Historie obce Liptál
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361. Papežský dvůr tehdy ve francouzském Avignonu jmenoval rozhodčí komisi ve sporu nedalekého vizovického kláštera a pánů ze Šternberka. Mezi jinými se v listině jmenuje i obec Luptal. Jméno Liptál pochází pravděpodobně z německého slova Liebthal či Liebenthal - v překladu „milé údolí“.
Obec patřila vsetínskému panství, které bylo od roku 1308 v držení pánů z Kravař. Později přešlo panství a tím také Liptál do majetků pánů z Cimburka a v roce 1505 pánů z Kunštátu. V té době byla poddaným vsetínského panství udělena svoboda dělání pasek, tj. přeměny lesa na ornou půdu. Z roku 1516 se dochoval údaj o velikosti Liptálu, který patřil k největším obcím panství: kromě fojtství zde bylo 25 usedlostí, fojtem byl jistý Václav. Jako součást vsetínského panství, mezi jehož majiteli byl i pozdější významný císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna, je v historických dokladech uváděn Liptál až do poloviny 17. století.
Poddaní vsetínského panství se stali hybnou silou tzv. valašských povstání. Nespokojenost Valachů, ale i zrada, které se dopustil Valdštejn na protihabsburském povstání moravských stavů, se staly hlavní příčinou dlouhotrvajících valašských rebelií za třicetileté války. Roku 1666 došlo ke vzniku samostatného panství liptálského. Jeho majitelé se poměrně často střídali. Nová vrchnost si přivlastnila fojtství a největší usedlost v obci.
Začátkem 18. století výrazně pokročilo budování panství - byly v něm dva dvory s ovčírnami, užitkové a okrasné zahrady, panský mlýn a pila, palírna, hostinec, šenk a pivovar. Šlechtickým sídlem se stal zámek, postavený na místě původního fojtství.
Po 2. světové válce odešlo z Liptálu 355 občanů v akci osidlování pohraničí. Většina směřovala do okresu Jeseník, nejvíce se jich usadilo v Domašově. Nastala poválečná výstavba a rozvoj obce.
