenství Mistra téměř ve všech oborech lidské činnosti, jsou tu dodnes beznadějně vyprodaná. Fenoménem současnosti se stala muzikálová tvorba. Byla uvedena celá řada původních českých muzikálů, např. Dracula, Johanka z Arku, Krysař, Hamlet, Kleopatra či Angelika, které se těší vysoké návštěvnosti.
K divadelním akcím hlavního města náleží Letní shakespearovské slavnosti, konající se každoročně pod širým nebem v areálu purkrabství Pražského hradu.

Císař Rudolf II. shromáždil na Pražském hradě impozantní sbírku obrazů. Její velkou část bohužel uloupili Švédové za třicetileté války a zbytek přišel vniveč na Josefa II. Nejvýznamnější výstavy výtvarných děl se dnes pořádají především v rozlehlých prostorách Národní galerie, a to v Jízdárně Pražského hradu nebo v Jízdárně Valdštejnského paláce na Malé Straně. S výtvarným uměním se ovšem lze setkat v desítkách výstavních síní na celém území Prahy, např. na Staroměstské radnici, v Husově galerii, síních Hollar a Mánes, Chodovské tvrzi, či nové galerii v historické budově Sovových mlýnů na Kampě. Velkou tradici má v Praze umělecké vysoké školství, např. Akademie výtvarných umění působí už od roku 1800 a Vysoká škola umělecko-průmyslová vznikla roku 1885. Umění často přichází i přímo do ulic, jak o tom svědčí přehlídky výtvarných děl na Václavském náměstí a v jeho okolí.

Praha je také rodným městem českého filmu. Ve filmových ateliérech na Barrandově z 30. let 20. století se točí dodnes. Nejstarší pražské kino, Lucerna v proslulé stejnojmenné pasáži na Václavském náměstí, promítá nepřetržitě od roku 1909 a jako první v Československu od roku 1929 se zvukem. V současnosti klasická kina nahradila moderní multicentra, udrželo se jen několik klasických biografů. Velkým hitem je promítání filmů technologií 3D v kině v Paláci Flóra na Vinohradech.

Český rozhlas se narodil roku 1923 ve Kbelích. V budově na Vinohradské třídě 12 prožil své zatím nejslavnější dny - Pražské povstání v květnu 1945 a sovětskou okupaci v srpnu 1968. Dnes sídlí i v řadě pobočných studií po celé Praze. Dlouhou tradici má v Čechách tajný poslech rozhlasu. Za války se poslouchal Londýn a Moskva, a jedním ze zdrojů pravdivých zpráv po celou dobu komunistického režimu bývala rozhlasová stanice Svobodná Evropa, která po roce 1989 přesídlila do Prahy do budovy bývalého Federálního shromáždění mezi Národním muzeem a Státní operou. První zkušební televizní vysílání bylo v Praze zahájeno 1. května 1953. Dnes Česká televize každoročně pořádá mezinárodní televizní festival Zlatá Praha, kde soutěží nejlepší hudební a taneční pořady.

Mezi další významné pražské kulturní akce patří Jeden svět, mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech, Febiofest, filmový festival tvorby všech kontinentů, jehož projekce probíhají i v dalších městech, Svět knihy, mezinárodní knižní veletrh, Khamoro, světový romský festival, Mezi ploty, festival konaný v areálu bohnické psychiatrické léčebny, Tanec Praha, mezinárodní festival soudobého tanečního umění a pohybového divadla, či Pražský jarmark, mezinárodní folklórní festival, organizovaný každoročně v září na Ovocném trhu ve Starém Městě.

Obdiv zaslouží a k návštěvě zve celá řada pražských center kultury, vědy a vzdělanosti. Patří mezi ně např. Národní muzeum na Václavském náměstí, Klementinum, nejrozsáhlejší pražská stavba po Hradu, v níž dnes sídlí Národní knihovna České republiky a s ní i Státní technická knihovna, univerzitní centrum Karolinum, moderní kongresové centrum, kouzelný Albertov s ulicí tvořenou výhradně vědeckými ústavy, nebo Topičovo nakladatelství na Národní třídě. Čtenářům slouží několik desítek poboček Městské knihovny. Její fond obsahuje více než dva miliony svazků a dalších dokumentů. Zájemci o nejrůznější obory lidské činnosti se mohou podívat do některého z mnoha muzeí věnovaných technice, národopisu, hudbě, vojenské historii, kriminalistice, pedagogice, poštovnictví či sportu. Praha má dokonce Muzeum dětské kresby a v areálu hradu Muzeum hraček. Pozorování hvězdné oblohy je možné např. ve Štefánikově hvězdárně na Petříně či Planetáriu ve Stromovce, patřícímu k největším na světě.
Na řadu svých předchůdců navázala Akademie věd České republiky. Mnozí akademici se ve světě vědy zařadili mezi absolutní špičku. Svědčí o tom udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému za objev polarografu nebo uznání Ottovi Wichterlemu za vynález kontaktních čoček.

Praha je sídlem celé řady škol, mateřských, základních, uměleckých, středních a vysokých. Mnohé z nich zde mají velmi dlouhou tradici a pyšní se neméně slavnými studenty. Nejen Karlova univerzita dosáhla vysoké prestiže, ale např. i České vysoké učení technické, jež je nejstarší technickou vysokou školou ve střední Evropě.

Dlouhý vývoj zaznamenaly pražské nemocnice. Jejich předchůdci byly středověké špitály. Postupně vznikla Nemocnice Na Františku, Všeobecná nemocnice, Jedličkův Ústav pro tělesně postižené děti, nemocnice Pod Petřínem, Na Bulovce, v Motole a další. Z ústředních sociálních ústavů hlavního města Prahy, zvaných Masarykovy domovy, je dnes nemocnice pojmenovaná podle slavného českého lékaře Josefa Thomayera. Jedním z největších specializovaných klinických a vědeckovýzkumných pracovišť v České republice se stal Institut klinické a experimentální medicíny.

Ze zdravotnických zařízení je architektonicky nejvýraznější zřejmě Zemská porodnice na Karlově, nazývaná Červený dům. V poněkud pochmurném stylu anglické novogotiky ji ve druhé polovině 19. století postavil architekt Josef Hlávka podle nejvyšších evropských parametrů té doby a dodnes v ní každoročně přichází na svět stovky malých Pražánků.

V hlavním městě České republiky dělalo své první krůčky mnoho sportovních odvětví. Kolébkou dostihů je karlínská Invalidovna, kde se závodilo již v polovině 19. století. Pokračovalo se na Císařské louce a roku 1906 bylo vybudováno nové závodiště ve Velké Chuchli. Pražský Smíchov zažil po roce 1879 počátky české cyklistiky na vysokých kolech. Josef Rössler-Ořovský, průkopník řady sportů, byl zřejmě prvním českým lyžařem. „Ski" si objednal podle obrázku v norském časopise a někdy po Vánocích roku 1887 s nimi projel první stopu ve sněhu nikoli někde v Krkonoších, ale na Václavském náměstí, kdy s bratrem sjížděl od muzea k Můstku. Věnoval se také tehdy velmi populárnímu bruslení. Každou zimu zřizovali Podskaláci na Vltavě pod vyšehradskou skálou řadu kluzišť a méně zdatné Pražany vozili po řece na saních. Už v roce 1845 jsou na Vltavě zaznamenány první veslařské závody. Nejslavnějším pražským veslařským klubem byl ČVK Blesk.

Dne 16. února 1862 založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner první sokolskou jednotu zvanou Sokol Pražský. Tak začala historie největšího a nejslavnějšího českého tělocvičného spolku, věnujícího se zároveň rozvoji národního a kulturního života. Sokol byl celkem třikrát zakázán, vždycky však „vstal z mrtvých", naposledy roku 1990. K manifestaci neuvěřitelně silné sokolské myšlenky docházelo především na slavných Sokolských sletech na Strahově, největším stadionu na světě.

Český fotbalový národ je již od pradávna rozdělený na slávisty a sparťany. Oba kluby vznikly koncem 19. století a jejich slavné éry se různě střídaly. Na Štvanici byl roku 1931 otevřen první zimní stadion u nás. Hokej se později přestěhoval do sportovní haly postavené na holešovickém Výstavišti a roku 2004 do Sazka Areny ve Vysočanech. Až 18 000 diváků tu může sledovat nejen sportovní podniky, ale i kulturní akce. místopis

V Praze dnes slouží milovníkům sportu na desítky hřišť, stadionů, tělocvičen, sportovních hal a bazénů. Rozšiřuje se nabídka wellness zařízení, cyklotras, jezdeckých klubů, lokalit vhodných pro in-line bruslení, lezeckých stěn či aquaparků. Tradici tu má řada sportovních akcí. Patří mezi ně Pražský mezinárodní maraton, prestižní atletický mítink Memoriál Josefa Odložila, běžecký závod přes tři kopce a tři potoky Velká kunratická, již od roku 1897 silniční běžecký závod z Běchovic do Prahy, od roku 1910 veslařský závod Primátorky či závod do vrchu Zbraslav - Jíloviště, který v současnosti láká především milovníky historických vozidel. Od 20. let minulého století získala u Pražanů velkou popularitu každoroční vánoční nebo silvestrovská vystoupení otužilců u Národního divadla. Jednou z nejmasovějších soutěží je proslulá „hanspaulská liga" malého fotbalu a již více než 40 let se každé jaro koná slavný turistický pochod Praha - Prčice.

Praha je hlavním dopravním uzlem České republiky a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu veřejné i automobilové dopravy. Hlavními dopravními tahy jsou dálnice D1 do Jihlavy a Brna, D5 do Plzně a Rozvadova, D8 do Ústí nad Labem a D11 do Hradce Králové.

Na počátku pražské hromadné dopravy byly omnibusy - kryté dostavníky tažené koňmi. Jezdily po pravidelných trasách v letech 1875 - 1905. U příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1891 postavil František Křižík, proslavený český vynálezce, první elektrickou dráhu. Jeho další dráhy už byly určeny ke každodenní, bouřlivě se rozvíjející tramvajové dopravě. Mezi lety 1936 a 1972 jezdily Prahou také ekologické trolejbusy. V současnosti tvoří páteř Pražské integrované dopravy především tři linky metra, které zahájilo provoz v roce 1974, tramvaje a autobusy. Je posilován význam železnice pro městskou a příměstskou dopravu tak, aby se svým charakterem blížila nadzemní obdobě metra. Své místo v systému má i lanová dráha na Petřín, tři přívozy a taxislužba. Infrastruktura se rovněž přizpůsobuje rostoucímu počtu cyklistů, jimž jsou věnovány internetové stránky pražské radnice.

Během 20. století došlo k rozšíření kapacity silničních komunikací. V plánech na vnější Pražský okruh a vnitřní Městský okruh se prosadila řada tunelových úseků, které umožňují výrazně zredukovat počet demolic domů. S dokončením obou okruhů se počítá kolem roku 2013 - 2015. Dopravě výrazně pomáhají mosty. Některé zároveň umocňují krásu Prahy, jiné slouží jen technickým účelům. Nejslavnější most je Karlův a za jeden z nejkrásnějších se díky své bohaté secesní výzdobě považuje most Svatopluka Čecha. V roce 1973 byl otevřen náš nejvyšší most, Nuselský, jehož dolním patrem projíždějí vlaky metra. místopis

Ve městě se nachází moderní letiště Praha-Ruzyně. Starší letiště Praha-Kbely patří armádě a neslouží pro normální provoz. Ruzyňské letiště, od 90. let 20. století rozšiřované, je schopné přepravit až 13 milionů cestujících ročně. Praha se tak stává významným uzlem letecké dopravy ve střední Evropě. místopis

Hlavní město patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům České republiky. Nejprve se zde rozvinula řemesla a poté manufaktury. V moderní průmyslové velkoměsto se Praha začala přetvářet v poslední čtvrtině 19. století, kdy vzniklo mnoho továren a také obchodních domů. Dnes už se některé jmenují jinak a jsou jen kapkou v moři mezinárodních řetězců, které město doslova zaplavují spolu s obchodními centry na jeho okrajích.

V současnosti je nejvýznamnějším odvětvím ekonomiky turistika, následuje filmový a zpracovatelský průmysl. Objemem své výroby se prosazuje zejména potravinářství, produkce elektrických a optických přístrojů a polygrafický průmysl, jenž je v Praze koncentrován. Větší význam má rovněž výroba kovodělných výrobků, výroba strojů a zařízení, chemie a farmaceutický průmysl, průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty a výroba dopravních prostředků.

Mezi národní poklady se nepochybně řadí české pivo. Jeho vaření patří mezi tradiční pražská řemesla. S rozvojem průmyslové výroby se místo malých pivovarů začaly stavět velké parostrojní, např. roku 1869 Smíchovský pivovar, jehož pivo Staropramen si záhy získalo přízeň zákazníků nejen v Praze, ale i v cizině. Dnes se malé pivovary do Prahy vracejí. Zatímco vyhlášený pivovar U Fleků v Křemencově ulici vaří lahodné černé pivo už více než pět století, Pivovarský dům v Ječné ulici, Novoměstský pivovar ve Vodičkově ulici či Klášterní pivovar na Strahově fungují teprve pár let. Pivo, které se v nich uvaří, se tam také vypije.

Pražané jsou lidé družní a jako oblíbená společenská střediska odedávna využívají kavárny a hostince. Návštěvníci zase město poznávají prostřednictvím hotelů, z nichž mnohé mají v jeho historii své pevné místo. Slavnou pověst si dodnes udržela třeba kavárna Slavie naproti Národnímu divadlu, hotel Imperial Na Poříčí či secesní hotel Paříž, postavený roku 1904 vedle Obecního domu, který se díky románu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále dostal také do literární historie.

Není snad ulice či dokonce domu ve staré Praze, který by nebyl opředen nějakou pověstí či legendou. Řada autorů je sbírala a vyprávěla dalším generacím, přičemž vrchol představují Pražské pověsti a Nové pražské pověsti Václava Cibuly s ilustracemi Cyrila Boudy. místopis

Kouzlo města na Vltavě vytváří nejen jeho vznešenost a majestátnost, pestrost stavebních slohů a starobylý duch památek, ale i mnohá malebná zákoutí, zelené oázy a pozoruhodné přírodní útvary. Do Prahy 5 zasahuje nejsevernější výběžek Českého krasu, Prokopské a Dalejské údolí. Mezi další chráněná území se řadí Divoká Šárka a Národní přírodní památka Barrandovské skály, tyčící se na levém břehu Vltavy mezi Chuchlí a Zlíchovem. místopis

Veřejnost si oblíbila celou řadu parků či výletních míst, např. Královskou oboru Stromovku, Vrchlického sady, Havlíčkovy sady s historickou vinicí, park na Karlově náměstí nebo botanické zahrady. Přírodní klenot uprostřed historie představují zahrady na svazích Hradu a Petřína. I v samém centru poblíž Václavského náměstí je možné posedět v půvabné Františkánské zahradě, na Malé Straně zase ve Vojanových sadech. Vnímaví návštěvníci zaznamenají i působivé drobnosti, bez nichž by byly cesty ulicemi města mnohem chudší. Patří mezi ně např. zachovaná domovní znamení, krásné kašny, schodiště, patníky, zábradlí, kování, balkóny či balustrády. místopis

Z rušných center plných turistů se dá po chvilce dostat do míst nostalgických a neméně inspirujících, poslouchat zvuk zvonů, šumění řeky, jen tak se dívat či tiše rozjímat. Zdrojem neopakovatelné atmosféry Prahy a propojených duchovních míst v celých Čechách je stálé magické vyzařování soustavy, již vybudoval Karel IV. Podněcuje citlivé lidi k duchovní aktivitě, ke hledání dokonalosti a věčnosti. místopis

Reklama

Náhodný výběr obcí pro Hlavní město Praha

Praha

Praha

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 1 124 473

/
Praha 10

Praha 10

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 97 339

/
Praha 12

Praha 12

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 51 568

/
Praha 13

Praha 13

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 52 594

/
Praha 14

Praha 14

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 40 115

/
Praha 17

Praha 17

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 22 376

/
Praha 18

Praha 18

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 15 587

/
Praha 19

Praha 19

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 6 363

/
Praha 2

Praha 2

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 39 212

/
Praha 20

Praha 20

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 14 146

/
Praha 3

Praha 3

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 62 429

/
Praha 4

Praha 4

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 115 092

/
Praha 5

Praha 5

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 72 510

/
Praha 9

Praha 9

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 47 226

/ / / / /
Praha-Lysolaje

Praha-Lysolaje

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 1 190

/ / /
Praha-Šeberov

Praha-Šeberov

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 2 686

/
Praha-Suchdol

Praha-Suchdol

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 5 852

/
Praha-Vinoř

Praha-Vinoř

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 3 964

/
Praha-Zbraslav

Praha-Zbraslav

Kraj: Hlavní město Praha
Počet obyvatel: 9 428

Reklama
Víte že?

Přehrada Hostivař

Hostivařská přehrada (vodní nádrž Hostivař) je přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy. Její vodní plocha zasahuje do městských částí Praha 11, 15 a Praha-Petrovice. Vodní nádrž byla postavenav letech 1961–1963 na potoce Botič.

Botanická zahrada Praha

Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství, ČZU v Praze byla vybudována současně s výstavbou celého komplexu Vysoké školy zemědělské v Praze.

ZOO Mořský svět v Praze

Mořský svět v Praze na Výstavišti vznikl v roce 2002. V současné době má největší nádrž, kterou obývají žraloci, objem 100 000 litrů mořské vody.

Ke dni 1.1.2016 žilo v hlavním městě Praha 1 267 449 obyvatel, z toho 614 669 mužů a 652 780 žen?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Ke dni 1.1.2016 mělo hlavní město Praha rozlohu 496,1 km2 a hustota osídlení činila 2 555 obyvatel na 1 km2?

Nejčastější příjmení pro Hlavní město Praha jsou: Nováková (4376), Novák (4205), Svobodová (3324), Svoboda (3194), Novotná (3099), Dvořáková (2953), Novotný (2877), Dvořák (2761), Černá (2548), Procházková (2398), Černý (2378), Procházka (2223), Veselá (1838), Veselý (1714), Kučerová (1708)?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území hlavního města Praha evidováno: 1 CHKO, 8 národních přírodních památek, 69 přírodních památek a 16 přírodních rezervací?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejčastější jména pro Hlavní město Praha jsou: Jan (37769), Jiří (33576), Petr (31036), Jana (30400), Martin (21898), Tomáš (21389), Pavel (20827), Eva (20770), Marie (19479), Hana (17853), Josef (16093), Jaroslav (15902), Kateřina (15203), Michal (14800), Lucie (13271)?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejvyšší bod v hlavním městě Praha se nachází ve Zličíně (399 m n.m.), nejnižší bod je v Suchdole (177 m n.m.)?

Dnes má svátek Jan a v oblasti Hlavní město Praha se toto jméno vyskytuje přibližně 37769x?

Reklama