Krajský znak
Základní informace
Katastrální výměra:5 335 ha
Počet obyvatel:582 705
Adresa URL:www.kr-ustecky.cz

Příznivé geologické podmínky na území Ústeckého kraje lákaly k osídlení již v prehistorickém období, kdy zde žily tlupy lovců mamutů ve starší době kamenné, v neolitu zemědělci kolem řek Ohře a Labe a kolem změny letopočtu postupně Kelty a Germány.

V souvislosti s příchodem Slovanů se v pověstech objevují jména jednotlivých kmenů usazených kolem skutečně doložených hradů, které se od 10. století stávaly centry hradských okrsků přemyslovských Čech. V následujících stoletích se v kraji upevňuje systém církevní a šlechtické držby, mezi nejdůležitější patřila litoměřická kapitula založená již r. 1057 a rody Berků z Dubé, Vartemberků, Hrabšiců a Zajíců z Házmburka, od počátku 13. století vzniká síť královských měst Žatec, Louny, Most, Ústí nad Labem, Litoměřice.
Po určitém klidu století 14. se v dobách husitských tažení kraj stává dějištěm několika bitev. K významným patřila r. 1426 bitva Na Běháni u Ústí nad Labem. Husité našli silné zázemí hlavně na Žatecku a Lounsku, centrem na Litoměřicku byl Žižkův hrad Kalich.

Od 2. poloviny 15. a v 1. polovině 16. století získává na významu město Litoměřice, které se postupně stává nejvýznamnějším městem v severních Čechách, a to i v protihabsburském odboji kolem r. 1547 a reformaci.

Jako většina Čech utrpěl kraj silně během 30leté války. Vypálení protestantského kostela v Hrobu u Teplic je považováno za jednu z jejích hlavních příčin. Celková situace za následné rekatolizace vedla i zde k řadě selských povstání, která byla potlačena. Přes silný nábožensko-politický útlak se kraj v době barokní značně rozvíjel, a to nejen v oblasti kultury, ale i průmyslu, jsou zakládány jedny z prvních manufaktur a vzniká řada stavebních památek.

Zdárný rozvoj byl kolem poloviny století 18. omezen řadou válek o dědictví rakouské, krajem táhla neustále vojska buď rakouská nebo pruská. I zde vedlo zrušení nevolnictví a posléze roboty k silnému rozvoji průmyslu, v 1. pololetí 19. století byl kraj dějištěm napoleonských válek.

V kraji se silným potenciálem dělnictva docházelo k řadě stávek již od konce 19. století, před. 2. sv. válkou byl kraj odtržen od vnitrozemí a připojen k Německu, neboť zde vždy silnou roli hrálo německé obyvatelstvo.

Snad nejvíce ovlivnily vývoj území Ústeckého kraje události po skončení II. světové války, kdy v rámci prosazování principu kolektivní viny došlo k vyhnání německého obyvatelstva a k osídlení území Čechy, Slováky, volyňskými Čechy a Rómy. Na mnohých místech došlo po válce k hromadným masakrům německého obyvatelstva, které do dnešní doby nebyly spolehlivě vyšetřeny a zůstávají nepotrestány (vyvraždění sběrného tábora pro Němce v Postoloprtech československou armádou, ústecký masakr). Naprostá většina nových osídlenců neměla k území žádné kulturní vazby a jejich nevyhraněný vztah k regionu vedl k otupění a lhostejnosti vůči centrálně prosazované politice vedoucí prakticky k devastaci území.

Po roce 1945 se nikdy nepodařilo obnovit úroveň historického osídlení regionu, mnoho obcí s historickými tradicemi zaniklo nikoliv v důsledku důlní a průmyslové činnosti, ale proto, že se nenašel nikdo, kdo by chtěl v lokalitě bydlet. Dalších více než 100 obcí a měst regionu zanikalo až do poloviny 90. let z důvodů dolování uhlí, vojenskostrategických (obce ležící na hranici s Německem, vojenské prostory - Doupov, Nakléřov).

Nejhorší devastace regionu nastala v období po roce 1968. V rámci migrační politiky prosazované státem se západní část Severočeského kraje stávala sběrnou oblastí Rómů vyháněných z Východoslovenského kraje. V polovině 80. let dokonce komunistické orgány administrativně zabraňovaly migraci občanů z "pánevních" okresu do jiných oblastí státu.

Po roce 1989

Hospodářská a sociální transformace probíhala bez regionální politiky vlády a bez systematického působení rozhodujících subjektů v kraji. Po zrušení KNV v Ústí n. L. neexistovala instituce, která by prosazovala koncepční řízení rozvoje území jako celku.

Ekologickými programy a zahraničními dotacemi se podařilo podstatně zredukovat znečišťování ovzduší a vod. Neřešeným specifickým fenoménem zůstávají staré ekologické zátěže způsobené zejména důlní činností. Restrukturalizace velkopodniků postupovala pomalu a vytváření nových malých a středních podniků došlo k silné redukci zemědělské výroby. Silně stagnuje stavební činnost, dochází k rychlému nárůstu nezaměstnanosti, která i v třetím tisíciletí patří k nejvyšším v České republice.

Ústecký kraj 2003

Na základě reformy státní správy a samosprávy vzniklo 1. ledna 2001 na území České republiky 14 krajů: Ústecký, Liberecký, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický, Severomoravský, Olomoucký, Zlínský, Kraj Vysočina, Jihomoravský a konečně kraj hlavního města Prahy.

Ústecký kraj má staletou tradici průmyslové a zemědělské výroby, obchodních aktivit a s tím související bohatou síť dopravních cest. Mnohé z toho však neodpovídá potřebám moderního rozvoje regionu a života jeho obyvatel, a proto modifikace tradice na úroveň potřeb 21. století je hlavním cílem zastupitelů nového kraje.

V současné době je věnována velká snaha vytváření podmínek pro investory, kteří svými podnikatelskými záměry a ekologicky šetrnou výrobou pomohou obohatit sortimentní skladbu výroby v severních Čechách a výraznou měrou snížit nezaměstnanost.
Předpokladem pro další hospodářský a tím i sociální rozvoj Ústeckého kraje je modernizace stávajících a stavba nových dopravních spojení nejen mezi hospodářskými centry kraje, ale především těch, které umožňují kvalitní a rychlé spojení zejména se sousední Spolkovou republikou Německo, jež je vstupní branou do dalších zemí Evropské unie. To se týká jak silniční dopravy, tedy dokončení dálnice D8 Praha - Drážďany, rychlostní komunikace R7 Louny - Most - Chomutov, tak modernizace železničního koridoru Děčín - Praha - Vídeň a zlepšení splavnosti Labe .

V souladu s potřebami restrukturalizace výroby a služeb vyvstala potřeba nových odborností obyvatel. Svou úlohu v jejím naplnění mají odborná učiliště, odborné střední školy a vysoké školy (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, fakulta Českého vysokého učení technického v Děčíně a nově otevřená Vysoká škola finančně-správní v Mostě), které na území kraje působí. Jejich kontakty s partnery v sousedním Sasku mohou otevřít nové cesty hospodářské a kulturní spolupráce budoucích generací obou regionů.

V příhraničních okresech dnešního Ústeckého kraje se v posledních letech výrazně zlepšilo životní prostředí. Uhelné elektrárny jsou odsířeny, díky novým čističkám odpadních vod je Labe poměrně čistou řekou, jsou omezovány chemické výrobny, které znečišťovaly životní prostředí. Ekologická hlediska, odpovídající standardu Evropské unie, jsou určující pro další průmyslovou výrobu.

Ústecký kraj je nesmírně bohatý přírodními krásami. Má Krušné hory, České středohoří, Lužické hory, zajímavé skalní útvary Tiských stěn a Česko-saského Švýcarska i půvabnou labskou vodní cestu s Portou Bohemicou. Oplývá léčivými prameny (Lázně Teplice, Bílina) i termálními prameny (koupaliště v Ústí nad Labem a v Děčíně). Má po celém svém území mnoho nádherných historických památek, hradů a zámků. I sportovně zaměřeným návštěvníkům má co nabídnout - například autodrom či hipodrom v Mostě. Jsou zde bohaté možnosti pro sport, turistiku a rekreaci.

K jednotlivým oblastem Ústeckého kraje zde tedy připomeňme formou výčtu klenoty architektonické i přírodní.

Litoměřicko je známé jako Zahrada Čech. Nalezeneme zde památnou horu Říp, České středohoří s Milešovkou, zámky Ploskovice a Libochovice, vodní hrad Budyně nad Ohří, hrádek Helfenburk, rozhledny Lovoš, Mostná hora a Varhošť. Královské město Litoměřice se pyšní překrásným historickým náměstím a sklepeními. Terezín, unikát pevnostního stavitelství z 18. století, sehrál nevděčnou úlohu v moderních dějinách Evropy. Muzeum ghetta, Židovský a Národní hřbitov, Malá pevnost jsou smutnou připomínkou novodobé historie města. Historické město Úštěk vyniká sklepeními tesanými do pískovce, Roudnice nad Labem byla od 14. století letním sídlem pražských arcibiskupů. Její raně barokní zámek je největším ve střední Evropě.

Na Děčínsku, ráji turistů, nalezneme Labské pískovce, Národní park České Švýcarsko a Lužické hory. Oblast je plná obnovených vyhlídek a rozhleden: Sněžník, Tanečnice, Vlčí hora, Ploučnická vyhlídka, Belvedér. Návštěvníky přitahují půvabné zámky v Děčíně, Benešově nad Ploučnicí a v Jílovém , zajímavé zříceniny hradů Tolštejn a Vrabinec, Skalní hrady, Falkenštejn, Šaunštejn, Chřibský hrádek. Za zmínku stojí i Hřensko, odtud se otevírá přístup do strmých soutěsek říčky Kamenice. Starobylý Rumburk a Tkalcovské domky (vesnická památková rezervace) a areál bývalého kapucínského kláštera. Barokní kostel sv. Petra a Pavla ve Varnsdorfu, proslul v r. 1830 prvním úplným provedením Beethovenovy liturgické skladby Missa solemnis. V obci Chřibská je v provozu nejstarší sklářská huť v Čechách.

Oblast Ústecka proslula jako kolébka české státnosti, podle legendy právě ze Stadic povolala kněžna Libuše na český trůn Přemysla Oráče.

Zahrnuje dvě chráněné krajinné oblasti - České středohoří a Krušné hory i různorodé historické památky - zámky Krásné Březno, Trmice, Velké Březno a hrad Střekov. Také kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru Ústí nad Labem se šikmou věží. Půvabné pohledy na labské údolí můžete shlédnout z Erbenovy rozhledny, z Nakléřova, Blanska a z Dubiček.

Nalezenete tu i ceněné moderní stavby - například Mariánský most v Ústí nad Labem.

V oblasti má své místo významná divadelní tradice v oblasti opery a činohry, lidové stavitelství charakterizuje skanzen v Zubrnicích s dochovanými památkami již zaniklé vesnické architektury. Nároční turisté jistě naleznou potěšení v lyžařském středisku Telnice, či na termálním koupališti Brná.

Teplicko proslulo jako oblast termálních zřídel. Lázeňství v Teplicích, Bílině a Dubí lákalo i slavné osobnosti - J. W. Goetha, L. van Beethovena, F. Chopina, F. Liszta. Mezi poklady české architektury se řadí zámky v Teplicích a v Duchcově, kde na sklonku života pobýval i známý milovník Casanova, barokní Lobkovický zámek v Bílině, lovecký zámeček Dvojhradí, hrad Sukoslav, Rýzmburk, cisterciácký klášter v Oseku. Populární je i Komáří vížka v 809 metrech nadmořské výšky, kam jede sedačková lanovka, moderní fantazijní fontány v Teplicích, i historické Zámecké náměstí s morovým sloupem od Matyáše B. Brauna.

Severočeská filharmonie šíří věhlas Teplic doma i v zahraničí. Mezi další unikáty oblasti patří výroba světoznámého cibulákového porcelánu v Dubí.

Lounsko je známé jako nejúrodnější chmelařská oblast. Sedmisetletá tradice pěstování chmele, s věhlasnou zdejší odrůdou, žateckým červeňákem. Naleznete tu nejen chmelnice, ale i odkaz řemeslného mistrovství našich předků v podobě Chrámu Nanebevzetí Panny Marie a kapucínského kláštera v Žatci, zámku Krásný Dvůr, barokního zámku Líčkov, zbytků jednoho z nejstarších klášterů v Čechách v Panenském Týnci nebo třeba kostelíčku v Cítolibech s mimořádnou akustikou. Chloubou Loun je kostel sv. Mikuláše, vrcholná stavba české pozdní gotiky. Staletý dub v Peruci zase připomíná Jiráskovy Staré pověsti české, zajímavý je i archeologický skanzen Březno.

Mostecko bylo dříve krajinou zdevastovanou v důsledku uhelné těžby. Dnes se sem vrací příroda a s ní i život. Těžba nerostů a hnědého uhlí zde probíhala už od 15. století. Došlo zde k unikátnímu přesunu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který doslova utekl před svou zkázou. Rekonstruovaný Hněvín se stal dominantou místní krajiny. Vodní nádrž Benedikt, hipodrom či vinice v Chrámcích vyrostly na rekultivovaných plochách.

V rekreační oblasti Chomutovska je třeba jmenovat areál na Kamencovém jezeře nebo vodní nádrž Nechranice. Mezi místní architektonické klenoty patří Kostel sv. Kateřiny z roku 1252 a také františkánský klášter s kostelem 14 svatých Pomocníků v Kadani. Barokní morový sloup a lví fontánu ze 17. století obdivují turisté v Klášterci nad Ohří.

Mezi specifika této oblasti patří minerální pramen Eugenie, objevený roku 1883, muzeum porcelánu v Klášterci nad Ohří.
Sousedstvím se SRN je Ústecký kraj „vstupní branou do Evropské unie".

Nejvýznamnějšími zahraničními partnery Ústeckého kraje jsou Svobodný stát Sasko (Spolková republika Německo), provincie Jižní Holandsko (Nizozemsko) a maďarská oblast Borsód - Abaúj - Zemplén.

Reklama

Náhodný výběr obcí pro Ústecký kraj

Blatno

Blatno

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 529

/
Bystřany

Bystřany

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 1 945

/
Černčice

Černčice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 1 328

/
Chabařovice

Chabařovice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 2 526

/
Chlumčany

Chlumčany

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 534

/
Doksany

Doksany

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 372

/
Dolní Habartice

Dolní Habartice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 567

/
Drahobuz

Drahobuz

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 282

/
Droužkovice

Droužkovice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 801

/
Hoštka

Hoštka

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 1 724

/
Jetřichovice

Jetřichovice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 402

/
Kámen

Kámen

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 239

/
Kladruby

Kladruby

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 310

/
Libčeves

Libčeves

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 904

/
Měrunice

Měrunice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 308

/
Most

Most

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 65 878

/
Pesvice

Pesvice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 151

/
Radonice

Radonice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 1 178

/
Ryjice

Ryjice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 196

/
Slavětín

Slavětín

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 530

/
Tašov

Tašov

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 140

/
Terezín

Terezín

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 2 883

/
Trnovany

Trnovany

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 381

/
Vražkov

Vražkov

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 423

/
Zálužice

Zálužice

Kraj: Ústecký
Počet obyvatel: 89

Reklama
Víte že?

Ke dni 1.1.2016 bylo v Ústeckém kraji 354 obcí, z toho se statutem města 59?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Ústeckého kraje evidováno: 1 národní park, 4 CHKO, 13 národních přírodních památek, 12 národních přírodních rezervací, 92 přírodních památek a 56 přírodních rezervací?

Rozhledna Chmelový maják

Na náměstí Prokopa Holého v Žatci se nachází Crhám chmele a piva a tato lokalita byla revitalizována a přeměněna na turistické centrum Žatce. Rozhledna se nachází ve 42m věži.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Ústeckém kraji 822 826 obyvatel, z toho 407 928 mužů a 414 898 žen?

Aquapark Klášterec nad Ohří

V moderním venkovním areálu Aquaparku Klášterec nad Ohří, postaveném na úpatí Krušných hor, si můžete zpestřit koupání v průzračné vodě tobogány různých délek (28, 68 a 128 m), naleznete zde bazény mnoha velikostí, tvarů a hloubek pro každého člena rodiny.

Událost

Piráti na jezeře Úštěk 2017

Již 19. ročník dobývání jezera Chmelař proběhne ve dnech 14. a 15. července 2017

Dnes má svátek Lubomír a v oblasti Ústecký kraj se toto jméno vyskytuje přibližně 1324x?

Ústí nad Labem

...v roce 1895 ústecký přístav předčil objemem přepravovaného zboží jaderský Terst a stává se nejvýznamnějším přístavem Rakouska-Uherska.

Podsedice

Nejvíce granátů pochází v současnosti z ložiska Podsedice u Lovosic? Zde byl začátkem 18. století nalezen náš největší granát, dlouhý 35 mm.

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na hoře Říp

Románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku hory Říp byla postavena na místě dřevěného kostela roku 1126 na památku vítězné bitvy knížete Soběslava I.

Louny

...Louny jsou střediskem oblasti, kde se vyskytují menhiry a jiné tajemné síly.

Nejvyšším bodem v Ústeckém kraji je vrchol Macecha (1 113 m n.m.) v Krušných horách, nejnižším bodem je hladina Labe u Hřenska (115 m n.m.).

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Událost

Zámecké slavnosti Šluknov 2017

O víkendu 30. června a 1. července 2017 proběhnou ve Šluknovském zámku a v zámeckém parku v pořadí již 12. slavnosti

Nejčastější příjmení pro Ústecký kraj jsou: Nováková (3035), Novák (2986), Svobodová (2221), Svoboda (2090), Černá (2036), Černý (2025), Novotná (1873), Novotný (1827), Dvořáková (1583), Dvořák (1530), Kučerová (1346), Kučera (1339), Procházková (1335), Procházka (1305), Veselý (1301)?

Louny

...v Lounech vyvěrá minerální pramen Luna? Je to alkalická kyselka s největší mineralizací v ČR.

Zámek Jezeří

Zámek Jezeří patří díky pohnutému osudu k nejzajímavějším památkám v České republice. V roce 1996 se stává průkopníkem neobvyklé prezentace – prezentace neopravené památky, kdy je návštěvník svědkem její postupné proměny.

Ke dni 1.1.2016 měl Ústecký kraj rozlohu 5 334,6 km2 a hustota osídlení činila 154 obyvatel na 1 km2?

Nejčastější jména pro Ústecký kraj jsou: Jiří (25205), Petr (22789), Jan (22787), Jana (20848), Josef (17066), Pavel (16291), Marie (15567), Jaroslav (15516), Martin (14849), Miroslav (13792), Tomáš (13489), Václav (12620), Eva (12538), Hana (11368), Milan (10021)?

Nové Sedlo

Obec Nové Sedlo se v roce 2016 stala Vesnicí roku Ústeckého kraje?

Reklama